Konflikt Indie a Pakistánu eskaluje
Případný jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem by si vyžádal až 100 milionů životů a měl by celosvětové následky. Vyplývá to ze studie na webu Science Advances, která se před čtyřmi lety zabývala hypotetickým scénářem nukleárního konfliktu mezi těmito zeměmi v roce 2025.
Mezi Indií a Pákistánem panují spory od doby jejich vzniku v roce 1947. V úterý došlo k dalšímu konfliktu, který si vyžádal desítky životů. Obě země přitom disponují jadernými zbraněmi, což představuje velké riziko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Desítky mrtvých za každý dobytý kilometr. Analýza odhaluje rekordní ztráty Rusů na Ukrajině
Už před čtyřmi lety byla na webu Science Advances publikována studie, která se zabývala hypotetickým scénářem jaderné války mezi Indií a Pákistánem v letošním roce. Podle ní by si vyžádala životy více než 100 milionů lidí a její dopady by se neomezily pouze na jižní Asii. Došlo by také k podstatnému snížení množství slunečního světla dopadajícího na Zemi, což by vedlo ke snížení množství srážek a způsobilo katastrofální pokles růstu vegetace.
Podle zmíněné studie má Indie a Pákistán dohromady celkem až 500 jaderných zbraní. „Taková válka by ohrozila nejen místa, na která by mohly být bomby namířeny, ale celý svět,“ uvedl hlavní autor studie Alan Robock, profesor na Rutgers University-New Brunswick.
Dopady na životní prostředí v jižní Asii by se projevily ve třech fázích. Požáry zažehnuté jadernými výbuchy by nejprve uvolnily 16 až 36 milionů tun sazí. Ty by pak pronikaly do horních vrstev atmosféry a během několika týdnů by se rozšířily po celém světě. Ve druhé fázi by v horních vrstvách atmosféry došlo k pohlcování obrovského množství slunečního záření. Ve třetí fázi by se v důsledku toho zemský povrch ochladil o 2 až 5 stupňů Celsia a došlo by k poklesu srážek o 15 až 20 procent, což by mělo vážné dopady na růst vegetace a produktivitu oceánů.
Studie dále uvádí, že Zemi by trvalo nejméně 10 let, než by se z dopadu jaderné války v jižní Asii vzpamatovala.
Výbušná síla Indie a Pákistánu by se podle odborníků mohla v roce 2025 potenciálně pohybovat v rozmezí 15 až několik stovek kilotun. Pro představu – 15 kilotun se téměř rovná účinnosti jaderné bomby, kterou Spojené státy použily v roce 1945 v japonské Hirošimě. „Jaderné zbraně má devět zemí, ale Pákistán a Indie jako jediné rychle svůj arzenál rozšiřují. Vzhledem k pokračujícím nepokojům mezi těmito dvěma jaderně vyzbrojenými zeměmi, zejména kvůli Kašmíru, je důležité pochopit, jaké důsledky by jaderná válka měla,“ podotkl Robock.
Web The Economic Times popsal, jak by případný jaderný konflikt mohl vypadat. Podle něj by drobné potyčky vedly k rychlé eskalaci.
- 1. den: Pákistán použije 10 taktických jaderných zbraní (každá o síle 5 kilotun) na vlastních hranicích proti indickým tankům.
- 2. den: Pákistán vypustí dalších 15 taktických jaderných zbraní. V reakci na to Indie použije 20 strategických jaderných náloží, jejichž cílem jsou pákistánská vojenská zařízení a jaderné sklady.
- Místo toho, aby Indie válku zastavila, eskaluje ji 3. den, který je smrtící: Pákistán odpovídá 30 nálety na indické posádky, námořní základny a městská letiště a dalšími 15 taktickými údery. Indie odpovídá jadernými údery na 10 pákistánských vojenských objektů ve městech.
- Během následujících tří dnů použije Pákistán celý svůj strategický arzenál 120 jaderných zbraní a zaměří se na indická města. Indie odpoví 70 jadernými výbuchy, přičemž si ponechá v záloze 100 zbraní k odstrašení Číny.
Velká indická a pákistánská města by byla zcela zničena nebo by se stala neobyvatelnými. Zhroutilo by se zdravotnictví, doprava i energetika a klimatické dopady by vyvolaly hladomor, který by postihl miliardy lidí.
Hrozí jaderný konflikt?
Podle studie Pákistán ani Indie pravděpodobně nezahájí jaderný konflikt bez zásadní provokace. „Indie vyhlásila politiku nepoužití jaderných zbraní jako první, s výjimkou reakce na útok biologickými nebo chemickými zbraněmi. Pákistán prohlásil, že by jaderné zbraně použil pouze v případě, že by nemohl zastavit invazi konvenčními prostředky nebo pokud by byl jadernými zbraněmi napaden,“ vysvětlují autoři studie.
Zároveň ale podotýkají, že od rozdělení britské Indie v roce 1947 vedly obě země již čtyři konvenční války (1947, 1965, 1971 a 1999) a došlo k mnoha dalším střetům se značnými ztrátami na životech. „Proto je znepokojivá možnost, že konvenční válka přeroste v jadernou,“ podotýkají autoři.
Obavu z jaderného konfliktu vyjádřil také ve vysílání CNN Prima NEWS profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. „Indie a Pákistán jsou nukleární mocnosti. Jestli se bojím nukleární války, tak je to konflikt mezi těmito státy. Je to věc, kterou sleduji s velkým napětím a bojím se, aby to dál neeskalovalo,“ uvedl.
Robock volá po odzbrojení a upozornil i na další riziko. „Jaderné zbraně nelze použít v žádném racionálním scénáři, ale mohly by být použity náhodou nebo v důsledku hackerských útoků, paniky či pomatených světových vůdců. Jediným způsobem, jak tomu zabránit, je jejich likvidace,“ uvedl Robock.
Mezi oběma zeměmi se napětí zvýšilo poté, co po útoku 22. dubna zahynulo nejméně 26 civilistů v Pahalgámu, který se nachází v převážně muslimské části indického Kašmíru. K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor. Policie v této části následně identifikovala tři podezřelé z útoku, z nichž dva byli Pákistánci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry četných explozí a hořícího šrotu. Ukrajinci rozmlátili ruské obrněnce u Pokrovsku
