Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Ačkoliv je vakcína proti covidu slibným bojovníkem proti koronaviru, neznamená to, že se náš život ze dne na den vrátí k normálu. Lidé by podle odborníků i nadále měli nosit roušky, důkladně si mýt ruce a dodržovat rozestupy. Upozornili na to lékaři Jay Bhatt a Shazia Ahmedová pro web ABC News.
Hygienická opatření hrála klíčovou roli především v začátcích boje proti novému typu koronaviru. Jejich dodržování je zcela zásadní pro pokles rychlosti šíření viru. Například nošení roušek může podle doktorů snížit riziko infekce o 70 procent. Vakcíny proti covidu od společností Pfizer-BioNTech a Moderny potom mohou šanci snižovat ještě více.
Experti ale varují, že očkování může lidem dát falešný pocit bezpečí a mohou nabýt dojmu, že například roušky už nejsou potřeba. Zjednodušeně řečeno: vakcinace tělo učí, jak úspěšně bojovat s virem, aniž by byl naočkovaný člověk skutečně nemocný. Aby se ale pandemii podařilo potlačit, musí se snížit především expozice viru, čemuž pomáhají právě hygienická opatření.
Lékaři proto přišli s několika hlavními body, proč by lidé měli i nadále nosit roušky a dodržovat všechna stanovená hygienická opatření během i po vakcinaci.
Vakcína nevytváří imunitu okamžitě
Očkovací látky od společnosti Pfizer-BioNTech vyžadují dvojí dávkování podávané s odstupem několika týdnů. Může trvat čtyři až šest týdnů od prvního podání, než pacient dosáhne úrovně imunity a ochrany srovnatelné s tou v klinických studiích. Během této doby je stále možné se virem infikovat a onemocnět.
Při vývoji se nesledovalo, jestli účastníci nosili roušky
Samotné klinické studie (nejen k vakcíně proti covidu) mají přísná monitorovací kritéria. Není ale jasné, zda účastníci těchto studií dostali pokyn k nošení roušek. Kvůli nedostatku dat proto není známo, jestli mělo to, že někteří dobrovolníci dbali hygienických pravidel, nějaký vliv na deklarovanou účinnost vakcín.
Reálný svět totiž neodpovídá klinickým studiím. Účinnost vakcíny totiž mohou ovlivnit třeba i faktory jako skladování, přeprava, podání vakcíny nebo zdravotní stav pacienta. Výzkumy navíc hodnotily zdravé jedince se stabilními, již existujícími chorobami. Nyní ale může kolektivní imunitu ovlivnit například logistika spolu se zdravotním stavem atypických pacientů.
Kdy vznikne kolektivní imunita?
Hranice proočkovanosti k tomu, aby vznikla kolektivní imunita na COVID-19, zatím není známa. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se teprve musí stanovit. Kolektivní imunita vzniká, když je viru vystavena dostatečná část populace, typicky přes očkování. Limituje pak schopnost viru se přenášet.
Procento proočkovanosti k tomu, aby imunita kolektivně fungovala, se liší u každé nemoci. Například u spalniček musí být naočkováno 95 procent populace, aby se šíření omezilo.
Nevíme, jak dlouho po očkování budeme imunní
Také doba po vakcinaci, po níž nám protilátky vydrží, zatím není přesně známa. Podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv by ale měla trvat nejméně dva měsíce. Dobrou zprávou je, že paměťové buňky našeho imunitního systému (lymfocyty), které identifikují infekce a zvyšují imunitní odpověď, u některých pacientů infikovaných covidem přetrvávaly déle než šest měsíců.
Zabrání vakcína přenosu koronaviru?
Není rovněž jasné, jestli vakcíny zabraňují přenosu onemocnění COVID-19. Očkování by mělo především zamezit tomu, aby nemoc vypukla u daného jedince. Neznamená to však, že se samotný virus přestane šířit. Budou potřeba další studie, abychom zjistili, jaký má vakcína vliv na šíření koronaviru. Ty budou potřeba ještě předtím, než se přehodnotí hygienická nařízení.
Covidu podlehlo přes 1,5 milionu lidí
Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo na COVID-19 ve světě už přes 1,5 milionu lidí. Během deseti měsíců vědci vyvinuli, otestovali a podali několik různých vakcín s účinností 94 procent a bez závažných nežádoucích účinků. Podle doktorů ale vše závisí na spolupráci a je nezbytně nutné, aby se co nejvíce lidí nechalo naočkovat.
Lékaři však apelují, aby lidé i nadále dodržovali protiepidemická opatření, která snižují expozici koronaviru, jakou je nošení roušek, důkladné mytí rukou a bezpečné rozestupy.
