Kauza byty OKD spojená s podnikatelem Zdeňkem Bakalou se táhne osmnáctý rok. Největší bytový fond ve střední Evropě nyní vlastní švédská realitní společnost Heimstaden, a ta podle nájemníků na Ostravsku právě spustila tažení proti obyvatelům takzvaných finských domků v hornických koloniích. „Realitka nás tlačí do kouta. Buď starousedlíkům hrozí vyhazovem, anebo chce až dva miliony korun za odkup,“ stěžuje si 52letá Hana Severová z kolonie Liščina v Ostravě. Na praktiky Heimstadenu v pátek 7. října upozorní i demonstrace. Společnost však těmto tvrzením oponuje s tím, že o cenách se bude ještě jednat.
Prý jen mlží, mlží a mlží. „Od Švédů se nedozvíte, co bude za dva měsíce, prostě nic,“ stěžuje si 52letá Hana Severová žijící v kolonii Liščina. V polovině takzvaného finského dvojdomku bydlí dvacet let. Ve fiňoku, jak se říká v Ostravě. „Máme dvanáctiletou dceru, ovšem žádnou jistotu, že nás tu nechají. Realitka Heimstaden s námi uzavírá smlouvu o pronájmu vždy jen na půl roku dopředu. V prosinci nám vyprší,“ vypráví žena.
Zbouráme to tady
„Tady to půjde dolů, zbouráme všechno.“ Přesně tohle prý rodině oznámil Petr Žilinský, vedoucí prodeje majetku ve společnosti Heimstaden. Proto teď naštvaná matka dvanáctileté dcery zvyšuje hlas: „Slibují náhradní ubytování, kde to bude? Na ubytovně?“ U finského domku se stará o půvabnou zahradu s bazénem, roste tu i víno, na pozemku pobíhá pes. „Dejte si,“ nabízí paní Hana šťavnaté hrozny. A její 47letý druh Štefan Richter se ptá: „Úplně se nám teď má změnit život, proč vlastně? Nikdy jsme realitce na nájmu nedlužili ani korunu.“
Kde demokracie nedává smysl. Okrsek 8013, účast 1,57 %, volilo 12 voličů ze 764
Všeobecné, rovné a přímé volební právo tajným hlasováním. Přesně tak zní ústavní zásady volebního práva. V ostravském volebním okrsku číslo 8013 tyhle zásady postrádají smysl, o demokratické hlasování tam skoro nikdo nestojí. Účast u druhého kola senátních voleb byla směšná, k urnám přišlo jen 1,57 % oprávněných voličů. „Já jsem vůbec nevěděla, že jsou nějaké volby. Nikde to tu nebylo vyvěšené,“ říká 27letá Markéta Žigová z Jílové ulice v Ostravě-Přívoze.
S představiteli společnosti Heimstaden se podle rodiny nedá vést rozumný dialog. „Napřed nám jen řekli, že tady mají vlastní zájmy. Až časem prozradili, o co jde. Shodit to tady a postavit nové rodinné domky. Jen těžko se pak vrátíme do nového bydlení. Rovnou se nám vysmáli, že na takový nájem ani nebudeme mít,“ vypráví paní Severová.
A ukazuje na dvě parcely v okolí, na kterých už byly finské domky zbořeny. Mají tam vyrůst vzorové nízkoenergetické domy s plánovaným nájmem nejméně 15 tisíc korun měsíčně. „Teď platíme něco přes šest tisíc,“ porovnává žena.
Generální ředitel české pobočky Heimstadenu Jan Rafaj potvrdil pro ČTK, že společnost v hornických koloniích chystá demolice: „V lokalitách, kde je naše portfolio sjednocené, dáváme přednost ponechání si nemovitostí a následné demolici a nové výstavbě moderních nízkoenergetických domů, které budeme opět moci nabídnout stávajícím nájemníkům k nájmu.“
Podle Rafaje se předchozí majitelé finských domků (OKD, Zdeněk Bakala, Residomo) vůbec nezabývali jejich špatným technickým stavem, což bylo kompenzováno nízkým nájem. V nových domech bude činže výrazně vyšší.
Vyprovoďte Romy
Richter i Severová pocházejí z hornických rodin. Patří k majoritě, na což je nutno upozornit kvůli kontextu, v kolonii Liščina žije i mnoho romských rodin. „Upřímně řečeno, když odtud Heimstaden vyprovodí Romy, budu jen ráda. Sice tu bydlí i pár slušných cigánů, ale většina je fakt strašná. Kravál od rána do večera, bordel, všechno před nimi musíte hlídat,“ míní 47letá Iveta Slívová, která bydlí ve finském domku v ulici U Dolu.
