Hon na neočkované je hnus, říkají tvrdohlaví Goralé z Beskyd. Proč odmítají vakcínu?

Nejméně proočkovaným regionem v České republice je Jablunkovsko v Beskydech, kde se domorodci považují za takzvané Goraly. „Stát teď pořádá hony na neočkované. To už je opravdu hnus a já tomu tlaku nepodlehnu,“ slibuje rozhořčená 60letá Věra Tatarková z Nýdku na Jablunkovsku. Vakcínu tady zatím přijalo pouhých 43,5 % obyvatel. Pro srovnání, správní obvod Český Brod ve středních Čechách už hlásí 64,3 % plně naočkovaných.

Stojím u supermarketu nedaleko jablunkovského náměstí. A vzhledem k počtu odmítačů v regionu jsem zvědav, zda napoprvé oslovím odpírače, či příznivce očkování. Platí druhá možnost, 65letá Jana Moroszová z Jablunkova patří k fanouškům vakcíny. „Spousta mých kamarádek ale očkování odmítá. Tady jsou lidé dost zatvrzelí, takoví berani. Můžete do nich mluvit horem dolem – a nic,“ líčí žena. „Do hlavy jim nevidím, ale myslím si, že už je k očkování nikdo nepřesvědčí.“

Další dvojice patří k odmítačům. „Stát teď pořádá hony na neočkované. A to už je opravdu hnus,“ emotivně říká 60letá Věra Tatarková, která si do Jablunkova přijela nakoupit z nedalekého Nýdku. „Hon na lidi, to mě zaráží, jak daleko už to došlo,“ zopakuje. „Paní Peková a další odborníci, kteří zpochybňují očkování, jsou odstraňováni z médií. Naštěstí existuje Facebook, kde se dozvím pravdu,“ věří. Svůj pohled na očkování hájí s takovou naléhavostí, že je asi nemožné ho změnit. Na sociálních sítích se prý žena také dozvěděla, že mnohé státy už daly od očkování ruce pryč, protože to k ničemu nebylo.

Z partyzánů odmítači vakcíny

Lidé z Jablunkovska se považují za takzvané Goroli, ale snesou i počeštěný název Goralé. Podobně jako Valaši jsou to potomci pastevců, kteří v 16. století přišli po hřebenech z rumunských Karpat až do dnešních Moravskoslezských Beskyd. A tihle hrdí horalé nesnášejí, když jim někdo chce vzít svobodu. Často se proto přidávali ke zbojníkům a v poslední válce k partyzánům. Za komunismu pak odmítali kolektivizaci a odhodlaně bránili i svoji víru.

Jinými slovy, co Goralům nařizovala „vrchnost“, to se automaticky odmítalo. A když teď stát úpěnlivě nabádá občany, aby se naočkovali proti infekci COVD-19, někteří místní jánošíci už volají po povstání. A také 60letá Věra Tatarková dál láteří: „Nesouhlasím, nesouhlasím, nesouhlasím… Očkování úplně zavrhuji, to je můj postoj. Řekněte, proč mě teď kvůli očkování utiskují? Vláda ze mě udělala občana druhé kategorie, který nesmí ani na Slovensko, kde mám příbuzné. Rok jsem je neviděla, tohle je nové selektování lidí.“

Když se snažím najít protiargument, že přece stačí přijmout vakcínu a za příbuznými na Slovensku může žena bez problémů vyrazit, zastaví mě nová vlna nesouhlasu: „To je přece nehorázná věc, aby někdo podmiňoval moji svobodu injekcí. Nenechám si tu vakcínu vnutit ani pod nátlakem.“ Žena pracuje v Třineckých železárnách a štve ji, že stát nyní zpoplatnil i testování. Tím se případná cesta za příbuznými na Slovensko ještě víc komplikuje. Očkovány nejsou ani její dospělé děti, třicátníci až čtyřicátníci. „Ani můj manžel, toho by to vůbec nenapadlo,“ vypráví Věra Tatarková. Její muž zatím mlčel, teď ale spustí podobnou litanii jako manželka: „Pamatuji si moc dobře, jak tady za komunistů chytali toulavé psy a očkovali proti vzteklině. Teď se něco podobného dělá s lidmi.“

Chytřejší než ministr i WHO

Než se rozloučíme, paní Tatarková ještě přidá jednu fake news ze sociálních síti: „Na programu už je další nemoc, která přijde po covidu. Ještě tady není, už se ale proti ní vyrábí vakcína, všechno je to jen byznys. Kde to, proboha, žijeme?“ Věrohodnost vakcíny zpochybňuje i tím, že se očkuje na nádražích či v obchodních centrech. „Něco jim prostě píchnou, ale zbytečně. Kdyby tady kolem nás padali lidé jak muchy, budu ochotna přiznat, že je to epidemie, ale nic takového se neděje.“ Ve středu 3. listopadu přitom nemoci podlehlo 40 Čechů.

