reklama

Exkluzivně: Hrozí další teroristický útok v Evropě, varuje bývalý šéf německé kontrarozvědky

Kdykoliv mohou hrozit další teroristické útoky v Evropě, a to proto, že v posledních letech přišly statisíce, ne-li miliony islamistů, uvedl bývalý šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v pořadu televize CNN Prima NEWS K věci. Teroristé podle něj mohou být aktivováni k útoku Islámským státem, nebo se radikalizují sami. Zdůraznil, že v Německu je přes dva tisíce potenciálně nebezpečných osob, které by podle něj měly být posílané zpět do svých domovin. Proti tomu, aby zůstávaly v Evropě, by postupoval velice tvrdě.

reklama

„Domnívám se, že v kteroukoliv chvíli mohou hrozit další teroristické útoky v Evropě, a to proto, že v posledních letech přišly statisíce, ne-li miliony islamistů, muslimů. Ti mohou být kdykoliv aktivováni k provedení útoku. Ať už jim to zadá Islámský stát, nebo se radikalizují tady. Například jenom tím, že budou číst špatnou literaturu,“ popsal Hans-Georg Maassen v pořadu K věci s tím, že jej překvapilo, že v posledních dvou letech se útoků stalo relativně málo.

Podle něj byl rok, kdy do Německa přišlo přes 800 tisíc mladých migrantů. „Byli to převážně mladí muži, ne rodiny s dětmi. Ti mohou přinášet problémy. Někteří přišli zradikalizovaní už ze svých zemí, někteří se radikalizují až u nás,“ vysvětlil. Muži podle něj míří především do Německa a do Francie, globálněji vzato hlavně do západní Evropy.

Německá civilní kontrarozvědka se nebezpečné osoby snaží sledovat a identifikovat je. „Ale není to snadné. Do Německa přijedou statisíce lidí, kteří částečně vůbec nemají dokumenty, pas, nemůžeme je podle ničeho identifikovat. Mohou tak říct, že se jmenují jakkoliv, a my to nemůžeme zkontrolovat,“ upozornil.

Německá rozvědka spolupracuje i s jinými státy a podle Maassena to funguje velice dobře. Upozornil však, že když přijdou statisíce lidí a mezi nimi potenciálně nebezpečné osoby, je velmi náročné je sledovat. „V Německu je přes dva tisíce osob, které jsou potenciálně nebezpečné. To jsou lidé, kteří mohou v podstatě kdykoliv zaútočit. Z toho 300 lidí je permanentně pod policejním dozorem, ale sledovat takovou osobu kdykoliv je neuvěřitelně personálně náročné. Není to dlouhodobě udržitelné. Musí tam být občas nějaké mezery a musí se určit, kdo je priorita,“ upřesnil bývalý šéf německé civilní kontrarozvědky.

Nemáme pod kontrolou, jestli se radikální islamista stane teroristou.

Islamisty podle něj může vést k útoku mnoho věcí. „My v podstatě nemáme pod kontrolou, jestli se nějaký doposud radikální islamista stane teroristou,“ podotkl.

Německo chrání některá místa více než jiná, protože jsou podle Maassena citlivější. „Nemůžeme zavřít pod zámek nebo střežit všechny regiony, musíme sledovat, které jsou více a které méně ohrožené. Některé body infrastruktury jsou náchylnější k útokům, ale jsou možné i malé útoky, které vždy nemůžeme mít pod kontrolou. Například když atentátník vezme ve vlaku nůž a zaútočí na spolucestující, to je mimo jakoukoliv kontrolu a není možné, abychom zabránili podobnému útoku,“ vysvětlil.

Nebezpeční lidé by měli být odsouváni do svých domovin

Evropské státy v posledních týdnech zasáhlo několik útoků islamistů. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí ve světle těchto událostí reformu schengenského prostoru. Podle právníka a bývalého šéfa německé rozvědky je ale v první řadě nutné, aby stávající smlouvy a zákony byly řádně aplikovány. „Azylanti přicházejí přes vnější hranice do unie ve velkém množství. Jsou to často velice mladí lidé, nikdo je nezastaví a dostanou se až do Berlína nebo do Paříže. Tam je deficit, který by měl být odstraněn,“ varoval Maassen.

Podle něj by policie měla mít větší možnosti nebezpečné osoby sledovat. Monitorovat jejich komunikaci, telefonní aktivity a podobně. V tomto případě doporučuje jednat na národní a na evropské úrovni.

„Máme unijní právo, které v podstatě říká, že každý občan třetí země, který k nám přijde, by měl mít vízum. Měl by ho získat na zastupitelském úřadě ve své zemi, nikoliv u nás. Azylanti mají výjimku, ale jen tehdy, pokud jsou oprávněnými azylanty. Měli bychom tedy pustit jen ty, kteří mají nárok na azyl, a všechny ostatní odmítnout. Kdybychom toto uskutečnili, byl by to veliký signál pro pašeráky v Turecku nebo jinde, že se nevyplatí k nám lidi převážet,“ navrhl Maassen.

Dodal také, že lidé, kteří jsou pro Evropany nebezpeční, by měli být odsouváni zpět do svých domovin. „To se málokdy děje. V Německu je přes 200 tisíc lidí, kteří by měli opustit zemi, ale oni ji prostě neopouštějí. Proti jejich dalšímu setrvání u nás bychom podle mě měli postupovat velice tvrdě,“ zdůraznil s tím, že mnoho takových mladých mužů je problematických i ve své domovině.

