Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Některé neurologické symptomy nevymizí z těla hned po skončení onemocnění COVID-19. Dokazuje to stále více studií. Příznaky jako únava, mozková mlha či ztráta čichu přetrvávají i po vyloučení viru z těla a mnoho pacientů těmito neduhy trpí i několik měsíců. Z novějších studií navíc vyplynulo, že koronavirus může způsobovat zapomnění, psychózu, mánii nebo koktání. V některých případech může vyvolat také duševní choroby.
Britský průzkum provedený na 153 covidových pacientech ukázal, že asi třetina z nich měla neurologické příznaky. Podle jiných odhadů může být podíl ještě vyšší. „Existuje opravdu široké spektrum neurologických projevů této nákazy,“ říká Thomas Pollak, neuropsychiatr z King's College London. „Některé jsou naprosto zničující, například mrtvice nebo encefalitida, jiné naopak mnohem mírnější,“ podotýká. Mezi časté příznaky patří únava a problémy s pamětí. V posledních měsících se objevily případy, kdy lidé trpěli psychózou, mánií či koktáním.
Čtyřicetiletý učitel matematiky Patrick Thornton při komunikaci se svými studenty spoléhal hlavně na svůj hlas. Když ale v polovině srpna onemocněl koronavirem, kromě typických příznaků, jako je bolest hlavy, v krku a potíže s dýcháním, ztratil hlas. „Na konci září jsem počítal s uzdravením,“ říká Thornton pro scientificamerican.com.
Po uzdravení se mu řeč vrátila, začal však silně koktat. „Myšlenka na návrat k výuce s koktáním pro mě byla děsivá,“ podotýká. I měsíc po uzdravení stále bojoval se silnou únavou, bolestmi na hrudi a bolestmi hlavy. Koktání se navíc zhoršovalo. Podle lékařů to zapříčinil silný stres, Thornton se však obával, že tento neduh odrážel zákeřnější onemocnění mozku.
Stres a únava mohou koktání zhoršovat
Podle neuroložky Soo-Eun Changové z Michiganské univerzity nejsou stres a úzkost příčinou koktání, ale mohou ho zhoršovat. „Původ poruchy spočívá ve složitých obvodech mozku, které koordinují miliony neuronových spojení potřebných pro lidskou řeč,“ podotýká.
Zatímco u většiny lidí se toto narušení řeči rozvine v dětském věku, podle Changové koktání může nastat i po traumatu mozku, například po silném úrazu. „V praxi jsme zaznamenali nárůst případů koktání během pandemie. Většinou u lidí, jejichž stávající koktání se zhoršilo nebo se vrátilo z dětství,“ popisuje neuroložka Changová.
Podle ní patří řeč mezi jednu z nejsložitějších pohybových činností, které lidé provádějí. „Během mluvení se zapojuje přes 100 svalů, které se musí zkoordinovat v milisekundovém časovém měřítku,“ říká a dodává, že zánětlivá reakce COVID-19 by mohla podkopat účinnost těchto obvodů. „Imunitně zprostředkovaný útok na synaptická spojení by mohl vést ke změně mozkových funkcí,“ říká.
Až 86 procent pacientů ztratilo čich
Myšlenku, že se virus SARS-CoV-2 může dostat do lidského mozku, podporují zejména pitevní studie neuropatologa Franka Heppnera a jeho kolegů z Berlína. Byli mezi prvními, kteří vystopovali cestu viru vedoucí z čichové sliznice až do mozku. „Jakmile se virus dostane do čichové sliznice, využívá neuroanatomická spojení, jako je čichový nerv, aby se dostal do mozku,“ vysvětluje Heppner pro Nature Neuroscience.
Tento proces je pravděpodobně základem ztráty čichu, kterou utrpělo až 86 procent lidí s jinak mírnými symptomy, podotýká deník Daily Mail. Ve své studii Heppner uvádí, že zaznamenali také virové částice v trojklaných nervech, což jsou smyslové nervy, které vstupují do mozku a přenášejí bolest. „Objevili jsme také náznaky, že by se virus mohl dostat do mozku krevními cévami,“ říká Heppner. Vzhledem k tomu, že pitvy prováděli u pacientů se závažným onemocněním, ale není jisté, zda se virus dostane do mozku v mírnějších případech.
Další teorie o tom, co může způsobovat neurologické příznaky, říká, že určitý druh virových zbytků, takzvané infekční proteiny oddělené od umírající virové částice, by mohly procházet hematoencefalickou bariérou, a i kdyby nemohly plně infikovat mozkové buňky, mohou způsobit zmatek.
Jako další možnost pak vědci uvádí to, že virus vyvolá děsivou přeměnu protilátek určených k boji proti nim na takzvané autoprotilátky, které se nesprávně naučí, že zdravé tkáně jako mozek jsou útočníky, a zaútočí na ně. „Covid v důsledku způsobí zmatek v našem imunitním systému,“ vysvětluje neuropsychiatr Pollak.
Vědci však podotýkají, že cokoli způsobuje neurologické příznaky, kterými trpí lidé, je pravděpodobně spíše důsledek interakce lidského imunitního systému a mozku než samotného viru a mozku.
S diagnózou je spojeno mnoho stresu
Pacienti se potýkají nejen s neurologickými příznaky, ale i s duševními chorobami. Studie publikovaná v Lancet Psychiatry ukázala, že onemocnění vedlo k většímu riziku úzkosti, deprese a poruch spánku. Paul Harrison z Oxfordské univerzity a jeho kolegové prošli elektronické zdravotní záznamy téměř 70 milionů Američanů a identifikovali více než 62 tisíc lidí, kterým byl diagnostikován COVID-19. „Během tří měsíců po diagnóze jsme zjistili, že nákaza byla spojen se zhruba dvojnásobným výskytem běžných psychiatrických diagnóz,“ říká Harrison.
Proč koronavirus zvýšil riziko duševních chorob, zůstává nejasné. Harrison však tvrdí, že samotný virus za to pravděpodobně není přímo zodpovědný. Dále poukazuje na psychologické důsledky potenciálně smrtelné nemoci. „S diagnózou je spojeno mnoho druhů akutních stresů,“ podotýká. „Myslím, že tyto faktory budou nejdůležitějším vysvětlením asociace, kterou jsme pozorovali,“ říká Harrison.