Paní Slívová drží finský domek v soukromém vlastnictví, to je v kolonii velká výjimka. Několik málo nemovitostí se totiž místním podařilo od OKD již dříve odkoupit. „Prošlo to rekonstrukcí, je to moc pěkné bydlení. Jsem na tyhle domky zvyklá, vyrůstala jsem v nich, a dokonce i děda už bydlel ve fiňoku.“
Finské domky rostly na Ostravsku jak houby po dešti od konce války v roce 1945. Jsou to montované stavby ve skandinávském stylu, v nichž měli horníci najit provizorium maximálně na 30 let.
Nenechejme se vyhnat
Každá mince má dvě strany. Známý ostravský proromský aktivista Kumar Vishwanathan je postupem realitní společnosti Heimstaden otřesen a spoluorganizuje na Liščině protestní setkání občanů. Jedno se právě koná v místní klubovně.
Přežila masakr během holocaustu, teď kvůli energiím čelí exekuci. Ženě z Ostravy hrozí ulice
Patří k posledním pamětníkům nacistické genocidy Romů, 81letá Mária Gažiová z Ostravy zažila pogrom koncem roku 1944 u slovenského Popradu. „Tátu s mámou i sourozence zavraždili. Jeden voják po mně hodil poleno, které leželo u kamen, a trefil mě do hlavy. Pak si asi myslel, že jsem mrtvá,“ vypráví. Chmurné vzpomínky teď znásobuje bezútěšná současnost. Žena dluží za energie a exekutoři už jí vyhrožují vyhazovem z bytu.
„Žije tu majorita i minorita. Hornické vdovy i řada dobrých romských rodin. Všichni teď musíme táhnout za jeden provaz a nenechat se z Liščiny vyhnat,“ vysvětluje aktivista pro CNN Prima NEWS. Některým lokálním politikům však vystěhování Romů z Liščiny i vyhovuje, s takovým názorem se nechlubí v novinách.
Na Liščině se rozjela další etapa takzvané kauzy byty OKD. A tu Ostraváci, kteří žijí v hornických kvartýrech, nemohou zkousnout osmnáctý rok. A nejen oni. „Nehájím postup pana Bakaly. Pokládám ale za hanebné slíbit desetitisícům lidí, že něco udělám s majetkem, který pokládají za svůj domov, a pak ten slib nesplnit,“ prohlásil někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ve Sněmovně 30. ledna 2020.
Tehdy prodej OKD prověřovala speciální parlamentní vyšetřovací komise. Kalousek si zároveň povzdechl, že privatizační smlouva státu s Bakalou byla tak mazaně sepsána, že je právně nenapadnutelná. A trestní oznámení, které komise podala, na tom prý nic nezmění.
Malá rekapitulace
Při kontroverzním prodeji dolů na Ostravsku v roce 2004 získal Zdeněk Bakala také 44 tisíc hornických bytů, které slíbil odprodat havířům za rozumnou cenu. To se nikdy nestalo a podnikatel se rozhodl zisky z černého uhlí navýšit také o výnosy z nájemného.
Tady je Hadamczikovo. Šéfa hokeje oponenti z Kravař vnímají jako všemocného bosse
Nový prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik má doma ve slezských Kravařích pověst bosse. „V Příbrami měli Jaroslava Starku, v Kravařích zase máme Aloise Hadamczika,“ s nadsázkou porovnává kravařský zastupitel Herbert Kahler. Podle svých slov vstoupil do komunální politiky také proto, aby přibrzdil penězovod tekoucí z radnice k rodinnému byznysu Hadamcziků. „Z pana Kahlera mluví jen závist, na rozdíl ode mě pro Kravaře nikdy nic neudělal,“ kontruje Hadamczik.
Kvartýry vyvedl z těžební firmy do vlastní realitní společnosti RPG, kterou později prodal nadnárodní společnosti Round Hill Capital s neprůhledným vlastnictvím, jež v České republice vystupovala pod jménem Residomo. A stopy firmy vedly až do daňového ráje na Kajmanských ostrovech. Od roku 2020 patří bytový fond OKD švédské realitní společnosti Heimstaden.
A jestliže Bakala koupil 44 tisíc bytů od českého státu za 1,7 miliardy korun, Švédové za téměř stejný fond (42 683 bytů) dali 33 miliard. Nájemci hornických bytů ale Bakalovi nepřestanou vyčítat, že havíře podvedl. Havíři si totiž museli věřit, v podzemí na důvěře v druhé závisely lidské životy. „Ten podraz Bakalovi nemůžeme odpustit,“ říká i Hana Severová, která žije v naprosté nejistotě v kolonii finských domků Liščina.
