Cena zemního plynu je vůbec nevyšší za posledních šest let. Meziročně se zvýšila téměř pětinásobně. Může za to chladné počasí, ale i cílené omezování ruských dodávek do Evropy. České domácnosti se musí připravit na skokové zdražení této důležité suroviny.
Pokud bychom přepočetli zemní plyn na ropu, vyšel by dnes jeden „plynový“ barel na více než 100 dolarů. Přitom před rokem se barel ropného ekvivalentu zemního plynu prodával za cenu asi o 80 dolarů nižší. Jinými slovy je plyn dnes přibližně pětkrát dražší než před rokem a dokonce o 40 procent dražší než samotná ropa. Vyplývá to z údajů agentury Bloomberg.
Cenový vývoj jedné z důležitých energetických komodit bude dříve či později trápit také české domácnosti. „Musí se připravit až na patnáctiprocentní zdražení plynu. Tak jako automobilkám zoufale chybí čipy, domácnosti zase mohou pocítit právě fatální nedostatek plynu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Záleží na počasí
Nedostatek suroviny na evropském trhu je podle Kovandy způsoben váznoucími dodávkami z Ruska, a cenový boom se pak přenáší i do zbytku světa. „Rusko, největší dodavatel plynu do Evropy, omezuje svůj vývoz plynu z řady důvodů. Od výpadků ve vlastní produkci, přes schraňování plynu u sebe doma, snahu Gazpromu demonstrovat nepostradatelnost dokončovaného plynovodu Nord Stream 2, až po přetahovanou Moskvy s Kyjevem ohledně výše poplatků za tranzit plynu přes Ukrajinu,“ dodal.
Před příchodem topné sezóny tak Evropa čelí skutečnému plynovému hladomoru. Během celého léta se totiž nedařilo doplňovat zásobníky. „Evropští dodavatelé jsou nyní vydáni napospas počasí. Čím chladnější zima bude, tím palčivěji důsledky nedostatku plynu pocítí,“ uvedl dále Lukáš Kovanda. A to buď na peněžence, nebo na vlastní kůži, kdy se domácnosti budou muset teplotně uskromnit, pokud nebudou chtít za otop výrazně připlatit.
Ruský plyn nebude časem potřeba
Z dlouhodobého hlediska se však má závislost Evropy na (nejen) ruském plynu snižovat. Je o tom přesvědčena dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová. „Evropa bude muset uhlíkové neutrality dosahovat krok za krokem do roku 2050. To znamená, že během pětadvaceti let nebude potřebovat žádný nebo jen velmi malý objem plynu z Ruska,“ řekla Merkelová podle ruské tiskové agentury TASS.
Spolková kancléřka ale zároveň ujistila, že ruský plyn bude do Evropy proudit přes Ukrajinu i po dostavbě plynovodu Nord Stream 2. Pokud by Rusko chtělo plynovod využívat jako zbraň proti ostatním zemím, „Německo bude v Evropské unii navrhovat sankce vůči Moskvě,“ dodala Merkelová.
Budovaný plynovod Nord Stream 2 je přitom jablkem sváru mezi Německem a Evropskou unií i Spojenými státy. Z evropských zemí se proti němu staví zejména Polsko, které plynovod považuje za ohrožení energetické bezpečnosti sedmadvacítky. Stejné obavy daly najevo také Spojené státy.
