reklama

Exkluzivně: Hrozí další teroristický útok v Evropě, varuje bývalý šéf německé kontrarozvědky

Kdykoliv mohou hrozit další teroristické útoky v Evropě, a to proto, že v posledních letech přišly statisíce, ne-li miliony islamistů, uvedl bývalý šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v pořadu televize CNN Prima NEWS K věci. Teroristé podle něj mohou být aktivováni k útoku Islámským státem, nebo se radikalizují sami. Zdůraznil, že v Německu je přes dva tisíce potenciálně nebezpečných osob, které by podle něj měly být posílané zpět do svých domovin. Proti tomu, aby zůstávaly v Evropě, by postupoval velice tvrdě.

reklama

„Domnívám se, že v kteroukoliv chvíli mohou hrozit další teroristické útoky v Evropě, a to proto, že v posledních letech přišly statisíce, ne-li miliony islamistů, muslimů. Ti mohou být kdykoliv aktivováni k provedení útoku. Ať už jim to zadá Islámský stát, nebo se radikalizují tady. Například jenom tím, že budou číst špatnou literaturu,“ popsal Hans-Georg Maassen v pořadu K věci s tím, že jej překvapilo, že v posledních dvou letech se útoků stalo relativně málo.

Podle něj byl rok, kdy do Německa přišlo přes 800 tisíc mladých migrantů. „Byli to převážně mladí muži, ne rodiny s dětmi. Ti mohou přinášet problémy. Někteří přišli zradikalizovaní už ze svých zemí, někteří se radikalizují až u nás,“ vysvětlil. Muži podle něj míří především do Německa a do Francie, globálněji vzato hlavně do západní Evropy.

Německá civilní kontrarozvědka se nebezpečné osoby snaží sledovat a identifikovat je. „Ale není to snadné. Do Německa přijedou statisíce lidí, kteří částečně vůbec nemají dokumenty, pas, nemůžeme je podle ničeho identifikovat. Mohou tak říct, že se jmenují jakkoliv, a my to nemůžeme zkontrolovat,“ upozornil.

Německá rozvědka spolupracuje i s jinými státy a podle Maassena to funguje velice dobře. Upozornil však, že když přijdou statisíce lidí a mezi nimi potenciálně nebezpečné osoby, je velmi náročné je sledovat. „V Německu je přes dva tisíce osob, které jsou potenciálně nebezpečné. To jsou lidé, kteří mohou v podstatě kdykoliv zaútočit. Z toho 300 lidí je permanentně pod policejním dozorem, ale sledovat takovou osobu kdykoliv je neuvěřitelně personálně náročné. Není to dlouhodobě udržitelné. Musí tam být občas nějaké mezery a musí se určit, kdo je priorita,“ upřesnil bývalý šéf německé civilní kontrarozvědky.

Nemáme pod kontrolou, jestli se radikální islamista stane teroristou.

Islamisty podle něj může vést k útoku mnoho věcí. „My v podstatě nemáme pod kontrolou, jestli se nějaký doposud radikální islamista stane teroristou,“ podotkl.

Německo chrání některá místa více než jiná, protože jsou podle Maassena citlivější. „Nemůžeme zavřít pod zámek nebo střežit všechny regiony, musíme sledovat, které jsou více a které méně ohrožené. Některé body infrastruktury jsou náchylnější k útokům, ale jsou možné i malé útoky, které vždy nemůžeme mít pod kontrolou. Například když atentátník vezme ve vlaku nůž a zaútočí na spolucestující, to je mimo jakoukoliv kontrolu a není možné, abychom zabránili podobnému útoku,“ vysvětlil.

Nebezpeční lidé by měli být odsouváni do svých domovin

Evropské státy v posledních týdnech zasáhlo několik útoků islamistů. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí ve světle těchto událostí reformu schengenského prostoru. Podle právníka a bývalého šéfa německé rozvědky je ale v první řadě nutné, aby stávající smlouvy a zákony byly řádně aplikovány. „Azylanti přicházejí přes vnější hranice do unie ve velkém množství. Jsou to často velice mladí lidé, nikdo je nezastaví a dostanou se až do Berlína nebo do Paříže. Tam je deficit, který by měl být odstraněn,“ varoval Maassen.

