Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy, kterou postihne plynový hladomor, věští ekonom. Zdroj: Profimedia.cz
Cena zemního plynu je vůbec nevyšší za posledních šest let. Meziročně se zvýšila téměř pětinásobně. Může za to chladné počasí, ale i cílené omezování ruských dodávek do Evropy. České domácnosti se musí připravit na skokové zdražení této důležité suroviny.
Pokud bychom přepočetli zemní plyn na ropu, vyšel by dnes jeden „plynový“ barel na více než 100 dolarů. Přitom před rokem se barel ropného ekvivalentu zemního plynu prodával za cenu asi o 80 dolarů nižší. Jinými slovy je plyn dnes přibližně pětkrát dražší než před rokem a dokonce o 40 procent dražší než samotná ropa. Vyplývá to z údajů agentury Bloomberg.
Ceny energií mohou být do pěti let smrtící, varuje Dolejš. Vláda podle něj zaspala
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) svou liknavostí zaspala a ceny energií v Česku mohou během pěti let vyrůst do takové míry, že budou až „smrtící“. Ve vysílání CNN Prima NEWS před tím varoval poslanec KSČM Jiří Dolejš. Že ceny energií jsou a budou velkým problémem, si uvědomuje i jeho kolegyně z dolní komory Parlamentu Helena Langšádlová (TOP 09). Ta hlásí, že stát musí podpořit ty, na které zvyšující se ceny dopadnou nejvíce.
Cenový vývoj jedné z důležitých energetických komodit bude dříve či později trápit také české domácnosti. „Musí se připravit až na patnáctiprocentní zdražení plynu. Tak jako automobilkám zoufale chybí čipy, domácnosti zase mohou pocítit právě fatální nedostatek plynu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Záleží na počasí
Nedostatek suroviny na evropském trhu je podle Kovandy způsoben váznoucími dodávkami z Ruska, a cenový boom se pak přenáší i do zbytku světa. „Rusko, největší dodavatel plynu do Evropy, omezuje svůj vývoz plynu z řady důvodů. Od výpadků ve vlastní produkci, přes schraňování plynu u sebe doma, snahu Gazpromu demonstrovat nepostradatelnost dokončovaného plynovodu Nord Stream 2, až po přetahovanou Moskvy s Kyjevem ohledně výše poplatků za tranzit plynu přes Ukrajinu,“ dodal.
Slunce, voda, vítr. Z obnovitelných zdrojů měla Evropa loni více elektřiny než z uhlí
Nastává definitivní konec uhlí či zemního plynu při výrobě elektřiny v Evropské unii? Obnovitelné zdroje energie loni poprvé zvítězily nad těmi fosilními. A vyrobily také zhruba o polovinu více elektřiny než jádro. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Před příchodem topné sezóny tak Evropa čelí skutečnému plynovému hladomoru. Během celého léta se totiž nedařilo doplňovat zásobníky. „Evropští dodavatelé jsou nyní vydáni napospas počasí. Čím chladnější zima bude, tím palčivěji důsledky nedostatku plynu pocítí,“ uvedl dále Lukáš Kovanda. A to buď na peněžence, nebo na vlastní kůži, kdy se domácnosti budou muset teplotně uskromnit, pokud nebudou chtít za otop výrazně připlatit.
Ruský plyn nebude časem potřeba
Z dlouhodobého hlediska se však má závislost Evropy na (nejen) ruském plynu snižovat. Je o tom přesvědčena dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová. „Evropa bude muset uhlíkové neutrality dosahovat krok za krokem do roku 2050. To znamená, že během pětadvaceti let nebude potřebovat žádný nebo jen velmi malý objem plynu z Ruska,“ řekla Merkelová podle ruské tiskové agentury TASS.
Spolková kancléřka ale zároveň ujistila, že ruský plyn bude do Evropy proudit přes Ukrajinu i po dostavbě plynovodu Nord Stream 2. Pokud by Rusko chtělo plynovod využívat jako zbraň proti ostatním zemím, „Německo bude v Evropské unii navrhovat sankce vůči Moskvě,“ dodala Merkelová.
Budovaný plynovod Nord Stream 2 je přitom jablkem sváru mezi Německem a Evropskou unií i Spojenými státy. Z evropských zemí se proti němu staví zejména Polsko, které plynovod považuje za ohrožení energetické bezpečnosti sedmadvacítky. Stejné obavy daly najevo také Spojené státy.