Volný pohyb v rámci EU by neměl být omezován

Volný pohyb v rámci Evropské unie je ale podle něj velice důležitý a neměl by být omezován. „Ale tato svoboda může fungovat, pouze pokud bude fungovat ochrana vnějších hranic, což má schengenský prostor zajistit. Samozřejmě potřebujeme i dobrou spolupráci uvnitř Evropské unie,“ uznal.

Aktuálně podle bývalého šéfa německé civilní kontrarozvědky existuje v Evropě hned několik největších bezpečnostních rizik. „Velké riziko souvisí s islámským terorismem, dalším velkým rizikem je xenofobie a pravicový extremismus. A co se často podceňuje, je i levicový extremismus. V mnoha zemích je tolerován, a někdy je dokonce i zastoupen ve vládě. To podle mě mění tvář Evropy způsobem, ke kterému by nemělo docházet, aby lidé nedemonstrovali v ulicích jako v letech 1989 a 1990,“ varoval Hans-Georg Maassen.

Rozhovor Petry Vintrové s Hansem-Georgem Maassenem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:

Hlavní zprávy

Hamáčkovy pokuty za neobsazené byty? Jen předvolební plácnutí, říká politolog
Volby 2021

Hamáčkovy pokuty za neobsazené byty? Jen předvolební plácnutí, říká politolog

Plán předsedy ČSSD Jana Hamáčka pokutovat majitele neobsazených bytů je podle politologa Lukáše Valeše jen předvolebním plácnutím do vody. S komentátory Miroslavem Koreckým z MF DNES a Martinem Schmarczem z Info.cz se ale shodli, že bydlení je klasické sociálnědemokratické téma. Problém podle nich je, že ČSSD za posledních osm let ve vládě jen slibovala, od činů ale zůstala daleko.

Česká policistka během mise v Polsku spáchala sebevraždu. Kvůli šikaně, tvrdí rodina

Mladá a nadějná česká policistka spáchala v poslední den své mise v Polsku loni v říjnu sebevraždu skokem z okna v 11. patře. Co k tomu Kristýnu Litomerickou dohnalo, nikdo neví. Zatímco rodina má důkazy o tom, že šlo o šikanu motivovanou národností i vzhledem, česká policie tvrdí, že důvodem byly osobní problémy. Proč ale policie téměř rok úmrtí kapitánky z cizinecké policie tajila? A vědělo vedení o Kristýniných potížích před tragédií?

Sledujte předvolební debatu Speciál 360°: Jak se staví k migraci ODS a Piráti?

Hrozí Evropě další velká migrační vlna? Jak se na ni připravit? A nakolik je dění v Afghánistánu bezpečnostním rizikem pro západní svět? To vše bude tématem další předvolební superdebaty na CNN Prima NEWS. Tentokrát budou ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovat Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský (Piráti), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci). Debatu můžete sledovat 29. září od 20:15 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. Ani v tomto případě nebude chybět divácká anketa.

Předjíždění cyklistů přes plnou čáru? Stále není jasno, nová vyhláška se upravuje

Přestože předepsaná vzdálenost 1,5 metru při předjíždění cyklistů ještě nevstoupila v platnost, už vzbudila řadu kontroverzí. Novela zákona přesně uvádí, kolik řidič za přestupek zaplatí, jak budou ale policisté přestupky kontrolovat, zatím neobjasnila. Nyní se ministerstvo dopravy snaží v zákoně upravit i pravidla o předjíždění cyklistů přes plnou čáru.

reklama

Domácí zpravodajství

Pohřební klaun či pouštění lodiček. Obliba alternativních smutečních obřadů roste

České pohřby se mění. Stále více Čechů volí místo klasického obřadu v krematoriu alternativní způsob rozloučení. Ať už na louce, u vody, se sázením stromu za zemřelého nebo vypuštěním lodičky po řece. V nabídce je ale dokonce i služba takzvaného pohřebního klauna. Ten nemá za cíl dělat na pohřbu třeskutou legraci, nýbrž s pomocí pozůstalých vytvořit netradiční interaktivní představení.

Maláčová se narodila jako 50letá žena, Fiala je zoufale necharismatický, míní novináři

ČSSD bojuje o to, aby se ve volbách do Poslanecké sněmovny dostala přes kritickou hranici pěti procent. Pomoci jim má i pořad Hustá dvojka, ve kterém vystupuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a její kolega Matěj Stropnický. „Maláčová může fungovat na starší lidi, narodila se jako padesátiletá žena. Stropnický pak odvádí mnohem lepší práci, než když byl u Zelených,“ okomentoval dvojici šéfredaktor Mladé fronty Dnes Jaroslav Plesl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Babiš: Opozice ohrozila životy našich občanů. Kde berete tu drzost? reagoval Rakušan

Ostrý střet vyvolala debata o pandemickém zákoně, který schválila v tomto roce Poslanecká sněmovna. „Opozice udělala všechno, aby nám zazdila prodloužení nouzového stavu. Ohrozila životy našich občanů,“ řekl premiér Andrej Babiš v pořadu Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS. „Že máte drzost tohle říct. Máte na podrážce otisk bílého kříže,“ kontroval předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Mají mít homosexuálové právo na manželství? Babiš a Fiala jsou proti, Rakušan pro

Homosexuálové by neměli mít stejné právo na svatbu jako heterosexuálové. V debatě Česko hledá premiéra se na tom shodli například Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra), Tomio Okamura (SPD) či Vojtěch Filip (KSČM). Proti registrovanému partnerství ovšem nejsou. Pro sňatky všech se naopak vyslovila například koalice STAN a Pirátů nebo šéf Přísahy Robert Šlachta.

reklama