Zdeněk Hostomský je přesvědčen, že bavorský model by mohl zafungovat. Podle Romana Prymuly ale nátlak na očkování současnou situaci nezachrání. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zavedení takzvaného bavorského modelu, kdy se lidé bez očkování nepodívají například do restaurací, by mohlo proti sílící epidemii zabrat. Myslí si to biochemik Zdeněk Hostomský a argumentuje zvýšením tlaku na lidi, aby s vakcinací souhlasili. Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly ale aktuální situaci samotné očkování zachránit nemůže.
„Jsem příznivcem očkování, ale také jsem odpůrcem plošných opatření,“ odpověděl CNN Prima NEWS Zdeněk Hostomský na dotaz, zda je plánované zavedení bavorského modelu českou vládou rozumným a účinným krokem v boji proti sílící epidemii koronaviru v České republice.
Podle biochemika je dobře, že se vláda snaží tlačit tuzemské obyvatele do očkování proti koronaviru, zvolila pro to ale nedůstojnou cestu. „Vláda by měla lidem vysvětlovat, proč je dobré se nechat očkovat. Rozhodně by ale nemělo být očkování proti koronaviru povinné,“ řekl dále Zdeněk Hostomský.
„Dobře, rozhodla se pro tento krok, může to zafungovat,“ dodal ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Podle Hostomského se díky krokům vlády skutečně může zvýšit míra proočkovanosti české populace.
Testujme zdarma jako v Německu
S tím ovšem ne zcela souhlasí epidemiolog Roman Prymula. Podle něho se Česko nachází v situaci, kdy ke zkrocení epidemie koronaviru už nestačí pouze zvýšit míru proočkovanosti. „Bohužel dochází k tomu, že při kontaktu očkovaných, kteří nejsou testováni a nevědí, zda jsou pozitivní, nebo nikoliv, a skupiny neočkovaných, kteří jsou negativní, dochází k přenosům. A to ten systém doposud umožňuje naprosto bez limitace,“ řekl Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS.
Očkování sice bývalý ministr zdravotnictví považuje za jedinou cestu, jak z pandemie ven, na okamžité snížení rapidního přírůstku počtu nakažených však už prý samo o sobě nestačí. Pokud bychom na situaci nereagovali, hrozí podle Prymuly brzké zahlcení kapacit tuzemských nemocnic. „Dnes jsme asi na třetině kapacit na jednotkách intenzivní péče. Musíme si ale uvědomit, že existuje časová prodleva mezi přírůstky nakažených a hospitalizací. I kdybychom šli nyní dolů, do nemocnic se stále budou dostávat jedinci, kteří budou reflektovat tato vysoká čísla,“ pokračoval Prymula.
Podle něho by se Česko mohlo rovněž inspirovat sousedním Německem, které k 13. listopadu obnovilo bezplatné testování. Přitom o necelý měsíc dříve testy na koronavirus pro neočkované (až na výjimky) zpoplatnilo. „Jde jednoznačně o opatření, které by se mělo přijmout. Vzhledem k tomu, jak u nás roste počet nakažených, je třeba lidi motivovat k testování, nikoli je skrze zpoplatnění testů tlačit k očkování,“ dodal bývalý ministr zdravotnictví.
Je třeba mít přehled
V Německu se o zpoplatnění testů začalo vážně diskutovat už v létě a řada odborníků ho prosazovala. Stejně jako někteří politici. Spolková vláda nakonec rozhodla, že se testy neočkovaným přestanou hradit od 11. října. Zároveň byly definované výjimky, dál se zdarma mohli testovat lidé, kterým to předepsal lékař, v určitých případech lidé ve věku od 12 do 17 let nebo těhotné.
„Jestliže má každý šanci získat úplné očkování proti koronaviru, je spravedlivé, že neočkovaní lidé by si rapidtesty nebo PCR testy měli hradit sami, když například jedou na dovolenou, chtějí do restaurace nebo do kina,“ uvedl pro portál Redaktionsnetzwerk Deutschland Klaus Reinhardt, prezident Německé lékařské komory. Jeho stanovisko podporoval také například bavorský premiér Markus Söder (CSU).
Jenže s tím, jak začala sílit čtvrtá vlna epidemie, se názory na zpoplatnění testů změnily. Reinhardt, Söder, spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) či kancléřka Merkelová začali prosazovat dočasné obnovení testů zdarma. „Máte-li dostatečný přehled o počtu infekcí a udržujete počet neodhalených případů na nízké úrovni, získáváte tím ve střednědobém horizontu větší bezpečnost,“ citoval deník Deutsches Ärzteblatt mluvčího úřadu spolkové vlády Steffena Seiberta.