Podle něj by policie měla mít větší možnosti nebezpečné osoby sledovat. Monitorovat jejich komunikaci, telefonní aktivity a podobně. V tomto případě doporučuje jednat na národní a na evropské úrovni.

„Máme unijní právo, které v podstatě říká, že každý občan třetí země, který k nám přijde, by měl mít vízum. Měl by ho získat na zastupitelském úřadě ve své zemi, nikoliv u nás. Azylanti mají výjimku, ale jen tehdy, pokud jsou oprávněnými azylanty. Měli bychom tedy pustit jen ty, kteří mají nárok na azyl, a všechny ostatní odmítnout. Kdybychom toto uskutečnili, byl by to veliký signál pro pašeráky v Turecku nebo jinde, že se nevyplatí k nám lidi převážet,“ navrhl Maassen.

Dodal také, že lidé, kteří jsou pro Evropany nebezpeční, by měli být odsouváni zpět do svých domovin. „To se málokdy děje. V Německu je přes 200 tisíc lidí, kteří by měli opustit zemi, ale oni ji prostě neopouštějí. Proti jejich dalšímu setrvání u nás bychom podle mě měli postupovat velice tvrdě,“ zdůraznil s tím, že mnoho takových mladých mužů je problematických i ve své domovině.

Volný pohyb v rámci EU by neměl být omezován

Volný pohyb v rámci Evropské unie je ale podle něj velice důležitý a neměl by být omezován. „Ale tato svoboda může fungovat, pouze pokud bude fungovat ochrana vnějších hranic, což má schengenský prostor zajistit. Samozřejmě potřebujeme i dobrou spolupráci uvnitř Evropské unie,“ uznal.

Aktuálně podle bývalého šéfa německé civilní kontrarozvědky existuje v Evropě hned několik největších bezpečnostních rizik. „Velké riziko souvisí s islámským terorismem, dalším velkým rizikem je xenofobie a pravicový extremismus. A co se často podceňuje, je i levicový extremismus. V mnoha zemích je tolerován, a někdy je dokonce i zastoupen ve vládě. To podle mě mění tvář Evropy způsobem, ke kterému by nemělo docházet, aby lidé nedemonstrovali v ulicích jako v letech 1989 a 1990,“ varoval Hans-Georg Maassen.

Rozhovor Petry Vintrové s Hansem-Georgem Maassenem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:

Hlavní zprávy

V Brně našli stokilový granát z druhé světové války. Policie evakuovala přes 100 lidí

Aktualizováno

Policie ve středu dopoledne dočasně evakuovala v Brně-Žabovřeskách v Kozákově ulici 116 lidí kvůli nálezu stokilogramového granátu z druhé světové války. Pyrotechnici nevybuchlou munici zajistili, z místa ji odvezou k odborné likvidaci. Mluvčí policie Bohumil Malášek řekl, že granát byl nalezen při výkopových pracích na dvoře jednoho rodinného domu. Policie zveřejnila také krátké video z místa.

Sleva na jízdném by nově měla činit 50 procent. O návrhu rozhodne vláda ve středu

Aktualizováno

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vládě navrhne snížení výše slev v dopravě ze současných 75 procent na 50 procent z ceny jízdného. Státu to má přinést úspory až 1,8 miliardy korun ročně. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně.

reklama

Domácí zpravodajství

Babišovi se při jednání v Evropské unii smáli. Neměl věcné argumenty, tvrdí Prouza

Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.

Česko v případě dohody stáhne žalobu ohledně Túrowa. Korektní jednání, říká Hubáčková

Aktualizováno

Pokud se česká vláda dohodne na podmínkách řešení sporu kolem polského hnědouhelného dolu Turów, stáhne žalobu, kterou podala k Soudnímu dvoru EU. Uvedla to ve středu podle agentury Reuters polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Polskie Radio 1. K dohodě podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) zatím nedošlo. Podle Moskwové je ale konec sporu na dohled.

reklama