Čísla lednové inflace mohou vypadat hrozivě, přesto podle ekonomů klesá. Zdroj: Getty Images
Čísla lednové inflace mohou vypadat hrozivě, přesto podle ekonomů klesá. A to z důvodu ukončení úsporného tarifu a přechodu na strategii cenových stropů u elektřiny a plynu. Predikce ukazují, že pokles by se měl opakovat i v dalších měsících. Dobrá zpráva to je zejména pro ty, kteří čekají na výhodnější úroky u úvěrů nebo hypoték.
Tempo inflace bylo v loňském prosinci na 15,8 procentech. Lednová inflace ukazuje, že je na hranici 17,5 procenta. Hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň uklidňuje, že se jedná o očekávaný růst. Český statistický úřad totiž kvůli úspornému tarifu změnil svou metriku. Reálná inflace by v prosinci minulého roku byla na úrovni 19,3 procent, takže v lednu inflace zpomalila.
Podobný scénář předpokládal i hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka. „Inflace z ledna ukázala zdánlivý skok kvůli změně parametrů státní podpory a ceny energií. Z úsporného tarifu se přešlo na zastropování cen,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
First things first: lednových 17,5 je POKLES, nikoli růst. Růst je to jen oproti uměle poníženému prosinci.
— Petr Bartoň (@petr_barton) February 10, 2023
Dále si probereme
• lednový efekt
• dotace (out) vs. stropy (in)
• proč dle Eurostatu je inflace nikoli 17,5 nýbrž 19,1
• proč bude inflace i dál nižší, než uvádí 12M. pic.twitter.com/r1mUPB9rEs
ČTĚTE TAKÉ: ČNB překvapil zájem o výroční tisícikoruny, jsou vyprodané. K sehnání jsou za násobky ceny
Jak ale bude vypadat výhled do dalších měsíců? Česká národní banka i ministerstvo financí očekávají průměrnou inflaci v letošním roce okolo 11 procent. To znamená, že inflace by měla každým měsícem klesat. Podle Peterky bychom mohli vidět jednociferná čísla už v červenci. „A to v případě ochlazení poptávky a poklesu cen energií. Má to ale svá rizika, jako geopolitické konflikty,“ řekl Peterka.
Kohout: Čekat od ČNB zdolání inflace je naivní. Rezignovali na svoji funkci, říká Zlámalová
Panuje naivní představa rozšířená i mezi ekonomy a širokou veřejností, že Česká národní banka (ČNB) může zvýšit úrokové sazby a najednou z čista jasna bude po inflaci. Tak to ale nefunguje. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Pavel Kohout. Připomněl situaci z konce 90. let. Analytička Lenka Zlámalová doplnila, že ČNB podle ní rezignovala na plnění svého mandátu cenové stability.
Centrální banka se v lednové predikci téměř trefila. Očekávala totiž, že inflace bude 17,6 procent. Guvernér Aleš Michl už dříve uvedl, že základní úrokové sazby na sedmi procentech ponechá delší dobu. To znervózňuje především klienty, kterým končí výhodné úroky u hypoték.
Letos by se ale mohly úroky u úvěrů snížit. Ekonomové se ovšem neshodnou, kdy bude ten pravý okamžik. Záležet totiž bude na krocích České národní banky, která by mohla kvůli příznivým číslům inflace snížit základní úrokové sazby. „K prvnímu snížení úrokové sazby bankovní radou dojde pravděpodobně v první polovině roku. I když Česká národní banka nic neslibuje, protože musí ukazovat, jak je odhodlaná bojovat s inflací,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bartoň.
Peterka oproti tomu vylučuje, že by centrální banka sáhla na snížení úrokových sazeb do prvního pololetí letošního roku. „Spíše k tomu přistoupí ve druhé polovině roku. Snížení navíc nebude závratné. Trhy očekávají pokles o 150 bazických bodů. Guvernér Aleš Michl dříve uvedl, že snižování bude nižší, než očekává trh,“ řekl Peterka.
Poté, co by centrální banka sáhla ke snížení úrokových sazeb, hypotéky nemusí okamžitě klesnout. Ke snížení úroků by ale do konce roku mohlo dojít. Zatím se průměrná úroková sazba u hypoték drží okolo šesti procent. „Pokud budeme optimisté, tak bychom mohli čekat pokles 75 bazických bodů, což by se mohlo do konce roku propsat. Hypotéky by mohly klesnout o půl procentního bodu. Každý pokles je dobrý, ale ke čtyřem či třem procentům to letos nebude,“ dodal Peterka.