Bakala: Na byty vám půjčím
Zdeněk Bakala se přitom na nájemce hornických bytů obrátil krátce po koupi OKD, a to v rozhovoru pro týdeník Horník z 2. prosince 2004. „Náš byznys je uhlí. A proto začneme připravovat projekt, který by umožňoval nájemníkům financování na to, aby si ty byty mohli koupit do osobního vlastnictví,“ prohlásil Bakala. A připomněl, že je to závazek, které mu ukládá usnesení vlády ČR č. 904 z 15. září 2004. Že jde o součást smlouvy s Fondem národního majetku ČR.
Podnikatel sliboval, že nemovitosti budou nabídnuty nájemníkům za pět let (tedy v roce 2009) a za cenu nejvýše 50 tisíc korun. „Společnost Karbon Invest dlouhodobě preferuje, aby byty OKD získali do osobního vlastnictví lidé, kteří v nich bydlí. Aby k tomu byly vytvořeny podmínky, je rozhodnuta zahájit projekt financování koupě bytů,“ dušoval se. Kdo prý nebude disponovat padesáti tisíci, částku si může půjčit.
Vystěhuj se, anebo zaplať!
Nic z toho se nestalo a Švédové teď nájemce dřevěných finských domků v bývalých hornických koloniích tlačí do kouta dvěma způsoby. První už byl popsán, plátcům činže se oznamuje, že budou v blízké či vzdálenější budoucnosti vystěhováni.
PŘEHLEDNĚ: Příspěvek na bydlení nebo změny v zálohách za energii. Co se v říjnu mění?
V říjnu se čekají změny v oblasti ekonomiky. Budou ovlivněny vládními opatřeními u záloh na energie, kde se odpouští poplatek za obnovitelné zdroje, nebo zavedením úsporného tarifu. Na začátku měsíce také dojde k zřejmě krátkodobému zdražení benzinu, protože znovu začne platit původní spotřební daň. Změna čeká také u služeb České pošty.
„Obecně řečeno je revitalizace nutná, protože tyto nemovitosti jsou poměrně staré a zpravidla ve špatném stavu,“ vysvětluje pro ČTK mluvčí Heimstaden Kateřina Piechowicz. Do roku 2028 chce společnost zbourat zhruba 400 finských domků na Ostravsku a Karvinsku a nahradit je novostavbami.
Druhou metodou nátlaku je nabídka, aby nájemci finský domek od společnosti Heimstaden odkoupili. A tak zatímco v jedné části ostravské Liščiny se mají „fiňoky“ bourat, v jiném koutu rozsáhlé kolonie realitka nabízí odprodej.
„Ale nikoli za 50 tisíc korun, jak nám sliboval Bakala. Nájemníci dostali v posledních dvou měsících nabídky s naprosto neakceptovatelnou cenou. Od 1,5 milionu do 1,9 milionu korun,“ rozhořčeně líčí Margita Moocová. Na Liščině teď organizuje protestní schůze společně s aktivistou Kumarem Vishwanathanem.
Takovou pálku většina nájemců z Liščiny nedá dohromady. „Jsou to zcela nepřijatelné podmínky pro odkup,“ říká Moocová. Kauza byty OKD se mění v reálnou tragédii pro spoustu rodin. „A to zde mnozí bydlí 30 a více let, kam teď všichni půjdou? Co jim tak asi Heimstaden nabídne za náhradní bydlení?“ ptá se žena. Generální ředitel společnosti Jan Rafaj slibuje adekvátní náhradní byty. Pozvánku na protestní schůzi v kolonii Liščina ale odmítl. Nepřišel ani nikdo jiný z realitky, cestu sem nenašel ani žádný lokální politik.
Bakalův byznys na Ostravsku
Podnikatel Zdeněk Bakala zůstává zásadním vlastníkem pozemků i nemovitostí na Ostravsku. V roce 2017 jeho společnost Asental uváděla, že převážně v Moravskoslezském kraji vlastní přes 45 milionů metrů čtverečních pozemků, vodních ploch, luk i lesů a téměř 200 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor a ubytovacích zařízení. Asental vlastní třeba část takzvaného Karvinského moře či pozemky vhodné pro průmyslové zóny.
Podle organizátorů připravované demonstrace před ředitelstvím Asentalu v Ostravě nyní Moravskoslezský kraj od Bakaly třeba odkupuje „za nehoráznou cenu“ pozemky, na kterých vyroste obří skleník s exotickými rostlinami vytápěný důlním plynem. Od Bakaly nakupují pozemky i města, Ostrava na počátku října vyplatila Asentalu 5 milionů korun za stále hořící uhelnou haldu Emu, tady za území postižené totálním znečištěním.
