Mezi nejčastější dlouhodobé příznaky koronaviru se řadí únava, dušnost nebo bolest hlavy. Zdroj: Profimedia.cz
Zhruba deset procent lidí, kteří prodělali onemocnění COVID-19, má příznaky i několik měsíců poté. Mezi dlouhodobé symptomy se řadí především přetrvávající únava, bolest hlavy a dušnost. Lékaři tento stav označují jako postakutní syndrom COVID-19.
S dlouhodobými následky covidu se potýká i 26letá Američanka Shayna Zweibacková. Koronavirem se nakazila loni v březnu a z nemoci se léčila několik týdnů. V květnu si konečně začala myslet, že už má nemoc za sebou. „Na konci června, začátku července jsem ale náhle pocítila nové příznaky. Především silnou bolest svalů,“ popsala Zweibacková.
Náhle zemřelí měli týden před smrtí jen mírné příznaky. Průběh bývá různý, varuje lékař
Onemocnění COVID-19 může vést k náhlým a neočekávaným úmrtím mimo nemocnice, varuje Tomáš Vojtíšek, přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Podle něj lékaři nepředpokládali, že budou tak často provádět pitvu u lidí, kteří zemřou s koronavirem doma. Oběti měly přitom většinou týden před smrtí jen mírné příznaky a ke zhoršení došlo náhle. Průběh infekce SARS-CoV-2 tak může být velmi různorodý, upozorňuje.
Bolest ji doprovázela i při samotné nákaze, tentokrát však byla nepopsatelně horší, píše web ABC News. „Připadalo mi, že ani nemůžu chodit. Nesmírně mě bolely nohy a záda, ani jsem nemohla vstát z postele,“ doplnila Američanka, která celé měsíce po pozitivním testu skončila na klinice pro postcovidovou léčbu Mount Sinai v New Yorku.
„Měla jsem pocit, jako by mě nikdo předtím nebral vážně, protože neexistovaly lékařské důkazy o dlouhodobě přetrvávajících příznacích covidu,“ pokračovala Zweibacková, které i přes léčbu některé problémy stále má. Za vydařený den považuje ten, kdy je schopná se projít kolem bloku, aniž by si musela po procházce kvůli vysílení zdřímnout. „V tuto chvíli je to pro mě malé vítezství,“ dodala.
Deset procent pacientů pociťuje dlouhodové příznaky
Spojené státy evidují více než 25 milionů pozitivně testovaných na COVID-19. Zhruba deset procent z nich, k nimž patří i Zweibacková, podle lékařských odhadů pociťuje dlouhodobé příznaky covidu. Mohou je mít přitom i lidé, kteří v době, kdy se s nákazou potýkali, žádné potíže neměli.
„Lékařský termín pro stav těchto pacientů je postakutní syndrom COVID-19. Příznaky mohou zahrnovat únavu, bolest hlavy a svalů, dušnost při námaze nebo náhlé výkyvy teplot,“ popsala rehabilitační lékařka Dayna McCarthyová z centra Mount Sinai.
S dlouhotrvajícími příznaky se od března potýká i Shaun Evans, 40letý otec dvou dětí z Georgie. Už před nákazou koronavirem měl vysoký krevní tlak a cukrovku, covid ale napadl některé jeho orgány. „Bylo mi tak zle, že jsem nemohl ani chodit. Měl jsem všechny druhy kašle. Zkusil jsem si lehnout, ale skončilo to tak, že jsem nemohl dýchat,“ vzpomínal Evans.
Ztratil hlas, pak začal koktat. Covid může zasáhnout mozek víc, než se myslelo
Některé neurologické symptomy nevymizí z těla hned po skončení onemocnění COVID-19. Dokazuje to stále více studií. Příznaky jako únava, mozková mlha či ztráta čichu přetrvávají i po vyloučení viru z těla a mnoho pacientů těmito neduhy trpí i několik měsíců. Z novějších studií navíc vyplynulo, že koronavirus může způsobovat zapomnění, psychózu, mánii nebo koktání. V některých případech může vyvolat také duševní choroby.
Nakonec skončil v nemocnici, protože mu přestaly správně fungovat plíce. Necelý rok po prodělání covidu má Evans problémy s ledvinami, třikrát týdně musí podstupovat čtyřhodinovou dialýzu a čeká na transplantaci. Ani ta mu ale zdraví natrvalo nevrátí, transplantovaná ledvina vydrží maximálně 20 let. „Občas mám po dialýze závratě, nejhorší jsou ale svalové křeče. Nikdy předtím jsem jimi netrpěl,“ doplnil 40letý Američan.
Lékaři data od lidí, kteří trpí dlouhodobými příznaky covidu, sbírají a pokračují v jejich studiu. V říjnovém výzkumu vědci například zjistili, že přibližně 40 procent pacientů s nemocí COVID-19 mělo akutní selhání ledvin. Výsledky se v podobných případech ale liší studie od studie. Při jiném zkoumání ale odborníci vysledovali, že zhruba 84 procentům postižených pacientů se funkce ledvin plně obnovila.
Z videodeníku nezisková organizace
Všechny dlouhodobé příznaky covidu zatím nejsou známy. Kromě lékařských expertů tak na zajištění přesných a aktuálních údajů pracují i obyčejní lidé. Například Diana Berrentová začala v izolaci, kde byla po pozitivním testu v březnu, natáčet videodeník. Popisovala v něm své příznaky, jako byl tlak na hrudi a vysoká horečka, protože jí vadilo, že nemůže o covidu dohledat dostatek informací.
Začalo ji sledovat velké množství lidí, díky čemuž mohla založit neziskovou organizaci Survivor Corps, která sbírá informace od pacientů s koronavirem. Berrentová chce shromáždit co nejvíce údajů od lidí, kteří nemuseli do nemocnice, ale léčili se doma. „Máme největší soubor dat od nehospitalizovaných pacientů na světě,“ prohlásila Berrentová.
Nyní doufá, že posbíraná data pomohou především právě lidem, kteří trpí dlouhodobými příznaky koronaviru. „Připravujeme šablony osvědčených postupů, abychom lidem pomohli se uzdravit. Snažíme se vytvořit základ pro to, jak by měla léčba postcovidových pacientů vypadat,“ dodala.
