Globální hospodářství by mělo letos vykázat silný ekonomický růst. Přestože přetrvávají rizika spojená s šířením nových mutací koronaviru. Zdroj: Profimedia.cz
Růst světové ekonomiky by měl letos atakovat hranici šesti procent. A také pro příští rok jsou vyhlídky optimistické. Přetrvávají však rizika v podobě vysoké inflace a šíření nakažlivé varianty delta viru SARS-CoV-2. Česká ekonomika letos poroste jen polovičním tempem oproti globálnímu průměru.
Globální ekonomika letos zažije nejsilnější hospodářský růst za posledních 50 let. Vyplývá to z celosvětového průzkumu agentury Reuters mezi pětistovkou ekonomických expertů. Světový hrubý domácí produkt by měl podle nich letos vzrůst o šest procent, a i v příštím roce má hospodářské oživení pokračovat 4,5procentním růstem. Předpověď je tak mírně optimističtější než letos v dubnu. Podobný růst očekává také Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním výhledu.
Ekonomové ale varují před možností dalšího nástupu pandemie koronaviru, zejména v souvislosti s posledním poměrně rychlým šířením varianty delta. Riziko zvyšuje i nerovnoměrně probíhající vakcinace, kdy ekonomicky vyspělá část světa očkuje celkem solidním tempem, zatímco v zaostalejších zemích je tempo pomalé.
Výjimku ale tvoří Japonsko, které patří ke globální ekonomické špičce, rychlostí očkování se však řadí k zemím druhého sledu, kdy plné očkování má asi čtvrtina populace.
Delta? Středně velké riziko pro růst
„V posledních týdnech finanční trhy přijaly za svou myšlenku, že koronavirová krize ještě není za námi. Varianta delta je skutečnou výzvou na cestě k získání kolektivní imunity,“ uvedl pro Reuters Ethan Harrins, ekonomický analytik Bank of America Securities. „Nicméně mutace delta představuje jen středně velké riziko pro globální ekonomický růst. Ale jak se objevují nové informace, může se nakonec ukázat, že skutečnost je jiná,“ dodal.
Šíření nových mutací ale za riziko pro světovou ekonomiku považuje skoro 80 procent agenturou Reuters oslovených ekonomů. Pro 70 procent z nich je druhým nejvýznamnějším rizikem vysoká inflace, která se negativně projevuje v řadě důležitých sektorů od energetiky přes průmysl až po stavebnictví.
Vysoká inflace je rizikem zejména proto, že na ni mohou začít reagovat centrální banky klíčových zemí v podobě restriktivních opatření. Ta by následně vedla k tlumení poptávky, což by se projevovalo v oslabení hospodářského růstu, a celá ekonomická krize vyvolaná pandemií by se prodlužovala.
Česko se nastartuje příští rok
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta. Vyplývá to z aktuálních prognóz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Mezinárodního měnového fondu. Evropská komise věští Česku pro letošní rok růst HDP těsně pod čtyřprocentní hranicí. V roce 2022 by si ale Česko mělo polepšit o 4,5 procenta.
Předpovědi domácích institucí jsou poměrně pestré. Ministerstvo financí zatím očekává, že se české hospodářství letos zvedne o 3,1 a příští rok o 3,7 procenta. Česká národní banka je ale mnohem opatrnější. Ve své květnové prognóze odhadla, že výkonnost tuzemského hospodářství letos vzroste jen o 1,2 procenta. Zato v roce příštím by tempo mělo překročit čtyřprocentní hranici.
