Prezidenti a alkohol. Který z československých a českých prezidentů se díval na dno sklenky nejčastěji? „Určitě Klement Gottwald. Míra přátelení se s alkoholem u všech ostatních prezidentů většinou nepřesáhla přijatelnou mez,“ říká pro CNN Prima NEWS historička Marie Ryantová z Jihočeské univerzity. Beneš ze sklenky jen usrkl, Masaryk byl zapřisáhlým abstinentem. „Alkoholické nápoje vyloučeny,“ líčil deník Národní listy první Masarykovu inauguraci z roku 1918.
Komunistický prezident Klement Gottwald (ve funkci v letech 1948–1953) byl podle historičky Marie Ryantové z Jihočeské univerzity notorický alkoholik. „Ve vodce mimo jiné utápěl i černé svědomí. Třeba z poprav někdejších kolegů ve straně v procesu s Rudolfem Slánským a spol.,“ říká Ryantová, vedoucí autorského kolektivu úspěšné knihy Českoslovenští prezidenti, která vyšla před sedmi lety.
Gottwaldova komise pro dovoz vodky
Publicista a politik Zdeněk Hrabica, který to v šedesátých letech dotáhl na tajemníka ústředního výboru Československého svazu mládeže, ve svých knižních vzpomínkách líčil, že za Gottwalda se na Pražském hradě pila především polská vodka, a to slavná značka Wyborowa wodka.
„Prezident Gottwald ctil vychlazenou dobrou vodku a za časů svého prezidentování zřídil dokonce na Pražském hradě komisi pro dovoz wodky wyborowe, jejímž předsedou, jak se mi kdysi svěřil poúnorový ministr Dr.h.c. páter Josef Plojhar, jmenoval Gottwald právě katolického, papežem prokletého kněze,“ uvádí v pamětech Hrabica, absolvent Vysoké školy politické v Praze a Akademie společenských věd v Moskvě. Lidovec Plojhar byl nezničitelným politikem, ve funkci ministra zdravotnictví vydržel od roku 1948 až do roku 1968.
Masaryk: Já nepil, já chlastal
Opakem Gottwalda byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935). Vůbec první Masarykova inaugurace v sobotu 21. prosince 1918 se podobala korunovačnímu průvodu a zúčastnily se jí desetitisíce dojatých Pražanů. Zapřisáhlý odpůrce alkoholu vyžadoval, aby všechny rauty na jeho počest byly abstinentní. Zakladatel Československa třeba prohlásil: „Kořalku jsem nikdy neokusil a od svých padesáti jsem se nedotkl ani piva a vína.“
Před abrahámovinami tedy pil? Masarykův přítel a spisovatel Josef Svatopluk Machar vydal v roce 1929 docela zvláštní knížečku s názvem Při sklence vína. A v té prezidentovi skoro vyčítá, že alkohol tak vehementně odmítá: „Jednou jsem mu nadhodil, že bojuje proti nepříteli, kterého snad ani nezná. Masaryk se usmál: ‚Člověče, já nepil, já chlastal.‘“ Machar uvádí, jak mu Masaryk vyprávěl, že když se učil na kováře, dokázal se v hospodě postavit proti chasníkům i s křivákem (zavíracím nožem, pozn. red.) v pěsti.
Na první lunch po složení prezidentského slibu v prosinci 1918 došlo přímo v parlamentu, který tehdy zasedal v Rudolfinu. „Připraven čaj, smetana, ovoce, ovocné šťávy a zákusky. Alkoholické nápoje vyloučeny,“ zdůraznil oblíbený český deník Národní listy prohibiční ráz akce. Alkohol se nenaléval ani později na Pražském hradě, elita národa se musela spokojit s čajem.
Václav Havel, Josef Topol a Jan Tříska (fotografie z roku 1995) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Abstinent z kraje vína
„Klement Gottwald byl na alkoholu závislý a představuje zřejmě nejextrémnější a nejznámější příklad, ale ostatní prezidenti také nebyli abstinenti, i když míra jejich přátelení se s alkoholem většinou nepřesáhla přijatelnou mez. Výjimkou byl právě T. G. Masaryk, který se před svými padesátými narozeninami rozhodl alkohol vůbec nepít,“ potvrzuje výše uvedené informace vědkyně Ryantová.
„Masaryk přitom pocházel z kraje vína a přiznával, že tento nápoj pil už jako chlapec. Zato pivo se naučil pít až ve Vídni, i když mu nechutnalo. A kořalku nepil podle svých slov nikdy,“ zjistila historička.
