Ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Globální oteplování s sebou přináší novou potenciální hrozbu. V důsledku tání ledové pokrývky může dojít k uvolnění patogenů, které byly v ledu uvězněny po tisíce let, píše britský deník The Guardian. Vědci se obávají, že by prastaré viry a mikroby mohly způsobit novou vlnu globální pandemie, varují vědci.
„V současné době se při analýze pandemických hrozeb klade pozornost na nemoci, které se mohou objevit v jižních oblastech a následně se rozšířit na sever. Málo pozornosti se však klade na hrozbu, která by mohla přijít ze severu – a to je podle mého názoru nedopatření. Tam nahoře se vyskytují viry, které mají potenciál infikovat člověka a způsobit vypuknutí nové epidemie,“ řekl genetik Jean-Michel Claverie.
ČTĚTE TAKÉ: Smrtící vlna cholery v Zambii. Zemřely už stovky lidí, prezident kritizuje teenagery
Pandemii, o níž hovořil, mohou způsobit takzvané „metuzalémské mikroby“ či „zombie viry“, které leží hluboko v permafrostu, dlouhodobě zmrzlé půdě, která pokrývá značnou část území Kanady a Sibiře.
Přelomový objev může zásadně ovlivnit boj s rakovinou. Změníme pravidla hry, věří vědci
Jednoduchý test, který dokáže rozpoznat osmnáct časných stadií rakoviny, představili vědci z americké biotechnologické firmy Novelna. Dosavadní výsledky studie, které se účastnilo téměř 500 osob, jsou dle expertů přelomové. Věří, že by v medicíně mohl levnější a méně invazivní screeningový test „změnit pravidla hry“.
Právě na Sibiři vědci nalezli vzorky virů, které byly staré až 48 500 let. Claveriův tým dokázal některé nalezené patogeny oživit, píše The Guardian. Ty však byly schopné napadnout pouze jednobuněčné organismy. „To však neznamená, že se tam nenachází jiné viry, v současné době zamrzlé v permafrostu, které by mohly vyvolat onemocnění u lidí,“ varuje vědec.
V důsledku globálního oteplování, se permafrostová pokrývka neustále zmenšuje. Podle meteorologů se tato oblast ohřívá mnohonásobně rychleji než zbytek planety. To s sebou přináší příležitost pro rozšíření lidského osídlení do těchto odlehlých končin a rozvoj těžebního průmyslu. Toho se však někteří vědci obávají, píše Independent. Tyto těžební operace totiž uvolní z půdy obrovské množství patogenů, které by horníci mohli roznést.
Z tohoto důvodu začali vědci spolupracovat s Arktickou univerzitou, mezinárodní vzdělávací sítí v polární oblasti, na plánech zřízení karanténních zařízení, které by mohly případy včas lokalizovat a léčit je na místě, čímž by se zamezilo šíření nemocí. „Nyní čelíme hmatatelné hrozbě a musíme se s ní vypořádat. Tak jednoduché to je,“ řekl Claverie.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kdy brát antibiotika, na jaké nemoci zabírají a v čem se nejčastěji chybuje
