Hořící fotkou vůdce si zapalují cigarety. Íránky provokují režim gesty, za která se vraždí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Muž zapálil fotografii. O pár hodin později byl mrtvý.
- Další muž se odvážil ke stejnému činu. Co se stalo?
- Ženy v Íránu posouvají protesty do nové roviny.
- Jaké další formy odporu se objevují v ulicích?
Metody, které íránské ženy používají k boji proti autoritářskému systému v zemi, se od stříhání vlasů a pálení šátků přesunuly k radikálnějším formám. V boji proti režimu si ženy v Íránu nyní zapalují cigarety pomocí hořících fotografií íránského ajatolláha Alího Chameneího. Záběry z této protestní iniciativy se šíří po sociálních sítích, což íránským úřadům stále více ztěžuje potlačování.
V listopadu 2025 zveřejnil Omid Sarlak, mladý muž žijící v západním Íránu, na sociálních sítích video, na kterém zapaluje fotografii íránského ajatolláha Alího Chameneího. Jen několik hodin po zveřejnění videa bylo jeho tělo nalezeno v autě se střelnou ranou v hlavě. Ve stejném měsíci provedl Samad Pourshah, bývalý politický vězeň, podobný čin na protest proti zabití Sarlaka a opět spálil fotografii nejvyššího vůdce. O několik hodin později bezpečnostní síly provedly razii v jeho domě ve městě Yasuj. V té době však nebyl doma, a tak se vyhnul zatčení a od té doby žije v úkrytu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krvavé čistky v Íránu. Režim vraždí „nepřátele Boha“. Zemřelo přes sto lidí, Trump zvažuje zásah
V září 2021 byl v Mašhadu zatčen kritický íránský básník Qasem Bahrami, který rovněž zapálil fotografii Alího Chameneího. Byl zatčen a odvezen na neznámé místo a dva měsíce nebyly k dispozici žádné informace o jeho osudu. Zdá se však, že násilná reakce íránského režimu na takové protesty neoslabila odhodlání íránských žen. Naopak, posunula jejich boj za svobodu ještě radikálnějším směrem, píše web Euronews.
V posledních dnech, spolu s novou vlnou celostátních protestů vyvolaných veřejným rozhořčením nad ekonomickými těžkostmi a zhoršujícími se životními podmínkami, se na sociálních médiích široce šíří videa, na nichž mladé ženy nejen pálí portrét ajatolláha, ale také si pomocí plamenů zapalují cigarety. Kouření cigaret je navíc činnost, která byla v íránské společnosti pro ženy dlouho omezována nebo stigmatizována. Tímto gestem tak protestující ženy zřejmě odmítají jak politicko-náboženskou autoritu režimu, tak přísná sociální pravidla. Záběry z této protestní iniciativy se šíří po sociálních sítích, což íránským úřadům stále více ztěžuje potlačování, píše web NDTV.
This trend among Iranian women is now unstoppable. pic.twitter.com/GvhzqUZgPX
— Visegrád 24 (@visegrad24) January 8, 2026
Íránské ženy, které již upoutaly pozornost celého světa během protestů po smrti Mahsy Aminiové v roce 2022 symbolickými činy, jako je stříhání vlasů a pálení šátků, nyní zašly ještě dál. Zatímco tehdy byly jejich akce interpretovány jako „symbolické odmítnutí sexistické a autoritářské politiky systému“, nyní se také účastní protestů.
Od srážení turbanů po veřejnou nahotu
Mahsa Aminiová zemřela ve vězení ve věku 22 let v roce 2022. Byla zatčena za to, že údajně nenosila hidžáb v souladu s vládními pokyny. Její příznivci se domnívají, že byla ubita k smrti. Tento incident vyvolal masové celostátní protesty a po čtyřech měsících brutálního potlačování, během nichž bylo zabito více než 500 lidí a zatčeno přes 19 400, se vládě podařilo vytlačit hnutí „Žena, život, svoboda“ z íránských ulic. Nepodařilo se jí však ukončit boj žen za jejich nejzákladnější práva.
Čtěte také
Masové pouliční demonstrace byly sice násilně potlačeny, ale odpor se stále více přesouval k symbolickým a vysoce viditelným činům. V uplynulých třech letech byla íránská společnost svědkem téměř každodenního vzniku nových forem protestů žen: objevovaly se bez hidžábu na univerzitách a veřejných prostranstvích, srážely turbany z hlav duchovních na ulicích, účastnily se sportovních akcí, jako jsou maratony, bez šátku a dokonce se dopouštěly aktů veřejné nahoty – jedna žena dokonce stála nahá na policejním vozidle.
Protesty školaček a cena otravy
Dalším důležitým rysem protestů íránských žen je, že se neomezují na žádný věk. Dříve se protesty „Žena, život, svoboda“ dostaly i do íránských škol, kde hlavně studentky seděly na školních dvorech a skandovaly slogany proti režimu. To bylo bezprecedentní za téměř pět desetiletí od islámské revoluce v roce 1979, která zavedla v Íránu teokracii.
Vláda reagovala zatýkáním školáků. Jejich hněv však neochaboval. V měsících po protestech se z celého Íránu začaly ozývat zprávy o sériových otravách v dívčích školách. Studentky náhle onemocněly, ztratily vědomí a byly převezeny do nemocnic s dýchacími potížemi a bušením srdce. Vyšetřovací zprávy naznačovaly, že v roce 2023 bylo ve školách v nejméně 15 íránských městech otráveno více než 800 studentek. Incidenty pokračovaly několik měsíců. Íránské ministerstvo zdravotnictví nakonec potvrdilo, že příznaky způsobila „velmi mírná otrava“.
V té době dokonce i náměstek ministra zdravotnictví prohlásil, že „někteří jedinci chtěli, aby byly uzavřeny všechny školy, zejména dívčí.“ O den později své výroky odvolal. Íránská vláda popřela jakoukoli odpovědnost.
Při současných masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu za poslední dva týdny zahynulo nejméně 538 lidí, uvedla v neděli nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech. Místní úřady za stejnou dobu zadržely více než 10 600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté. Organizace uvedla, že prozatím zahynulo 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek. Je podle ní pravděpodobné, že počet obětí dál poroste.
vaclav.cerny@iprima.cz
