K VĚCI, Václav Hořejší - 15.6. v 12:30
Je skandální, že někteří pečovatelé z domovů důchodců odmítají očkování proti koronaviru. Přitom pracují na místě, kde se nacházejí v úzkém kontaktu lidé z nejrizikovějších skupin obyvatel, tvrdí imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. V tomto kontextu by mělo být očkování povinné nebo vynutitelné, stejně jako speciální zkoušky v jiných zaměstnáních, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Kvůli koronaviru museli minulý týden dočasně uzavřít Domov důchodců ve Velkých Hamrech na Jablonecku. Jeden z klientů nemoci podlehl, přestože byl počátkem roku proti nemoci COVID-19 očkovaný. Nákaza se prokázala také u dalšího klienta. Obě dávky vakcíny dostala i většina zdejších zaměstnanců, očkování odmítlo jen sedm z 90 lidí.
„Zatím to není potvrzené, ale jedna neočkovaná pečovatelka, i celá její rodina, onemocněla na koronavirus a na oddělení, kde pracuje, se zrovna u dvou seniorů objevil covid,“ doplnil ředitel Čestmír Skrbek.
Podle imunologa Hořejšího jde o skandální případ, protože podobná zařízení patří k těm nejrizikovějším místům vůbec – jsou tam soustředěni starší lidé z nejohroženějších skupin, navíc v těsném a mnohdy i každodenním kontaktu. Sám si původně myslel, že je očkování personálu domovů důchodců určitou samozřejmostí, o to více ho případ překvapil.
„Najednou se dozvídám, že možná 30 nebo 40 procent pracovníků těchto zařízení odmítá očkování. To je úplně nemožné. Je to stejné, jako kdyby se někdo odmítal nechat vyšetřit na to, jestli není přenašečem salmonelózy při potravinářské výrobě. Slyším argumenty, že by to omezovalo osobní svobody a že to musí být dobrovolné. Ale pro výkon některých povolání zkrátka potřebujete mít nějaké zdravotní osvědčení o bezinfekčnosti, jinde zase řidičský průkaz nebo speciální zkoušku,“ řekl rozčíleně Hořejší v pořadu K věci. Dodal, že považuje za nutné, aby bylo očkování u některých skupin povinné nebo vynutitelné.
Co se týče opětovné nákazy, to už pro imunologa příliš překvapivé není. Ačkoliv mají vakcíny vysokou účinnost proti šíření nákazy, nejsou vždy stoprocentní. U starších lidí navíc hraje roli skutečnost, že mají zpravidla slabší imunitní systém. „A to docela výrazně. Třeba u očkování proti chřipce je známo, že lidé nad 65 let mají účinnost očkování asi poloviční oproti třeba třicátníkům. Totéž platí více nebo méně i u nemoci COVID-19,“ vysvětlil Hořejší ve vysílání CNN Prima NEWS.
Senioři v domovech důchodců se mohli nechat očkovat v první vlně. Zdroj: Getty Images
Upozornil také na to, že ačkoliv vakcíny chrání většinou proti těžkému průběhu, ani zde nelze mluvit o stoprocentní ochraně. „Takové případy se opravdu mohou vyskytnout a vůbec by nás to nemělo překvapovat. Tím spíš by se v prostředí, kde je značná část lidí i po očkování v riziku, mělo udělat všechno pro to, aby se riziko snížilo,“ dodal uznávaný imunolog.
Podobný scénář se mohl odehrát i ve Velké Británii, kterou trápí šíření delta varianty koronaviru. I zde jí podlehlo několik lidí, přestože byli plně očkováni. „Je možné, že to byli lidé, kteří byli očkováni už na samém začátku. Uplynula tedy nějaká doba, a když se spojilo to, že jsou třeba starší s oslabeným imunitním systémem, mohli být rizikoví,“ rozvedl v pořadu K věci. Připomněl, že mutace, která byla původně známá jako indická varianta, je mnohem nakažlivější a agresivnější.
