Inflace sebrala jednu korunu z desíti. Reálné mzdy se letos na úroveň před covidem nedostanou

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Letos se očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.

Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.

DÁLE ČTĚTE: Průměrná mzda v Česku se zvýšila na téměř 50 tisíc. Reálný růst výrazně překonal inflaci

Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU. Od konce roku 2019 spotřebitelské ceny vzrostly o 41 procent, výraznější růst zaznamenaly pouze Polsko s kumulovanou inflací 42 procent a Maďarsko s 52 procenty. V obou těchto zemích ale byl růst nominálních mezd rychlejší než v Česku.

Vyšší mzda? Změna zaměstnání

Mezi největší bariéry pro růst mezd v Česku patří podle analýzy společnosti XTB nízká produktivita práce například ve stavebnictví či v zemědělství. Český pracovní trh se také potýká s nízkou ochotou zaměstnanců stěhovat se za prací nebo měnit pracovní místo. „Je přitom empiricky prokázáno, že zvýšení mezd snáz dosáhnete změnou zaměstnání než vyjednáváním se současným zaměstnavatelem,“ podotkl hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka.

Mzdový růst podle něj také v minulosti tlumilo snížení spotřebitelské poptávky, kvůli kterému firmy přistupovaly k přidávání opatrně. S ekonomickým oživením by se ale tato situace měla změnit.

V letošním roce analýza očekává zvýšení nominálních mezd o šest až sedm procent, reálně vzrostou o 3,5 až 4,5 procenta. Nejvyšší růst mezd by měl nastat ve zpracovatelském průmyslu, ve zdravotnictví a ve vysoce specializovaných oborech, kde musejí zaměstnavatelé zvyšovat nabídky kvůli udržení kvalifikovaných pracovníků.

Na předpandemickou úroveň by se reálné mzdy měly dostat v roce 2026. Rizikem pro mzdový růst ale jsou hospodářská stagnace hlavních obchodních partnerů v čele s Německem.

  • Více než 30 let pomáhá měnit přítomnost i budoucnost HR.
  • Vydává časopis HR forum plný inspirace, jak rozvíjet a vést druhé i sami sebe.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trumpova cla nejsou čirý chaos, řekla Matesová. Vysvětlila plán šéfa Bílého domu

Tagy: