Restaurace jako politické buňky fungovat nemohou, zavrhli plán iniciativy Chcípl PES vicepremiér s právníkem. Zdroj: Profimedia.cz
Restaurace jako politické buňky fungovat nemohou, zavrhl plán iniciativy Chcípl PES právník Ondřej Dostál. S tím souhlasí i ministr vnitra Jan Hamáček. Reagují tak na plán rebelujících restauratérů, jejichž zástupci v úterý oznámili, že založí politické hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES a pomocí politických buněk budou mít otevřené restaurace.
„Z ryze právního pohledu se jedná o poměrně zjevné obcházení práva, které nepožívá soudní ochrany, neboť lze předpokládat, že skutečnou činností restaurací bude stále provoz restaurací, a nikoliv provoz politického hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES,“ řekl CNN Prima NEWS Dostál s tím, že netvrdí, že by se hnutí nemohlo dostat do Parlamentu. „To však nepůsobí jako skutečný účel, ale jako účel zastřený,“ podotkl.
To už na tiskové konferenci potvrdil jeden z iniciátorů hnutí, majitel pivovaru Malý Janek a bývalý poslanec ODS Jiří Janeček. Ten zdůraznil, že hnutí nebude kandidovat ve volbách. „Je to odpověď na restrikce této vlády, která s námi nechce jednat, zachraňuje jenom sebe. Naším prioritním cílem je otevřít Česko a vrátit se do normálního života, nechceme marnit čas na politických zasedáních,“ uvedl Janeček.
V každé spřízněné restauraci nebo obchodě tak bude petice, která je potřebná pro založení politického hnutí. Restaurační, ale i jiné provozy pak budou označené jako politické buňky, kde se budou konat setkání s občany. Do nich podle organizátorů nemůže žádný restriktivní orgán zasáhnout.
Pochopitelný projev zoufalství
Jenže podle právníka Dostála to zkrátka fungovat nemůže. „Jak je mimo jiné v paragrafu 555 v novém občanském zákoníku, tak právní jednání zastřené se posuzuje podle svého skutečného obsahu. To lidštinou znamená, že policisté budou posuzovat, zda v restauraci skutečně probíhá politická činnost a zda se jedná o buňku hnutí, nebo o restauraci, kam lidé chodí na pivo, akorát tomu říkají politické hnutí, aby se to zdánlivě zastřelo. Jinými slovy to nebude fungovat,“ vysvětlil Dostál.
Dodal, že je to ale celkem pochopitelný projev zoufalství současného stavu a rozkolu ve společnosti. „Který by měl být řešen i z druhé strany, tedy ze strany vlády,“ zdůraznil právník.
Důvěra mezi občany a vládou se snižuje
Nový plán iniciativy Chcípl PES okomentoval i ministr vnitra Jan Hamáček. „Porušování proticovidových opatření v přímém přenosu. Jednání politické strany není výkonem zaměstnání, podnikání či povinnosti zastupitele nebo ústavního činitele. Je to vědomé ignorování, nebo hloupost? Nevím, co je horší...,“ napsal na Twitter Hamáček.
Podle Ondřeje Dostála se důvěra mezi občany a vládou stále snižuje a cestou ven není obcházení zákona, ale racionální a zdůvodněné vydávání opatření tak, aby je občané respektovali i dobrovolně bez státního donucení. „Což se bohužel úplně nedaří,“ podotkl právník s tím, že je podle něj nejvyšší čas na přípravu nového zákona po vzoru Rakouska nebo Německa.
„Ten by řešil covidovou problematiku speciálně tak, aby jakýkoliv zákaz nebo příkaz musel být zdůvodněn, aby byl přezkoumatelný soudně a aby v případě, že neobstojí, garantoval dostatečnou kompenzaci,“ vysvětlil Dostál. Dodal, že tím by se značná část negativních nálad omezila, protože negativní energie se hromadí mezi všemi, kteří jsou postiženi opatřeními a nemají se jak bránit.
Program COVID gastro je restriktivní, varují restauratéři
Iniciativa svým plánem reaguje na nový kompenzační program COVID gastro, ve kterém mohou podnikatelé žádat o kompenzaci do 1. března. V programu ale restauratéři musí uvést, že neporušili vládní nařízení. „Vyhlášený program je vůči nám restriktivní. Kdo bude držet hubu a krok, peníze dostane. Kdo ne, nedostane vůbec nic,“ prohlásil Jiří Janeček.
Právním řešením tady a teď je podat na vládu, na ministerstvo financí žádost o náhradu škody podle zákona, nikoliv podepisovat programy kompenzací, které vláda nabízí v rámci svých programů.
Podle Dostála jde o problém, který byl jak v Rakousku, tak i v jiných zemích řešen lépe. „V Rakousku konkrétně speciálním zákonem, a to je řádná kompenzace, která by zohledňovala výpadek obratu, tedy jak škodu, tak i ušlý zisk. U nás tomu tak není, navíc kompenzace, které vláda nabízí dobrovolně, obsahují podmínky, které zmiňujeme. Právním řešením tady a teď je podat na vládu, na ministerstvo financí žádost o náhradu škody podle zákona, nikoliv podepisovat programy kompenzací, které vláda nabízí v rámci svých programů,“ poradil Dostál podnikatelům.
Tím pádem by podle něj dostali kompenzaci i ti, kteří nějakým způsobem rebelovali. „Protože tam není žádná podmínka v zákoně uvedená. Problém je faktický, protože náhrady škody můžete uplatnit, ale jejich vyřízení není tak jednoduché, jak je to v zákoně napsáno, a to je zase věc manažerská, efektivní na straně vlády. Nárok na to v zákoně je, proto by ho vláda měla plnit, a ne obcházet,“ zdůraznil právník.
