Onemocnění COVID-19 může vést k náhlým a neočekávaným úmrtím mimo nemocnice, varuje Tomáš Vojtíšek, přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Podle něj lékaři nepředpokládali, že budou tak často provádět pitvu u lidí, kteří zemřou s koronavirem doma. Oběti měly přitom většinou týden před smrtí jen mírné příznaky a ke zhoršení došlo náhle. Průběh infekce SARS-CoV-2 tak může být velmi různorodý, upozorňuje.
Brněnští soudní lékaři varovali, že přibývá lidí, kteří zemřou s koronavirem doma. Dříve přitom nákaze podléhali téměř výlučně hospitalizovaní pacienti. „Přes opakované testování podezřelých případů od letošního března byl u nás první případ onemocnění COVID-19 potvrzen při pitvě až 22. září. Od té doby jsme měli do konce října celkem 32 takových případů, kdy lidé zemřeli doma, aniž by byla známa příčina,“ uvedl Vojtíšek v tiskové zprávě.
CNN Prima NEWS poté upřesnil, že oběti často měly příznaky onemocnění, našly se ale i výjimky. „Část zemřelých už měla nemoc potvrzenou a léčila se v domácí izolaci, další měli podezření a byli objednáni na testy. Část osob ale nevěděla, že koronavirus má,“ upozornil Vojtíšek.
Podle něj je důležité, aby pacienti v domácí izolaci dodržovali doporučení a pomoc zavolali, když se jim přitíží, jak doporučuje záchranná služba. „Apelujeme na lidi, aby se řídili doporučenými pokyny, konzultovali s lékaři zdravotní stav, volali záchranku, když dojde k závažným komplikacím. Bývá to náhlé zhoršení dušnosti, usínání vsedě, více než dva dny trvající horečka nad 39 stupňů a podobné, takto se projevující potenciálně nebezpečné stavy,“ vzkázal přednosta.
Ke zhoršení došlo náhle, průběh může být různorodý
Doba, která uplynula od nákazy do smrti, podle něj byla různá. Většinou ale činila týden. „Nejde ani tak o to, že by neměli příznaky, ale ty příznaky byly relativně mírné a ke zhoršení došlo náhle. Je to další důkaz toho, že průběh infekce SARS-CoV-2 může být velmi různorodý,“ varoval Vojtíšek.
V 75 % z těchto 32 případů byla bezprostřední příčinou smrti virová pneumonie v důsledku onemocnění COVID-19, tedy zápal plic, dalších 16 % byly trombotické stavy spojené se smrtící plicní trombembolií (poruchy krevní srážlivosti) a u tří osob nebyla souvislost úmrtí s koronavirem prokazatelná.
Zemřeli a nikdo nevěděl o jejich nákaze
V posledním říjnovém týdnu tvořili mrtví s koronavirem přibližně čtvrtinu všech pitev provedených v ústavu, jejich průměrný věk byl 69 let. Jak velkým problémem toto zjištění může být pro společnost, ale zatím Vojtíšek neví.
„Domníváme se, že počet náhlých a neočekávaných úmrtí mimo nemocnice na covid bude korelovat s celkovým počtem nakažených osob ve společnosti, zcela jistě se ale bude jednat o velmi malý zlomek ze všech nakažených. Na statistické zpracování je ovšem ještě brzo,“ podotkl.
Podle něj pravděpodobně existuje skupina osob, která zemřela mimo nemocnici a o jejímž nakažení koronavirem se nikdo nedozvěděl. „Mohou to být lidé, u kterých nebyla nařízena zdravotní pitva, nebo nařízena sice byla, ale nebylo žádné podezření na koronavirus, zemřeli například na úraz. Vzhledem k tomu, že Česká republika má oproti jiným státům vysokou propitvanost osob umírajících mimo nemocnice, předpokládáme, že těchto nerozpoznaných osob bude relativně málo,“ zhodnotil.
Doposud přitom téměř u všech nemocných v Česku docházelo ke smrti až během hospitalizace. „I přes zatím statisticky relativně malý počet případů se ukazuje, že onemocnění COVID-19 má potenciál vést k náhlým, respektive neočekávaným úmrtím mimo zdravotnické zařízení, aniž by v aktuální době byla ještě omezena dostupnost lůžkové nemocniční péče v důsledku jejího přetížení,“ dodal Vojtíšek.
