Islamisté, IRA či pomatený šílenec. Korunovace Karla III. může být narušena, tvrdí Šándor
Korunovace britského krále Karla III. přinese kromě důvodů k oslavám i množství rizik. Co všechno hrozí a na co by se měli policisté spolu s dalšími bezpečnostními složkami připravit? K těmto otázkám se ve vysílání CNN Prima NEWS vyjadřoval bezpečnostní expert a analytik Andor Šándor.
Naposledy Velká Británie zažila velké policejní manévry při pohřbu bývalé královny Alžběty II., kdy bezpečnost v ulicích Londýna zajišťovalo okolo 10 tisíc policistů. Podle Šándora lze očekávat, že opatření v případě květnové korunovace budou minimálně stejná, snad i větší. Nepředpokládá ale, že by překonala situaci v roce 2012, kdy průběh letních olympijských her střežilo na 20 tisíc vojáků a na Temži dokonce kotvila válečná loď s vrtulníky. U korunovace Šándor předpokládá, že bude nad Londýnem zavedena bezletová zóna.
„Pro velkou část Britů jde o jedinečnou událost, protože řada z nich za svého života nezaznamenala žádnou jinou hlavu státu, než byla Alžběta II.,“ zdůraznil Šándor. Vyzdvihl také, že Britové umí podobné události organizovat a zajistit jejich bezpečnost. Připomněl třeba 50. výročí vylodění v Normandii, které bylo podle něj zvládnuté skvěle. „Snad se jim nestane takový lapsus jako v Belfastu při návštěvě Joea Bidena, kdy se ztratily papíry s itinerářem jeho cesty,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ o korunovaci Karla III. Cesta z Buckinghamského paláce a zase zpátky
A s jakými hrozbami se mohou britské bezpečnostní složky při korunovaci potýkat? „Bude to islámský terorismus, nepochybně i obava z Irské republikánské armády, ne jako z celku, ale z jednotlivců, kteří se neztotožnili s Velkopáteční dohodou (v roce 1998 ukončila třicet let trvající konflikt v Severním Irsku. pozn. red,), a pak to může být útok nějakého pomateného šílence,“ shrnul Šándor.
V souvislosti s tím zmínil i případy, kdy lidé představující potenciální nebezpečí mohou být různými způsoby preventivně kontrolováni, aby se předešlo možnému narušení akce. Připomněl, že v Jižní Koreji v roce 2018 byli v době zimních olympijských her vyhoštěni někteří lidé muslimského vyznání. „Mohlo se to zdát přitažené za vlasy, ale z hlediska bezpečnosti olympiády se dělají věci, které by normálně nebyly akceptovány. Taková je však realita, když je potřeba zabezpečit hlavy státu a samozřejmě i vlastní občany dané země,“ uzavřel Šándor.
Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