O škodlivosti alkoholismu se Masaryk rozepsal již ve svém habilitačním spise věnovaném sebevraždě z roku 1881. „Po roce 1900 své protialkoholní působení zintenzivnil i v rámci přednáškové činnosti a vyvracel též různé mýty s alkoholem spojené. Naopak zdůrazňoval, že abstinence zaručuje vyšší kvalitu života, radostnější a čistší postoj k věcem i lidem,“ připomíná Masarykovy názory badatelka z Jihočeské univerzity.
Provokace spisovatele Machara
Spisovatel Machar přitom Masaryka pořád provokoval: „Byla vojenská večeře na Hradě. Seděl jsem vedle presidenta jako generální inspektor československých vojsk. Před ním byla sklenice vody, nějaké minerálky, my, pozvaní, pili víno. Zvedl jsem svou číšku a pozoroval barvu zlatožlutého moku. President to zahlédl,“ píše Machar ve své spisku Při sklence vína.
„Jaké je to víno? To víš, já to nepiju,“ zeptal se prý Masaryk spisovatele. Ten odvětil: „A měl bys pít, pane presidente. Vidíš, tolik jsi se zabýval křesťanstvím, tolik ceníš a obdivuješ zjev Kristův,“ narážel Machar na víno používané při mši svaté. „Už zase má novou teorii pro ten chlast,“ přerušila hlava státu provokatéra.
Háchova piva z Vikárky
Na Masaryka se snažil navázat Edvard Beneš (1935–1938 a 1945–1948). Ze sklenice jen někdy společensky usrkl a nevedl ve společnosti tak abstinentní propagandu jako předchůdce. Proti alkoholu však tvrdě brojil v projevech a dalších textech: „Alkohol snižuje a soustavně ubíjí výkonnost tělesnou i duševní, lidskou důstojnost a důvěru v sebe i práci, a to i v mírném požívání.“
Prezidentem takzvané druhé republiky a později protektorátu se stal 30. listopadu 1938 Emil Hácha (1938–1945). Milovník doutníků i dobrého piva. Hácha si nechával pravidelně posílat pro pivo do hostince Vikárka, který stál v uličce u katedrály sv. Víta. O Gottwaldovi již byla řeč. Dalšími prezidenty se stali Antonín Zápotocký (1953–1957) a Antonín Novotný (1957–1968).
„Prezident Zápotocký měl od raného mládí rád jako kameník dobré české pivo, hrál mariáš a k němu tento druh nápoje neodmyslitelně patří. Antonín Novotný tuto zvyklost i s kartami od Zápotockého rovněž převzal,“ tvrdí v pamětech Zdeněk Hrabica, který za komunismu mimo jiné řídil časopis Svět v obrazech. Uvádí také, že další prezident Ludvík Svoboda (1968–1975) „pil s mírou“, ale dokázal udržet krok se sovětskými politiky i okupačními generály.
Emil Hácha s německým státním ministrem pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Frankem Zdroj: ČTK
Husák u borovičky, Havel u Tygra
Gustáv Husák (1975–1989) se údajně držel stejného mustru. Raději než ruskou vodku prý pocucával slovenskou borovičku. Podle Hrabici je autorem sloganu, který se za normalizace šířil po slovenských sekretariátech komunistické strany: „Čo politika rozdvojuje – to borovička spájá.“ Průpovídka prý skrývala i jinotaj, že Slováci se mezi sebou vždycky nějak domluví. Normalizační čistky po roce 1968 tak na Slovensku probíhaly mnohem méně dramaticky než v české části federace.
Poslední československý (1989–1992) a první český prezident Václav Havel (1993–2003) rozhodně nebyl odpůrcem dobrého piva, vína ani třeba koňaků. A do staropražských hospod nezřídka zatáhl i světové politiky. S americkým prezidentem Billem Clintonem si třeba 11. ledna 1994 skočili ke Zlatému tygrovi na Starém Městě, kde se do hovoru zapojil i spisovatel a pábitel Bohumil Hrabal. A vysekl Clintonovi poklonu, že vypadá jak Gary Cooper z kultovního westernu V pravé poledne.
Prezident Václav Klaus (2003–2013) také nebyl abstinent, ale určitě měl nižší spotřebu než jeho předchůdce. Miloš Zeman pak oba české prezidenty trumfnul. „Není pravda, že bych přestal pít alkoholické nápoje. Piji je dál a s neutuchající chutí,“ prohlásil například v roce 2017.
