Inflace roste, kdy začne klesat?
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává ve výši 10,8 procenta. Deficit veřejných financí by měl letos dosáhnout 3,6 procenta HDP oproti loňským 3,2 procenta.
Podle Stanjury sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne. „Důvod je jasný, i kvůli vysoké inflaci domácnosti razantním způsobem přibrzdily svou spotřebu,“ řekl. Pokles spotřeby domácností podle něj do určité míry kompenzují export, investice a spotřeba vládních institucí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nájmy raketově zdražují, zájem o byty přesto neutichá. Ekonom ukázal na hlavního viníka
V příštím roce podle ministerstva přijde hospodářské oživení, když HDP vzroste o 1,9 procenta. Potáhne ho přitom zejména oživená spotřeba domácností v důsledku nižší inflace a díky tomu rostoucích reálných mezd. Oživení ale bude slabší, než ministerstvo předpokládalo v srpnové predikci, tehdy byl odhad růstu HDP 2,3 procenta.
Vysoká inflace i růst reálných mezd
Letošní inflace zůstane podle prognózy vysoká. Stanjura uvedl, že k ní do značné míry přispěla i vysoká ziskovost firem, kterou potvrzují výběry daně z příjmu právnických osob. Firmy podle něj do svých prodejních cen promítly vedle zvýšených inflačních nákladů i vyšší marže. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic doplnil, že v roce 2021 ziskovost firem vzrostla o osm procent, v roce 2022 o 12 procent, takže tempo bylo rychlejší než u růstu platů.
Průměrná inflace by v příštím roce měla podle prognózy zpomalit na 3,3 procenta. Ministerstvo odhad proti srpnu zhoršilo o 0,5 procentního bodu. Důvodem je především zohlednění růstu regulované složky cen energií, který koncem října oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ). Stanjura ale upozornil, že odhad celoroční inflace v příštím roce komplikuje nejistota kolem očekávaných lednových změn ceníků. Připomněl, že letos bylo takzvané přecenění větší, než všichni ekonomové očekávali.
Míra nezaměstnanosti zůstane podle ministerstva nízká. Za letošní rok dosáhne 2,7 procenta, v příštím roce vzroste na 2,8 procenta. „Díky situaci na pracovním trhu budou pokračovat tlaky, zejména v soukromém sektoru, na zvyšování mezd,“ řekl Stanjura. Podle něj se vzhledem k tomu reálné mzdy po dvou letech vrátí k růstu.
Zadlužení vládních institucí poroste
Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo v pátek v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
Letošní hospodaření veřejných financí podle ministerstva ovlivňují mimořádné příjmy i výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí výdaje v sociální oblasti i pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Celkové zadlužení v letošním roce podle prognózy vzroste na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP. V roce 2025 se zadlužení dál prohloubí na 45,9 procenta HDP.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu opět zrychlil. Po osmi měsících poklesu inflace
