Pro moderní společnost už není příjemné mluvit o smrti tolik, jako tomu bylo v minulosti. Shodli se na tom v pořadu Silný hlas Markéty Fialové na CNN Prima NEWS farářka Markéta Viktorie Kopecká, ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví Cyril Höschl a předseda Asociace soukromých pohřebních služeb Jaroslav Mangl.
„Než se z pohřbů stala patnáctiminutová mašinérie ve spalovně nebo krematoriu, bylo rozloučení s nebožtíkem provázeno tradičními rituály. Od ukládání do hrobů až po odchod do hospody,“ popisoval Höschl. Právě závěrečné posezení a vzpomínání na zesnulého je podle Cyrila Höschla velmi důležité, protože se při něm do života vrací radostné emoce.
S tím souhlasí i Mangl, který řekl, že po smrti blízkého se člověk musí nejdříve vyplakat. „Následná hostina je vlastně oslavou života pozůstalého. To už se můžeme zasmát,“ řekl Mangl.
Podle Kopecké dříve lidé umírali více v přirozeném prostředí a ne v anonymitě. To je podle ní hlavní příčinou toho, že se ve společnosti o smrti moc nemluví. Pozůstalí se s odchodem svého blízkého vypořádávají hůře, než když ho vidí umírat.
Co je tabu?
Höschl v diskuzi také například uvedl, že s vývojem společnosti se smrt dostala za naše rozlišovací schopnosti. „Ještě v 19. století byla smrt součástí každodenního života. Tehdy děti běžně umíraly ještě v předškolním věku, jenže když se něco takového stane dnes, je z toho celonárodní tragédie,“ řekl Höschl.
Co vlastně znamená slovo tabu, které bylo tématem pořadu Silný hlas Markéty Fialové? Podle Kopecké něco nepředstavitelného. „Pro muže to může být například kojení na veřejnosti, proto se proti němu často ohrazují,“ uvedla a dodala, že podobné to je i se smrtí, menstruací nebo komunikací s pozůstalými. Zkrátka tabu je pro společnost mimo míru snesitelnosti, stejně jako pro chlapa kojení na veřejnosti.
