V jednu chvíli byl nejpoužívanějším internetovým prohlížečem na světě, nyní mu ale technologická společnost Microsoft dává sbohem. Po 27 letech končí legendární Internet Explorer. Ze strany vývojářů už se počínaje 15. červnem nedočká žádných dalších aktualizací, bezpečnostních balíčků ani oprav. Všechny uživatele bude Microsoft přesměrovávat na novější a spolehlivější prohlížeč Edge.
Internet Explorer (IE) byl původně součástí operačního systému Windows, posledních 20 let ale oproti jiným alternativám výrazně zaostával, co se týče rychlosti či zabezpečení. Microsoft navíc pod tlakem Evropské unie musel umožnit uživatelům svého operačního systému využívat jiné prohlížeče. Od té doby začal růst podíl konkurenčního Chromu od Googlu nebo Firefoxu.
V červenci 2015 nasadil Microsoft nový prohlížeč pojmenovaný Edge, který se stal součástí stále aktuálního operačního systému Windows 10 a používá stejnou technologii jako Chrome. Oproti Exploreru je výrazně rychlejší, navíc obsahuje zabudovaný režim Internet Explorer, který řeší problém s weby vyžadujícími končící prohlížeč.
Explorer ale bude možné používat v zařízeních, která musí fungovat dlouhodobě beze změny – jde například o různé systémy v lékařství, dopravě či průmyslu. I tak ale vývojáři doporučují kvůli bezpečnosti přejít na novější alternativy.
Nejpoužívanější prohlížeč jedné éry
První verzi internetového prohlížeče Internet Explorer představila americká firma Microsoft 16. srpna 1995. Tato verze Exploreru byla součástí softwarového balíčku Plus!, který bylo možné dokoupit k operačnímu systému Windows 95. Zakladatel a tehdejší šéf Microsoftu Bill Gates téhož roku oznámil záměr firmy podporovat a rozvíjet internet, a tak Microsoft svůj Internet Explorer začal přidávat k Windows 95 zdarma.
Postupem času si Explorer získal mezi prohlížeči dominantní postavení – v roce 2002 jeho podíl v počítačích uživatelů dosáhl ve světě i v ČR přes 90 procent.
Microsoft svůj prohlížeč neboli browser nestavěl „na zelené louce“, ale použil v něm část zdrojového kódu prohlížeče Mosaic od společnosti Spyglass. Licencováním již hotového softwaru chtěla Gatesova firma dohnat ztrátu vzniklou podceněním nástupu internetu do firem a domácností.
V době, kdy Internet Explorer přišel na trh, byl nekorunovaným králem webových prohlížečů program Netscape Navigator. První dvě verze Exploreru pro něj nepředstavovaly vážnější konkurenci. Situace se ale začala měnit v létě roku 1996 s příchodem Internet Exploreru 3, který už snesl srovnání s Navigatorem. Tím padl startovní výstřel takzvané války prohlížečů, v níž byl Netscape Navigator nakonec poražen.
Bezpečnostní problémy i nedostatečná rychlost
Hlavním důvodem rychlého rozšíření Exploreru byla agresivní obchodní politika Microsoftu. Ten ze svého browseru učinil integrální součást svého operačního systému Windows. Uživatelé si samozřejmě mohli nainstalovat alternativní prohlížeč, ale velké části z nich stačil ten předinstalovaný. Tento postup pomohl Exploreru rychle získat významný tržní podíl. Zároveň byl ale terčem kritiky ze strany konkurence a vzbudil pozornost antimonopolních úřadů v USA i v Evropě.
Nejpozději v roce 2000 bylo zjevné, že Explorer „převálcoval“ veškerou konkurenci na platformě PC. Pak se ale Microsoft dopustil podle odborníků fatální chyby. V létě 2001 vypustil do světa šestou verzi svého prohlížeče, která se potýkala s řadou bezpečnostních problémů. Programátoři si navíc příliš nelámali hlavu s respektováním moderních webových standardů, což nutilo tvůrce webů upravovat stránky speciálně pro prohlížeč od Microsoftu. Ten byl navíc tak pomalý, že se stal terčem internetových vtipů.
Pošramocenou pověst Exploreru využila konkurence k zahájení druhého kola války prohlížečů. Prvním vážným vyzyvatelem Microsoftu byla organizace Mozilla Foundation, která koncem roku 2004 začala nabízet bezplatný prohlížeč Firefox.
Jen o něco později se přidal norský browser Opera, jenž byl do roku 2005 placeným programem. V roce 2008 uvedla společnost Google svůj vlastní prohlížeč Chrome, který od počátku zaujal svoji stabilitou, jednoduchostí i rychlostí a který na pozici celosvětově nejpoužívanějšího internetového prohlížeče vystřídal Explorer v roce 2012 a zůstal na ní dodnes.
Prohlížeč oslabily i kroky Evropské unie
V neprospěch Exploreru hovořila podle odborníků také jeho složitost, Chromu oproti tomu pomohlo velké rozšíření operačního systému Android od Googlu v přenosných zařízeních. V roce 2009 navíc Evropská komise Microsoftu nařídila, aby uživatelům nabízel možnost výběru webového prohlížeče, což postavení Exploreru, který byl do té doby dodávaný jako součást operačního systému Windows, dále oslabilo.
Pod tlakem konkurence se Internet Explorer podstatně zlepšil, poslední, jedenáctá verze byla představena v říjnu 2013. Podle Microsoftu byl tehdy Internet Explorer s pořadovým číslem 11 nejrychlejším prohlížečem na trhu. V červenci 2015 pak Microsoft přišel s vlastním novým prohlížečem Edge, který byl oproti svému předchůdci rychlejší i bezpečnější.
Have a good one guys ❤
Posted by InternetExplorer on Friday, December 31, 2021
Pro IE to znamenalo další pokles tržního podílu. Zatímco ještě v létě 2015 měl podle analytického webu StatCounter podíl zhruba 20 procent, o tři roky později jeho globální podíl klesl na sedm procent a počátkem letošního roku se dostal až pod jedno procento. Letos v dubnu měl na globálním trhu největší podíl Chrome (65 procent). Druhý největší díl koláče si uřízl prohlížeč Safari společnosti Apple s 18 procenty, Microsoft Edge měl tři procenta a Internet Explorer 0,7 procenta.
V současnosti má v Česku největší podíl Chrome s 56 procenty trhu, následuje Edge s necelou desetinou, prohlížeč od domácího Seznamu s devíti procenty a Firefox s 8,5 procenta.