V kvalitě silniční a dálniční infrastruktury se Česká republika propadá. Ještě před 15 lety nám patřilo 50. místo na světě, v roce 2019 jsme však obsadili až 76. příčku. V rámci Evropské unie je Česko páté nejhorší a přeskočilo nás i kdysi vysmívané Polsko. Vyplývá to ze studií Světového ekonomického fóra, Asociace pro rozvoj infrastruktury nebo žebříčku portálu The Global Economy.
V roce 2006 byly české silnice a dálnice padesáté nejlepší na světě. Na hodnotící škále od 1 do 7 bodů bylo Česko ohodnoceno mírně nadprůměrným skóre 3,75. Vyplývá to z žebříčku portálu The Global Economy.
Kvalita silniční a dálniční sítě ve vybraných zemích (rok 2019)
|
Pořadí
|
Země
|
Skóre (1 až 7 bodů)
|
|
1.
|
Singapur
|
6,5
|
|
2.
|
Nizozemsko
|
6,4
|
|
3.
|
Švýcarsko
|
6,3
|
|
4.
|
Hongkong
|
6,1
|
|
5.
|
Japonsko
|
6,1
|
|
57.
|
Polsko
|
4,3
|
|
69.
|
Maďarsko
|
4,0
|
|
72.
|
Slovensko
|
4,0
|
|
75.
|
Burundi
|
3,9
|
|
76.
|
Česko
|
3,9
|
|
77.
|
Írán
|
3,9
|
|
81.
|
Botswana
|
3,8
|
zdroj: The Global Economy
Tehdy mělo Česko náskok před Irskem, Estonskem, Slovenskem, ale i Maďarskem nebo Polskem. Jenže od té doby nám postupně začal ujíždět vlak a Česká republika se začala globálním pořadím propadat. Přestože v roce 2019 získala známku 3,9 – což oproti roku 2006 představuje mírné zlepšení kvality silniční infrastruktury.
Na zádech máme Írán či Botswanu
Potíž je ale v tom, že ostatní státy postoupily v budování a údržbě silnic a dálnic mnohem více. Kdysi Čechy vysmívané Polsko od roku 2006 poskočilo z 67. na 57. místo a ve skóre si polepšilo z 3,2 na 4,3 bodu. Podle metodiky Světového ekonomického fóra je polský pokrok ještě mnohem mohutnější, a to z 122. pozice v roce 2013 na 65. příčku v roce 2018.
Faktem je, že jak podle The Global Economy, tak podle Světového ekonomického fóra má dnes Česká republika horší silnice a dálnice než zbývající tři země Visegrádské čtyřky, tedy než Polsko, Maďarsko a Slovensko. A nejen to. Česko zaostává i za Svazijskem, Tanzanií nebo Burundi, drží se těsně před Íránem a je jen pět míst před Botswanou.
Ministerstvo dopravy České republiky ale poukazuje na to, že zmíněné žebříčky nejsou sestavovány na základě objektivních kritérií pro hodnocení kvality dopravní infrastruktury. „Závěry zmíněných studií vycházejí z dotazníkových šetření mezi obyvateli daného státu. Nevypovídají tedy ani tak o objektivní kvalitě silnic, ale spíše o subjektivní spokojenosti tamních obyvatel s nimi. Proto se před námi nachází státy jako Burundi či Svazijsko – obyvatelé těchto zemí jsou se stavem svých silnic jednoduše spokojenější než Češi se svými dálnicemi a silnicemi," uvedl pro CNN Prima NEWS Tomáš Lukašík, mluvčí rezortu.
Asociace pro rozvoj infrastruktury nicméně poukazuje, že hlavním faktorem propadu uvedenými žebříčky je zoufale pomalá výstavba dálnic. „Za posledních deset let bylo zprovozněno pouze 142 kilometrů dálnic. Tím jsme rozšířili naši dálniční síť o 12 procent,“ uvádí asociace ve studii, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici.
Obří polský dálniční skok
Polsko naopak za stejnou dobu svou síť dálnic a rychlostních silnic téměř ztrojnásobilo, když vystavělo celkem 2 777 kilometrů. Z toho na dálnice připadlo 845 kilometrů. Maďarsko zprovoznilo téměř 600 kilometrů a mezi lety 2004 a 2020 se maďarská dálniční síť rozrostla o více než tisíc kilometrů, uvádí dále zpráva.
Výstavbu v Česku nejvíce brzdí dlouho trvající příprava staveb, která podle Asociace pro rozvoj infrastruktury zabere 13 až 15 let, a také nedostatečný objem financí, jež do budování dálnic proudí. Ještě v roce 2010 představovaly investiční výdaje Ředitelství silnic a dálnic asi jedno procento českého HDP, dnes je to jen asi 0,6 procenta. Tedy téměř o polovinu méně.
Česko navíc nemá jasně nastavené prioritní stavby a projekty brzdí také nejistota krátkodobého financování. „Problematické jsou zejména výrazné meziroční výkyvy v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, které vycházejí z nesledované dlouhodobé koncepce,“ píší autoři zmíněné studie.
Přes 600 miliard korun
Podle nich je plán na vybudování 750 kilometrů dálnic a 750 kilometrů silnic 1. třídy do roku 2030 příliš ambiciózní. Jeho dosažení prý vyžaduje spolupráci, plynulou přípravu, dostatek financování a posílení kapacit. „Vize celkové výše investičních výdajů ŘSD na roky 2022 až 2030 je 680 miliard korun. Pokud odečteme očekávané dotační prostředky z Operačního programu Doprava 2, bude nutné zajistit prostředky ve výši 605 miliard,“ tvrdí.
Oněch 605 miliard má tedy pocházet z tuzemských zdrojů. Asociace zmiňuje, že určitou část může zafinancovat také soukromý kapitál formou PPP projektů. Zahraniční praxe prý ukazuje, že jde o vhodný model. „Německo například realizuje řadu PPP projektů na celkovou modernizaci dálnic,“ uvádí Asociace pro rozvoj infrastruktury.