Po krachu OKD v roce 2016 přitom insolvenční správce u soudu zpochybnil právě převod některých lukrativních pozemků zkrachovalé společnosti OKD na Asental. Bakala totiž mnohé transakce provedl až ve chvíli, kdy se těžební firma OKD dostala do úpadku. Vrchní soud ovšem v roce 2019 rozhodl, že převod pozemků na Asental nebyl protiprávní.
F*ck gentrifiering
Moocová od ředitele Rafaje pouze dostala dopis, z něhož vyplývá, že realitní společnost na plánech nemíní nic měnit. „Jak jistě víte, rozhodli jsme se něco dělat s rodinnými domky, které jsou součástí našeho portfolia,“ vzkazuje ředitel nájemníkům.
Účastníkům protestní schůze Rafaj písemně přislíbil, že požadované částky za odkup budou možná mírně sníženy: „Diskutujeme i o možné revizi ceny s ohledem na zhoršenou dostupnost úvěrů a hypoték.“ Na mítinku zazněl požadavek nájemníků, že maximální částka by neměla přesahovat 600 tisíc korun. V bývalých hornických koloniích v revíru se ovšem má i dost bourat.
Švédi přijeli na Ostravsko vydělávat. A nedělají byznys zrovna v rukavičkách. Podle švédských médií nepatří realitka k dobrodějům a nechvalně prý proslula právě renovacemi kvartýrů. Po rekonstrukcích se totiž skokově navyšují nájmy ve snaze vypudit nájemníky, kteří si takovou činži nemohou dovolit.
Po renovacích šly ceny nájmu až o šedesát procent nahoru, proto před čtyřmi lety kanceláře společnosti někdo posprejoval nápisem F*ck gentrifiering (z***vená gentrifikace). Gentrifikace je výraz pro přesun movitější klientely do nově opravených lokalit v bývalých dělnických čtvrtích.
Nyní se Heimstaden zbavuje nejzchátralejší části ze současných 42 683 bytových jednotek. Finských domků v hornických koloniích. „Že Heimstaden ani předchozí vlastníci do fiňoků prakticky neinvestovali, to neznamená, že jsou v dezolátním stavu, jak tvrdí lidé z realitky. Některé jsou úplně luxusně opravené, všechno si tu celá léta děláme na vlastní náklady. Ale má teď cenu pokračovat s rekonstrukcemi?“ ptá se Hana Severová. A její druh Štefan Richter to odmítne: „Nemá. Právě jsme zrekonstruovali koupelnu a chtěli se pustit do kuchyně. Už to nemá smysl, šlo by jen o další vyhozené peníze.“
Ztracený milion a odsun starousedlíků
„Do rekonstrukcí jsem už dal kolem milionu korun, to mi nikdo nevrátí,“ vypráví 33letý Jakub Vaněk, další naštvaný nájemce fiňoku v kolonii Liščina. „Děda byl havíř, finské domky mám moc rád. Na půdě jsem udělal dvě místnosti, když teď máme s manželkou mimino. Plánovali jsme tu strávit celý živo,“ vypráví.
Realitka mu odkup domku nenabídla, právě tady mají vyrůst novostavby, jeden pozemek už je v ulici připraven pro zedníky. Marnost, to je jediné slovo, které teď Vaňka napadá.
Dlažbu, kterou chtěl pokládat kolem „fiňoku“, už Švédům nedá. „Nechám dlažbu složenou pod okny, teď se do ničeho nebudu pouštět.“
Oficiálně má jeho byt v domku výměru 2+1, v nejnižší kategorii. „Náklady na úpravy nebudou v Heimstadenu nikoho zajímat. Dají nám náhradní bydlení 2+1, klidně někde v romském ghettu,“ obává se čerstvý otec Vaněk.
U sousedů jsou na tom podobně, Hana Severová a Štefan Richter vidí další perspektivy skepticky: „Finské domky tu mají různou dispozici a ten náš je oficiálně 1+1, i když jsme si z toho udělali 3+1. Kam nás teď pošlou? Do garsonky? S dvanáctiletou dcerou, dvěma psy a kočkami?“
Jedna otázka stíhá druhou, Heimstaden neodpovídá, přesto asi jednoho dne dojde k odsunu rodiny. „Zatím budeme doufat, že nám v prosinci ještě prodlouží nájem o další půlrok. Jinak to budou smutné Vánoce.“
Bakala opět v Ostravě
Podnikatel Zdeněk Bakala už sice v Ostravě nevlastní 44 tisíc bytů, do města se ale vrátil s developerskou firmou Asental. A realitní společnost Heimstaden sídlí s Asentalem pod jednou střechou v budově bývalého ředitelství Ostravsko-karvinských dolů (OKD) v centru moravskoslezské metropole.