Nechci být zbytečně ironický, mnozí obyvatelé Jablunkovska jsou ale chytřejší než ministr zdravotnictví, hlavní hygienička i Světová zdravotnická organizace (WHO), která právě vydala zásadní zprávu. Evropa je podle WHO opět epicentrem infekce COVID-19, a to z prostého důvodu. V některých zemích se očkuje hlemýždím tempem.

Zatímco ve Španělsku už se dvěma dávkami naočkovalo 80 % občanů, Česko hlásí k 5. listopadu jen 58,8 % plně naočkovaných občanů. A statistiku výrazně snižují právě regiony plné odpíračů. Na Jablunkovsku ukončilo vakcinaci jen 43,5 % obyvatel, podobná je situace i na sousedním Valašku. Goralé i Valaši jsou největšími odpírači vakcinace v České republice. Prostě barani.

Antikoncepce se nebojí, vakcíny ano

„Někteří lidí jsou pěkní k....i,“ neudrží se 73letý Josef Durstin z Jablunkova, když má říct názor na neočkované sousedy. Štvou ho mladí i staří odmítači. „Bohužel, nepřesvědčil jsem ani svoje děti a teď dcera dostala covid.“ Vakcínu proti nemoci COVID-19 považuje za bezpečnou. „Mladé holky nemají problém s antikoncepcí, i když na tyhle prášky občas také někdo doplatí. Proč tedy mají tolik obav z vakcíny,“ kroutí hlavou. A dodá, že bezpečný sex si vzít nenechají, na bezpečí seniorů ale bezohledně kašlou.

Kolem vývěsky jablunkovské pohřební služby právě vede bicykl 48letá Marta K.: „Dokud mě k očkování nedonutí nějaký policajt násilím, píchnout si to nenechám. Začíná to být zase jako za komunistů, já si to ještě docela pamatuji. A přitom je ta vakcína k ničemu.“ Chvíli oponuji, že vakcína už prokazatelně zachránila nejednoho starce, což je přece krásné. „To není pravda. Teď na covid zemřeli tři staří lidé z Jablunkova a všichni byli očkovaní. Vakcína je k ničemu,“ stojí si za svým 48letá žena.

Před katolickým kostelem Božího těla v Jablunkově potkávám paní Annu. Věk nechce prozradit, ale odhaduji, že má nejméně sedmdesát. „Očkování nechci, všechno je to o boží vůli. Když mě Bůh povolá k sobě, budu muset jít,“ říká. Ve vývěsce před chrámem visí plakát ve slovenštině s heslem: „Boh nie je mŕtvy.“ Možná není mrtvý Bůh, ale ve čtvrtek 4. listopadu zemřelo na covid nejméně 27 nakažených.

U vývěsky pohřební služby stojí také David Niedoba. A trochu záhadně mi říká, že sice žije v Jablunkově, ale dlouho nebyl doma. „Pracoval jste v cizině?“ Zeptám se. Jen se usměje: „Mým zaměstnavatelem byla Vězeňská služba ČR.“ Aha, tenhle muž středního věku se zrovna vrátil z kriminálu. „Věznice Břeclav-Poštorná,“ dopoví za mě David Niedoba.

„A ve věznici se dneska musíte očkovat, jinak jste druhořadým člověkem, který nemá na nic nárok. Ani na práci,“ vysvětluje. „Jsem zásadním odpůrcem očkování, ale musel jsem si to v base nechat píchnout,“ říká naštvaně. „Covid je chřipka jako každá jiná. Občas někdo zemře, ale to máte stejné, jako když se umírá třeba na rakovinu,“ porovnává. Ani David Niedoba tedy v Jablunkově určitě nepřispěje k lepší proočkovanosti. A region zřejmě i nadále zůstane nejméně proočkovanou oblastí v České republice. „Každý stejně jednou půjdeme pod zem,“ rozloučí se David Niedoba. I on je hrdý Goral z Jablunkovska.

Tagy:

Hlavní zprávy

ON-LINE: Nejhorší útok od začátku války, přiznal starosta Lvova. Městem otřásají výbuchy
Ukrajina

Živě
ON-LINE: Nejhorší útok od začátku války, přiznal starosta Lvova. Městem otřásají výbuchy

Případný vstup Finska a Švédska do NATO by byl vážným problémem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Lvov čelí mohutnému útoku, městem otřásají výbuchy. Starosta přiznal, že nic podobného od začátku války ve městě nezažil. Velitel pluku Azov pak prohlásil, že vojáci splnili cíle a chtějí dál zachraňovat životy. Z Azovstalu odjelo deset autobusů se zraněnými ukrajinskými vojáky. Prezident Zelenskyj doplnil, že Ukrajina potřebuje živé hrdiny.

