Z téměř jednoho milionu Izraelců, kteří byli naočkováni proti koronaviru, se u 240 z nich po pár dnech od vakcinace vir objevil. Informoval o tom web The Times of Israel s odvoláním na tamní televizi. Vakcína od firmy Pfizer plně rozvíjí své účinky po osmi až deseti dnech od první injekce, téměř stoprocentní imunity však člověk dosáhne po druhém očkování. Lidé by proto měli být i po vakcinaci obezřetní.
Tyto případy nákazy i po naočkování ukazují, že se lidé i několik týdnů po vakcinaci musí chránit. Tělo totiž potřebuje čas, aby si vytvořilo účinné protilátky. Vakcína od firmy Pfizer se totiž nevyrábí s genem viru, a tak není možné, aby ho tělo po naočkování ihned rozpoznalo. Namísto toho obsahuje vakcína část genetického kódu, který učí imunitní systém, aby vir rozpoznal a vytvořil si sám protilátky.
Očkování neznamená konec pandemie. Důvody, proč bychom měli nosit roušky i po vakcíně
Ačkoliv je vakcína proti covidu slibným bojovníkem proti koronaviru, neznamená to, že se náš život ze dne na den vrátí k normálu. Lidé by podle odborníků i nadále měli nosit roušky, důkladně si mýt ruce a dodržovat rozestupy. Upozornili na to lékaři Jay Bhatt a Shazia Ahmedová pro web ABC News.
Tento proces však vyžaduje čas. Studie prokázaly, že první imunita, která činí přibližně 50 procent proti nákaze, se začíná vytvářet až osm, případně deset dní po prvním očkování. Kvůli tomu je potřeba, aby se lidé nechali naočkovat i podruhé, a to tři týdny po první vakcinaci. Posílí tím reakci imunitního systému a zvýší jeho účinnost na 95 procent. K této míře imunity dochází 28 dní po první dávce vakcíny.
Ten, kdo je nakažen několik dní před podáním první dávky vakcíny nebo několik týdnu před dosažením její plné účinnosti, se tak musí nadále zaměřovat na případné příznaky nemoci. A to i poté, co je dosažena maximální účinnost, stále totiž hrozí pětiprocentní šance nákazy.
Pouze pár procent z očkovaných hlásí vedlejší účinky
Stále však není jasné, zda naočkovaný člověk může vir přenášet. Je totiž možné, že tělo se po vakcinaci bude před virem chránit, sliznice v nose jsou však mimo dosah protilátky, a tak by stále mohly nést virové částice. Danému člověku by vir ublížit nemusel, protože by ho imunitní systém zničil, ale dále by mohl covid šířit nosem a ústy.
Drtivá většina Izraelců, která byla proti nemoci COVID-19 očkována, žádné vedlejší účinky nehlásila. Jeden člověk z tisíce uvedl, že trpí mírnými vedlejšími účinky, a pouze 51 z nich vyhledalo po vakcinaci lékařskou pomoc.
Nejčastěji hlášenými vedlejšími účinky jsou slabost, závratě a horečka. Pouze u 319 případů byly tyto účinky nakombinované. Pět osob navíc uvedlo, že trpí i střevními potížemi. Dalších 293 lidí uvedlo, že měli lokalizované příznaky v místě vpichu, bolest, omezení pohybu, otoky a zarudnutí. Pouze 14 lidí uvedlo, že měli alergickou reakci, jako je svědění či otok jazyka a krku.
Podle tamního veřejnoprávního vysílání Kan došlo ke čtyřem případům, kdy lidé v Izraeli zemřeli krátce po očkování. Tři ze čtyř úmrtí byla považována ministerstvem zdravotnictví, stejně jako rodinnými příslušníky a lékaři, za nesouvisející s vakcinací. Čtvrtý případ, kdy zemřel 88letý muž, který měl již existující vážné zdravotní problémy, je v současné době vyšetřován.