Červen byl pro tuzemské poskytovatele hypotečních úvěrů nejúspěšnějším měsícem od listopadu 2018. Objem poskytnutých hypoték dosáhl skoro 21 miliard korun, byl tak meziročně zhruba o čtvrtinu vyšší. Průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů klesla již třetí měsíc v řadě, a to na 2,21 procenta. Podle analytiků bude tento trend pokračovat. Ekonom Lukáš Kovanda očekává i pokles cen domů a bytů.
Hypoteční úvěry jsou nyní nejlevnější od prosince 2017 a poptávka po nich byla v červnu nejsilnější za poslední rok a půl. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Fincentrum, která mapuje hypoteční trh pomocí ukazatele Fincentrum Hypoindex. „Pád průměrné úrokové sazby dále pokračuje a v červnu se prozatím zastavil na hodnotě 2,21 procenta. Stejně tak pokračuje i trend stoupající průměrné výše poskytnutého úvěru, která činila 2 748 954 korun,“ uvedl Jiří Sýkora, produktový manažer společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Podle analytiků ještě hypoteční trh v tomto smyslu neřekl své poslední slovo. „Vzhledem k nastavení základní úrokové sazby v ekonomice lze v následujících měsících očekávat, že bude docházet k dalšímu snižování hypotečních sazeb. Průměrná úroková sazba na hypotékách by mohla začínat jedničkou, což by výrazně pomohlo při sjednávání nových hypoték i refinancování stávajících,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Padne letos 200 miliard?
Kdo tedy nepotřebuje pořizovat nemovitost hned, vyplatí se mu ještě nějaký čas počkat. A to nejen kvůli pokračujícímu očekávanému poklesu sazeb, ale i cen domů a bytů. „Za rok touto dobou budou jak nemovitosti, tak hypotéky citelně levnější než dnes. Člověk tak ušetří třeba statisíce za samotnou nemovitost a třeba i tisíce na měsíční splátce hypotéky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
Objem poskytnutých hypotečních úvěrů v červnu oproti květnu vzrostl téměř o 4,5 miliardy korun a přiblížil se hranici jedenadvaceti miliard. To představuje meziroční i meziměsíční nárůst o více než 26 procent. Dvacetimiliardovou hranici poskytnutých hypoték banky naposled překročily v září a říjnu 2018, kdy objemy dosáhly 20,8, respektive 24,3 miliardy korun.
Úspěšné bylo pro banky celé první pololetí. Za leden až červen si Češi vzali hypotéky za 109,5 miliardy korun. To je skoro o 26 miliard korun (asi o 30 procent) více než za stejné období loňského roku. Dosavadní rekord z roku 2017 zůstal nepřekonán jen o devět miliard. Bude-li vše probíhat jako doposud, mohl by se objem poskytnutých hypoték za celý letošní rok vyšplhat nad 200 miliard korun, kde se držel v letech 2016 až 2018. Zatím se tedy zdá, že koronavirová krize na hypoteční trh příliš negativně nedopadla.
V eurozóně jsou hypotéky lacinější
Za poklesem průměrné úrokové sazby stojí razantní snížení sazeb napříč hypotečním trhem. To znamená, že klesaly sazby prakticky u všech typů hypoték, jak z hlediska počtu let fixací, tak z hlediska ukazatele LTV (loan to value), jenž udává poměr výše získaného úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti. Některé tuzemské banky dokonce už začaly nabízet úrokové sazby pod dvouprocentní hranicí. „Vzhledem k nastavení základní úrokové sazby v ekonomice lze v následujících měsících očekávat, že by průměrná úroková sazba na hypotékách mohla začínat jedničkou. To by výrazně pomohlo při sjednávání nových hypoték i refinancování stávajících,“ dodal Štěpán Křeček.
Právě úrokové sazby stanovené centrální bankou mají zásadní vliv na úroky účtované u nejrůznějších druhů finančních produktů včetně hypotečních úvěrů. To lze v současnosti pozorovat při porovnávání úrokových sazeb u hypoték v České republice a ostatních evropských zemích. Například v eurozóně se průměrná sazba u hypotečních úvěrů s fixací od jednoho roku do pěti let pohybuje na 1,4 procenta. Z našich sousedů, kteří platí eurem, mají nejnižší sazby na Slovensku, a to v průměru jen 1,16 procenta. V Německu 1,47 a Rakousku 1,35 procenta, jak ukazuje statistika Evropské centrální banky. Naopak v Polsku, které euro nepoužívá, ještě v květnu průměrná úroková sazba u hypoték přesahovala tříprocentní hranici. Evropská centrální banka má přitom sazbu pro přijímání vkladů bank půl procenta pod nulou a sazbu pro operace na volném trhu přesně na nule. Česká národní i Polská národní banka své sazby zatím drží v kladném teritoriu.