Jsi nikdo, uráží těhotnou ukrajinskou tenistku Svitolinovou šéf Ruské tenisové federace
Tenis

Jsi nikdo, uráží těhotnou ukrajinskou tenistku Svitolinovou šéf Ruské tenisové federace

Úspěšná tenistka Elina Svitolinová od začátku války veřejně vyjadřuje svůj nesouhlas proti ruské invazi na Ukrajinu a bojovala za chystaný zákaz účasti ruských a běloruských tenistů na blížícím se Wimbledonu. Prezident Ruské tenisové federace Šamil Tarpiščev na ni nyní agresivně zaútočil, podle něj v tenisu nikdy nic neznamenala. Americký tenista Andy Roddick ale vzápětí připomněl, že zatímco Svitolinová získala šestnáct titulů, Tarpiščev ani jeden.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:24

Největší útok na Lvov od začátku války. Městem otřásají výbuchy

00:07

Ukrajina potřebuje živé hrdiny, vzkázal prezident Zelenskyj

23:49

Nečekaný okamžik: Ruský expert ve státní televizi odsoudil válku na Ukrajině

23:27

Generální štáb: Mariupolská posádka splnila svůj úkol. Dostala rozkaz zachránit životy vojáků

Finsko a Švédsko v NATO nejsou problém, prohlásil Putin. Hrozbu pro Rusko vidí jinde

Aktualizováno

Rusko nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do Severoatlantické aliance, přímou hrozbu to samo o sobě nepředstavuje. Řekl to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva by podle něj reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

Komunální odpad – jak na něj a co s ním?

Pro lepší představu bychom mohli pojem komunální odpad nahradit výrazem „zbytkový“. Patří do něj totiž vše, co se nedá vytřídit a dále využít. „V dnešní době mají občané ideální podmínky pro třídění odpadů, které jsou využitelné. Papír, plast a sklo, to je základ třídění. Takto vytříděné druhotné suroviny se následně přeměňují na zpětné suroviny pro výrobu,“ vysvětluje Petr Morávek, obchodní ředitel firem FCC v ČR, lídra na poli služeb odpadového hospodářství.

Turci neschválí rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Jste inkubátor teroristů, vzkázal Erdogan

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v neděli oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Domácí zpravodajství

Konec peněz pro uprchlíky? Motivaci změní dávky v naturáliích, věří Rakušan

Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Podle Rakušana by měla zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd změna vyplácení dávky. Ta by měla mít nově naturální podobu. Peněžní pomoc pro uprchlíky nyní činí 5000 korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.

OBRAZEM: Chodba plná spacáků a dek. Jak přežívají romští běženci na hlavním nádraží?

Pro několik stovek ukrajinských uprchlíků se budova pražského hlavního nádraží stala nechtěným novým domovem. Už první pohled na „uprchlickou halu“ ale naznačuje, jak zoufalá je situace co se týče lůžkových kapacit. Chodbu v historickém křídle nádražní budovy totiž lemují spacáky, deky, kočárky a igelitové pytle. Ukrajinští Romové musí každý den přespávat na tvrdé podlaze. Situaci na hlavním nádraží přibližuje fotoreportáž CNN Prima NEWS, snímky si můžete prohlédnout ve velké fotogalerii níže.

CNN Prima NEWS během 2. roku na trhu ztrojnásobila počet diváků. Jaká témata je oslovila?

Přesně před dvěma lety – 3. 5. 2020 – odstartovala multiplatforma CNN Prima NEWS. Druhý rok potvrdil vzestupnou trajektorii nastavenou v prvním roce a přinesl řadu rekordů. Díky kvalitně pokrytým klíčovým zpravodajským událostem, jako byly říjnové parlamentní volby či válka na Ukrajině, překonávala stanice CNN Prima NEWS i hranici 4% share v CS 15+ v celodni. A multiplatforma jako celek oslovila letos v březnu 7 783 tisíc lidí v CS 10+.

Právnická fakulta v Plzni opět v problémech. Kvůli nedostatkům jí hrozí omezení akreditace

Národní akreditační úřad (NAÚ) zahájil řízení k omezení akreditace na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Rozhodl tak na základě provedené kontroly, která konstatovala závažné nedostatky při uskutečňování magisterského studijního programu Právo a právní věda. Na Twitteru o tom informovala Česká televize. Její informace potvrdil zástupce akreditačního úřadu Jiří Smrčka. Úřad podle něj zjistil nedostatky v nastavení přijímacích zkoušek. Škola může omezení akreditace zabránit nápravou chyb, dodal. Podle mluvčí univerzity Šárky Staré vedení školy věří tomu, že fakulta dokáže své postupy obhájit.