Hostomský: Lockdown je hození ručníku do ringu, prohra civilizační i vědecká

„Lockdown je hození ručníku do ringu. Když nevíme, co dělat, tak všechno zavřeme. Je to prohra civilizační i vědecká,“ řekl k současným opatřením proti koronaviru v České republice Hostomský.

S tím souhlasil i evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Lockdown je prohra. A dlouhý a přerušovaný lockdown je úplně nejhorší. Pomůže, když chceme pomalu promořit celou republiku. Znamená to, že budeme v pomalu povolovaném a utahovaném lockdownu asi rok, rok a půl. To je nesmysl, který nesmíme připustit,“ kroutil hlavou v pořadu Flegr.

Problémy s dýcháním i trávením. Následky covidu mohou být chronické, tvrdí Schmitt

Koronavirus

Někteří říjnoví pacienti mají po koronaviru dodnes dýchací potíže, problémy neurologické či trávicí, uvedl ve vysílání pořadu Interview ředitel radiologického oddělení nemocnice ve francouzském Colmaru Michel Schmitt. Podle něj může mít COVID-19 dlouhodobé následky. „Říkáme tomu dlouhotrvající covid neboli chronický,“ uvedl.

Podle něj se lockdown má udělat na měsíc. „Srazit nákazu dolů, abychom pak pomocí masivního PCR testování a trasování udrželi epidemii na lopatkách. Kdybychom se do toho takto opřeli, do měsíce mohou začít chodit děti do školy, kde by byly dvakrát týdně otestované,“ myslí si Flegr.

Obětování dětí je naprostá nezodpovědnost

Podle Hostomského je obětování dětí naprostá nezodpovědnost. „K ničemu to nevede. Ztráty jsou naprosto jasné. Otázka je, co z toho získáme, to je velice spekulativní. Většina států v Evropě to nedělá,“ podotkl.

Řešením by podle něj byl pokus. „Proč jsme před dvěma měsíci v půlce krajů neotevřeli školy a ve druhé vše nezavřeli? Po dvou měsících bychom porovnali, jak to funguje, jestli jsou školáci skutečně semeništěm nákazy, nebo ne,“ navrhl Hostomský.

Podle Flegra se první a druhé ročníky základních škol zavřely za situace, kdy jsme padali z vysoké výšky na betonovou dlažbu. „Šlo o to, že by kapacita nemocnic úplně přetekla. Pokus, jestli v polovině krajů zkolabuje zdravotnictví, bych si na svědomí nevzal,“ podotkl. Naopak Hostomský by to udělal.

Očkovaný člověk je bezpečný

„Měli bychom resuscitovat zpátky k životu hygienu, která netrasuje. To nám pomůže vrátit se do života. Jinak se budeme plácat v lockdownech. Epidemii můžeme zastavit testováním a trasováním,“ trval na svém Flegr.

PŘEHLEDNĚ: Jaké změny v opatřeních vláda udělala a co v současné době platí?

Nouzový stav

Češi nově mohou pobývat v přírodě a sportovat i mimo obec. Zákaz volného pohybu mezi okresy ale platí nadále. Vláda ve čtvrtek poupravila některá opatření, která by měla platit do Velikonoc, pokud Sněmovna kývne na prodloužení nouzového stavu. Jaká opatření je tedy v současnosti nutné dodržovat?

Hostomský ale upozornil, že velmi záleží na tom, na kdy se trasování a testování načasuje. „Ze světového hlediska jsme v extrému, kdy by bylo bláhové začít trasovat a testovat. Vykoupení z této situace představují vakcíny,“ zdůraznil.

Podle něj by se lidé měli co nejdříve proočkovat. „Očkování funguje. Vakcíny jsou příkladem toho, jak do epidemie může zasáhnout věda. Měli bych je oslavovat. Data ukazují, že pravděpodobnost, že očkovaný člověk přenáší aktivní virus, je malá,“ vysvětli.

Flegr souhlasil s tím, že očkování sníží šíření nákazy. „Roušku bych si ale nesundal. Spoléhat na to se nedá, i očkovaný člověk může přenést nákazu. I když je to málo pravděpodobné. Čert nikdy nespí,“ varoval Flegr. Hostomský ale upozornil, že v medicíně nikdy není vše stoprocentně bezpečné.

Oba odborníci se shodli, že očkovaní lidé by měli mít velké výhody, tím by je totiž stát k tomuto kroku motivoval. Podle Flegra by to fungovalo například u dovolené v zahraničí. „Odměnil bych lidi, kteří se nechali vakcinovat, nebo ty, kteří nemoc prodělali a mají protilátky. Dejte jim privilegium a nenuťte je nosit roušky,“ nabádal v pořadu ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Hostomský.