„Velkou část bytů získala realitka Heimstaden skrze bývalého uhlobarona Zdeňka Bakalu,“ stojí v prohlášení občanského sdružení Limity jsme my, které v pátek 7. října v pravé poledne ohlásilo demonstraci před sídlem obou společností.
„A teď se chystá Bakala skrze svou developerskou firmu Asental vydělat i na transformaci regionu. Pozemky, které Moravskoslezský kraj odkupuje za nehorázné ceny, jsou totiž Bakalovy,“ dodávají svolavatelé protestu.
Mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz Zdroj: Heimstaden
Mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz Zdroj: Heimstaden
Heimstaden: O cenách za finské domky budeme ještě jednat
Mnozí nájemníci hornických finských dvojdomků na Ostravsku se stále cítí podvedeni někdejším slibem Zdeňka Bakaly, který se v rámci privatizační smlouvy zavázal, že hornické byty levně odprodá nájemcům. Bakala výslovně slíbil, že za jednu bytovou jednotku bude požadovat 50 tisíc korun, tedy i za byty v koloniích, například za polovinu finského domku. Proč švédská realitka Heimstaden žádá za finské domky mnohem vyšší částky? Pro CNN Prima NEWS odpovídá mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz.
Rozumím tomu, že za 50 tisíc korun není možné byty ve finských domcích odprodat. V kolonii Liščina v Ostravě nabízíte polovinu 70 let starého dřevěného domku za 1,5 až 1,9 milionu korun, nájemci by si ale přáli cenu v rozmezí od 300 do 600 tisíc korun, jak vyplynulo z diskuse na protestní schůzi v kolonii Liščina. Proč není možné domy odprodat za navrhované částky?
K prodejům domů nájemníkům dochází už několik let. Ceny vždy stanovujeme obdobně. Není možné zvýhodňovat nějakou skupinu nájemníků oproti jiné. Navíc, současný vlastník koupil portfolio za reálnou tržní cenu, nemůže ho tak prodávat zásadně pod touto cenou. Několik desítek našich klientů již o odprodej projevilo zájem. O ceně jsme připraveni dále jednat a takto to komunikujeme i s našimi klienty.
Společnost Heimstaden chce finské domky také bourat a místo nich stavět nové. Mnozí nájemníci z kolonie Liščina se dušují, že jim zástupci realitky již slovně oznámili, že „to všechno přijde zbourat“. Kdy jim oficiálně oznámíte termíny demolic?
V lokalitách, o kterých v textu píšete a kde nabízíme našim nájemníkům finské domky ke koupi, jsme žádné demolice neoznámili a není to ani naším současným záměrem. S výjimkou domů, ve kterých už nikdo nebydlí a jsou v nevyhovujícím technickém stavu. Nikoho nevystěhováváme, nájemní vztahy nadále trvají.
Proč není možno zohlednit rekonstrukce, které si ve finských domcích udělali nájemci na vlastní náklady? Jakýmkoliv způsobem, třeba stanovením nižší ceny za odkup anebo finančním odškodněním při výpovědi nájemného. Mnohdy nájemci do rekonstrukcí dali vysoké částky, někteří mluví o statisících, jinde to bylo přes milion.
Tyto opravy ve výsledné nabídkové ceně samozřejmě zohledněny budou. Jak jsme již naše nájemce informovali, budeme s nimi dále jednat a v tomto duchu je možné i naši nabídku ještě přehodnotit.
Proč se nájemci nedozví v delším předstihu, kdy bude společnost bourat konkrétní finské domy, a v jakých lokalitách? Představa nájemníků je, aby se tak dělo neméně dva roky předem. Jak sami říkají, aby se „nějak zařídili“.
Potenciální bourání jsme zatím oznámili jen v hornické kolonii v Doubravě na Karvinsku. Tam jsme se sešli se všemi nájemníky na veřejném setkání za účasti starostky i našeho generálního ředitele. Představili jsme celý záměr, ujistili naše nájemníky, že každý z nich může v Doubravě po revitalizaci zůstat a že každému po dobu jejího trvání nabídneme odpovídající náhradní bydlení. Vždy se snažíme naše nájemníky informovat v takových situacích minimálně s ročním předstihem.
