Vláda Petra Fialy (ODS) se u důchodových změn pohybuje na hraně. Zdroj: Profimedia.cz
Ekonom Pavel Peterka varuje, že současná pravidla důchodů vytvářejí „ztracenou generaci“ těch, kdo do systému přispívali dvacet či třicet let, a přesto nemají jistotu současných penzistů. Další problém je, že zatímco dnešním důchodcům vykrývá inflaci valorizace, lidé v produktivním věku a zvláště rodiny s dětmi reálně chudnou. Hrozí Česku mezigenerační střet?
Společenská i politická debata se v posledních dnech točí kolem parametrů důchodového systému. Vláda Petra Fialy v pondělí schválila mimořádnou valorizaci, která v červnu zvedne penze v průměru o 760 korun místo 1 770 korun, o něž by rostla podle nynějších pravidel. Jedná se o úsporné opatření, které státní kase uleví 20 miliardami korun.
Penzisté ale pořád mají navzdory snížené valorizaci podle stávajících pravidel růst důchodů jistý, oproti tomu lidé v produktivním věku i letos budou chudnout. Neočekává se totiž zvyšování mezd a platů nad úroveň inflace. Zdražování také požírá například rodičovský příspěvek ve výši 300 tisíc korun.
Nacher: Vláda u důchodů znásilňuje legislativu. Rychlá změna je potřeba, oponuje Bureš
Vláda se snaží u valorizace důchodů „změnit pravidla uprostřed hry“, domnívá se Patrik Nacher (ANO). Pětikoalice podle něj projednala změnu v systému automatického zhodnocování důchodů příliš blízko před blížícím se růstem penzí. Vláda ve středu schválila návrh novely s omezením mimořádné červnové valorizace důchodů. Rychlá změna je naopak potřeba podle Jana Bureše (ODS), na nadcházející zvýšení důchodů by si totiž stát musel půjčit dalších zhruba 34 miliard korun.
Na to upozorňuje i hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka. Důchody, na které se vztahuje valorizace, jsou podle něj oproti ostatním příspěvkům zvýhodněné. „Líbil by se mi valorizační rámec u příspěvků či minimální mzdy v závislosti na ekonomickém růstu nebo výši průměrných mezd. Vymýtily by se politické debaty, kdy jedna strana zvýší rodičovský příspěvek nebo minimální mzdu a druhá to kritizuje. Vytrácí se z toho racionalita,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Současný systém navíc podle něj není férový. „Průběžný důchodový systém vytváří ztracenou generaci. Když důchodový účet začal, tak tehdejší penzisté důchodové pojištění neplatili. Až bude systém končit a poklesnou jednotlivé částky, tak na to doplatí lidé, kteří do něj celý život přispívali. Ti na to budou doplácet nejvíc,“ řekl dále Peterka.
Ztracenou generací jsou podle Peterky ti, kteří do systému přispívají dvacet či třicet let. Přesto nemají jistotu současných důchodů. Odborníci totiž upozorňují, že udržitelnost systému klesá a důchody se mohou v budoucnu reálně snížit v poměru k průměrné mzdě. Současní důchodci se ale nemusí žádných změn bát. Na důchodové pojištění totiž přispívají současní pracovníci ze svých odvodů.
Hlavní ekonom společnosti Roklen dodává, že nemá smysl ukazovat na viníky. Důležité je nastolit téma pozdějšího odchodu do důchodu. A také připravit společnost na to, že si bude muset aktivně spořit do stáří. „Spolu s tím musí lidé vědět, že vyplacené částky k důchodu nepomohou udržet životní standard,“ dodal.
Důchodci překonali krizi
Vládu Petra Fialy tedy čeká složitý úkol změnit parametry důchodového systému. Zatím se nejvíce hovoří o úpravě věku odchodu do penze. Další změnou by měla být i úprava valorizačního schématu.
Hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že důchodci jsou jednou z mála socioekonomických skupin, která v loňském roce vyšla z krize posílena. Průměrná inflace totiž v roce 2022 činila 15,1 procenta. Tři mimořádné valorizace penzí však zajistily seniorům růst důchodů o 17,1 procenta. „Reálně si tak důchodci polepšili, a sice o 1,5 procenta. O tolik více rostly jejich příjmy nad inflaci, jíž čelili. Pro srovnání, pracujícím příjmy reálně poklesly, a to zhruba o devět procent,“ uvedl Kovanda.
