Rozhovor se slovenským infektologem Vladimírem Krčmérym
Bude hodně pozitivně testovaných, ale výrazně méně lidí kvůli nemoci zemře. Takto o vývoji pandemie koronaviru v blízké době hovoří slovenský infektolog Vladimír Krčméry. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká, že méně bude také těžkých případů onemocnění. Neví však, do jaké míry se to projeví na zatížení nemocnic, protože na Slovensku je stále velké množství neočkovaných seniorů, u kterých průběh nemoci bývá složitější. I v Česku je jich odhadem na 400 tisíc.
Řada lidí v Česku i na Slovensku je již naočkovaná proti koronaviru, nebo se promořila. Jaký odhadujete další vývoj pandemie?
Mimo očkované máme ještě skupinu lidí, u kterých si myslíme, že jsou imunní, že mají protilátky, protože onemocnění COVID-19 překonali. V Česku je jich více, což může být důvod, proč tu nynější vlnu zvládáte zatím trochu lépe, než tu předešlou. Netěší mě, že ta druhá vlna od loňského podzimu dopadla tak špatně, ale výhodou je, že když máte velký počet těžce nemocných, tak mají robustní tvorbu protilátek. Proto si myslím, že kolektivní imunita v Česku je ještě lepší, než na Slovensku.
Prof. MUDr. Vladimír Krčméry DrSc. (†62 let)
Slovenský infektolog a univerzitní pedagog, při pandemii koronaviru člen Ústředního krizového štábu Slovenska.
Byl považován za špičku v oboru tropických nemocí.
Vzdělání získal na Slovensku, v USA či ve Velké Británii. Posléze vyučoval po celém světě.
Podílel se na řadě humanitárních misí a projektů v zemích třetího světa.
Před časem bojoval s malárií, která mu způsobila vážné zdravotní problémy.
Zemřel v úterý 20. prosince 2022 ve svém domě v Bratislavě. Podle slovenských médií podlehl oboustrannému zápalu plic.
Jak to v tomto ohledu vypadá na Slovensku?
Dělali jsme u nás studii. Jeden tým byl v Košicích a druhý v Trnavě. V Trnavě bylo objeveno asi 30 procent séropozitivních, tedy lidí s protilátkami, a v Košicích 28 procent. Máme tu tedy ještě jiné složky kolektivní imunity než je očkování. Když si uvědomíme, že až třetina těch, co nejsou naočkovaní, můžou mít podle těchto studií protilátky a navíc máme děti, které sice nemůžeme očkovat, ale řada z nich covid prodělala, tak máme nárok na lepší třetí vlnu, chcete-li epidemii.
Jaká tedy podle vás bude blízká budoucnost?
Kdybych to měl shrnout, tak sice budou vysoké přírůstky, ale bude méně zemřelých a těžkých případů. Jestli se ten menší počet těžkých případů onemocnění odrazí na nemocnicích, je předčasné tvrdit, protože máme nenaočkováno stále velké množství seniorů. Možná se to neprojeví na vyšší hospitalizaci, ale projeví se to na mortalitě.
Kdybych to měl shrnout, tak sice budou vysoké přírůstky, ale bude méně zemřelých a těžkých případů.
Taková je tedy vaše predikce?
Můžu se mýlit, ale při první fázi jsem se ohledně covidu nemýlil, akorát jsem se netrefil o jediný den v otázce, kdy k nám přijde pandemie. I jsme přesně odhadli, že vakcína přijde na Vánoce. Ptali se mě někdy v dubnu, kdy bude vakcína, jestli to bude trvat 3–4 roky, a já že ne. První fáze těchto vakcín již proběhly v Abú Zhabí. Saúdská Arábie totiž na výzkum dala obrovský grant, když měla svoji epidemii MERS. Tehdy v zemi zemřelo 40 procent nakažených. V Hongkongu s vakcínou již také pracovali při SARS. Pak ji v podstatě dali do šuplíku a po 17 letech ji jen vytáhli. Proto měli v Číně první vakcínu a Američané až druhou. Ale to, že se třikrát člověk trefí, ještě neznamená, že se trefí i počtvrté.
