Horníky štve prodloužení těžby: Když v OKD nevydržíme další tři roky, odejdeme s holou dupou

Těšili se na tučné odstupné. Na 11 platů plus náhradu osm tisíc korun měsíčně po několik dalších let. Horníci OKD měli naposled fárat letos na silvestra, jenže stát těsně před Vánocemi naplánoval konec těžby černého uhlí až na prosinec 2025. „To byl hodně blbý vánoční dárek a většinu havířů to pořádně naštvalo. Pokud nechceme ze šachty odejít s holou p*delí, musíme fárat ještě tři roky. S tím už nikdo nepočítal,“ stěžuje si 54letý havíř Dolu ČSM na Karvinsku Tomáš Navrátil.

Hole dupy. Tak se jmenuje současný kasovní trhák Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Dupa je ostravský výraz pro zadek a zmiňované představení má pověst skvělé zábavy. Zaměstnancům státního podniku OKD teď do smíchu vůbec není, je jich 3 300, z toho 2 500 kmenových. Stát už letos dvakrát porušil sliby, které havířům dal. A někteří horníci proto mluví o podrazu.

Dobývání černého uhlí ukončí OKD namísto 31. prosince 2022 až 31. prosince 2025. „Velká část havířů se opravdu těšila, že to tady skončí už letos,“ povzdechne si Martin Chovančík, 40letý horník Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku.

Boj o černé zlato prodloužen

Na Dole ČSM právě končí ranní směna a stovky horníků směřují od těžní věže na parkoviště. U vrátnice míjejí monumentální normalizační mozaiku šťastného havíře s dítětem, teď tu ale vládne spíš rozladění. Všichni donedávna žili v přesvědčení, že poslední vozík s uhlím vyvezou z útrob šachty právě v těchto dnech. A definitivně tak skončí více než 240 let dlouhý zápas s přírodou o černé zlato.

Důlního elektrikáře Martina Chovančíka prodloužení těžby naštvalo z několika důvodů. Vadí mu, že o jeho pracovním životě teď striktně rozhodli nadřízení. Měl úplně jiné plány. „Všechny ty slibované výhody spojené s koncem těžby se mi teď vzdálily o tři roky,“ říká rozhněvaně. „Odrobeno tu mám skoro dvacet let, tedy bez půl roku,“ počítá. Na Dole ČSM poprvé sfáral ve dvaceti, teď má jednou tolik. A to už prostě stačilo...

Riskovat život další tři roky

Chovančík se těšil, že brzy navždy vyleze z „černe ďury“, a začne nový život. „Odstupné za útlum vycházelo na fajne peníze, 11 celých platů plus 8 tisíc měsíčně podle odpracovaných roků a věku,“ vypočítává. „Pokud teď nechci ze šachty odejít s holou p*delí, ale dostat ten balík, tak tady musím fárat do konce roku 2025.“

A celé tři roky riskovat i holý život. „Zrovna jsou to čtyři roky, co to tady bouchlo,“ vypráví horník, zadívá se k těžní věži a s jakousi tichou pietou v hlase dodá: „Ten den jsem měl zrovna volno.“ Neštěstí zastihlo Důl ČSM krátce před Vánocemi, 20. prosince 2018. Rozdávání dárků se tehdy nedočkalo 13 horníků, všichni zahynuli při mohutném důlním výbuchu. Ostatky některých pak byly nalezeny až měsíce po katastrofě. Tragédie není pořád vyšetřena. „A bůh ví, jak to dopadne. Všecko, co víme, jsou jen povídačky. Čtyři roky vyšetřování, to už je nějak dlouho,“ kritizuje Chovančík.

Neumíralo se jen před čtyřmi roky, šachta je pro havíře hrozbou každý den. I v posledním čísle závodního měsíčníku Horník je vytištěno smuteční oznámení: „Ve středu 2. listopadu 2022 v odpoledních hodinách došlo v rámci Dolu ČSM k neštěstí, v jehož důsledku přišel o život horník dodavatelské společnosti ALPEX pan Dariusz Ulman...“

Vlastníkem OKD je státem stoprocentně ovládaná společnost Prisko. Původně naplánovaný konec těžby stát nejprve letos v červnu prodloužil z 31. prosince 2022 na 31. prosinec 2023. A těsně před Vánocemi havířům oznámil, že se bude rubat až do 31. prosince 2025. Odbory nic nenamítají, celá léta bojují za zachování těžby a pracovních míst. Paradoxně tak odboráři stojí i proti části horníků, alespoň podle dalšího z oslovených havířů. I on mluví o „holych dupach“.

Ze sociálních jistot i nejistota

„Možná pokračování těžby ocenili nějací mladí havíři s vysokými hypotékami, drtivou většinu horníků ale tohle rozhodnutí naštvalo,“ tvrdí havíř Tomáš Navrátil, který dělá těžkou práci při přípravách nových těžebních ložisek uhlí. „Kdyby těžba skončila na silvestra, tak dostanu 11 platů,“ vysvětluje.

Navrátil se narodil v roce 1968 a podle zákona může příští rok odejít do předčasné hornické penze, v pětapadesáti letech. „Pokud mě opravdu pošlou do důchodu, tak tam půjdu s holou p*delí. Slibovaného odstupného už se prostě nedočkám, to je hodně nespravedlivé,“ stěžuje si. Sociální program, který měl běžet od 1. ledna 2023, se tak mění i v sociální nejistotu.

Jedenáct platů chtěli někteří havíři využít i k zaslouženému nadechnutí po letité dřině. A teprve pak nastoupit do jiné práce, navíc s osmitisícovým měsíčním bonusem ze šachty, který se měl vyplácet podle počtu odpracovaných roků a věku. A to po tři měsíce až pět let. „Většina havířů na šachtě už má kolem padesátky. Mladí se do těžké práce nehrnou, ani to pro ně nemá perspektivu,“ informuje Navrátil. Celé roky se mluví o rychlém konci těžby černého uhlí v České republice, kdo by pak hledal práci v podniku, který stojí před zavřením.

Stanjura o havířích mnoho neví

OKD dozoruje ministerstvo financí na čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou. A ten si prodloužení těžby chválí. „Myslím, že je to dobře – pro region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl,“ nechal se ministr slyšet, když bylo v prosinci rozhodnuto těžit i další tři roky.

S obyčejnými havíři Stanjura asi nemluvil. „Ty tři roky navíc se možná hodí někomu, kdo je v hrozných dluzích a nevidí jinou cestu. Neví, jak dál,“ uvažuje 46letý horník Dolu ČSM Vladimír Sliž. „Je pravda že takové prachy jako tady nikde jinde v regionu nedostaneme. Na předku máme 40 tisíc čistého měsíčně,“ říká o nejtěžší dřině v hlubinách dolu. Při ražbě chodeb ve skále anebo při těžbě uhlí.

V nejlepším je ovšem třeba skončit. Sliž letos oslavil 46. narozeniny a uhlí rube již 26 let. „Snad o ten sociální program nepřijdeme a za ty tři roky nám všechny slíbené peníze opravdu dají,“ obává se. Raději by odstupné dostával takzvaně do „kabely“ již od 1. ledna, jak bylo státem slíbeno. Na Ukrajině nicméně pořád hoří válka a uhlí je opět strategickou energetickou surovinou. A možná bude i po roce 2025.

Riziko hornických rekordů

Žádný havíř se nechce bavit o každodenní hrozbě smrti. „To bych takovou práci nemohl dělat,“ zní z řad horníků. Vladimír Sliž začal fárat ve dvaceti na Dole Staříč na Frýdecko-Místecku. Kdyby se havířiny bál, nikdy by klecí nesjel dolů, protože právě na Dole Staříč zahynul jeho příbuzný. „V roce 1976 tam den před silvestrem vybuchl metan. Strejda tam dělal střelmistra, domů už se nevrátil, tenkrát tam bylo 43 obětí,“ vypráví. Podle vyšetřovatelů za výbuch mohla právě chyba střelmistra. „Možná tam něco zapinkal,“ říká jeho synovec.

Šachtě je Vladimír Sliž vděčný za mnoho. „Do OKD jsem šel kvůli bytu, měl jsem malé dítě. Ta práce mi dávala jistotu, že uživím rodinu a nebudeme nijak strádat. Každý rok dovolená u moře a našetřil jsem na všechno, co jsme potřebovali.“ Nikdy se mu však nelíbilo, že v OKD se všechno měří podle výkonu, což vede ke zbytečnému riskování. „Není výkon, nejsou prachy, to platí dodnes,“ říká. I čtyři roky staré neštěstí na Dole ČSM podle něho asi zavinila snaha havířů o výkon. Mluví se například o zakrývání čidel, která měří přítomnost metanu na pracovišti.

Stát tlačí horníky ke zdi

„Už jsem se těšil na konec, ale prodloužení těžby vydržím. Mám hypotéku,“ říká 48letý havíř Tomáš Vavříček. Rozhodnutí státu ho jedním slovem zmátlo. „Kdyby těžba skončila, tak jsem rád. Ale jen tak bez ničeho odcházet nebudu,“ uvažuje. Stát vlastně horníky přitlačil ke zdi, aby v OKD zůstali. Milion tun černého uhlí, které chce státní firma vytěžit v roce 2023, mají narubat zkušení horníci, o nováčky podnik nestojí. „Zaškolit zaměstnance bez důlních zkušeností totiž trvá zhruba rok,“ přiznává výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.

A předseda představenstva OKD Roman Sikora si letité zaměstnance dokonce předchází: „Chtěl bych vyjádřit velké poděkování všem našim lidem, že s námi i dále zůstávají.“ Havíři však nepotřebují, aby jim předseda představenstva třásl rukou. Mnozí by raději hned dostali slibované peníze. „Už jsem měl zajištěné jiné zaměstnání, teď ale musím změnit všechny plány, abych za ty tři roky nepřišel o výhody,“ rozčiluje se Martin Chovančík, 40letý havíř Dolu ČSM. Musí to být zvláštní pocit, když se dlouho očekávaná poslední šichta náhle vzdálí o tři roky, tedy o 1 095 dní.

Tagy: