Šťastné a veselé svátky jara, soudruzi! Tak zněl jeden ze sloganů, kterým se komunisté pokoušeli v éře Gustáva Husáka potlačit Velikonoce, největší křesťanské svátky v roce. Na počátku padesátých let se zase snažili odvést pozornost od Ježíše Krista, třeba velikonoční výstavkou darů Klementu Gottwaldovi. Čtyřicetiletá ideologická masáž ale přinesla ovoce, velikonoční bohoslužby se letos chystalo navštívit jen 16 procent obyvatel Česka.
Šťastné a veselé svátky jara, soudruzi! Tak popřál čtenářům severomoravské Nové svobody, deníku Krajského výboru Komunistické stany Československa, šéfredaktor novin Jaroslav Smetana na Velikonoce v roce 1972. A v úterý 4. dubna 1972 vyšla ve stejném deníku reportáž, která zemědělskou oslavu svátků barvitě vylíčila.
„Na Valašsku, ale i jinde se Velikonocům přikládal velký význam a s nimi bylo spojeno hodně obyčejů. Jedním z nich bylo například i to, že na Velký pátek se nemá pracovat na polích,“ citujeme reportáž z roku 1972. „Ale řekněte sami, kdo z družstevníků by nevyužil slunečného dne k tomu, aby se mohly dokončit jarní práce?“ Následoval výčet družstev, ve kterých se od Velkého pátku do Velikonočního pondělí podařilo překonat naplánované úkoly. Zvláštní článek byl věnován budovatelům z Valašské Polanky, kteří o svátcích postavili novou autobusovou zastávku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velikonoce jsou levnější než za komunismu. Kilo řízků by teď stálo 762, cukr 93 a pstruh 698 korun
Proměna křesťanských Velikonoc ve svátky jara však probíhala pozvolna. Po únorovém puči v roce 1948 to nebyl prvořadý úkol nových vládců Československa, ti navíc napřed slibovali zachování náboženské svobody.
1948: Slavíme svátky jara a míru
Boží hod velikonoční v roce 1948 připadl na neděli 28. března a ústřední komunistický deník Rudé právo vyšel ve slavnostní zelené grafické úpravě. Na straně číslo 3 byla dokonce zmínka o Ježíšovi, byť jediná v celých novinách: „Z dějin křesťanského náboženství čerpaná zkazka vypráví o vzniku pomlázky toto: Když Kristus vstal z mrtvých, stály na jeruzalémských ulicích zástupy lidí a volaly: - Vstal z mrtvých! Židovští kněží se je snažili rozehnat. Museli však použít prutů a lidi mrskat. Na památku toho se slaví pomlázka.“
Titulní strana Rudého práva už však sloužila ideologické proměně Velikonoc. Režim na svátky svolal pražskou konferenci KSČ a v Domě umělců (Rudolfinu) se konala „velikonoční mírová konference“ pod záštitou Československého červeného kříže a prezidenta Edvarda Beneše. „Odstraňujeme sobecké vykořisťování člověka člověkem,“ hřímal z tribuny v Domě umělců náměstek předsedy vlády Antonín Zápotocký.
Vedoucí kulturní rubriky Rudého práva a kovaný komunista Josef Rybák (za normalizace předseda Svazu českých spisovatelů) na první straně Rudého práva jasně vytýčil, jaké budou socialistické Velikonoce. Velikonoce s malým „v“, to platilo od roku 1948 až do pádu režimu v roce 1989: „Slavíme velikonoce, svátky jara a míru,“ napsal Rybák. „Radujeme se z jara, z velkého vítězství národní věci, z perspektiv, jež máme před sebou. V těchto svátečních dnech, ve chvílích odpočinku, nabíráme nové síly, abychom mohli nerušeně a v klidu stavět obytné domy a obdělávat svá pole.“
Rybák také zdůraznil, jak jsou socialistické Velikonoce poklidné, zatímco kapitalistický svět ovládají různí hrdlořezové, kteří nám nové pořádky jen tiše závidí: „Cyničtí kapitalističtí vyděrači, atomoví provokatéři a monopolisté adaptovavší nacistické zločince za své nové syny, roní teď nad námi krokodýlí slzy, doprovázené hrozbami. Chilský tramp a cowboy z Arizony, chicagský gangster i příslušník Ku-klux-klanu jsou vzrušeni našim novým osudem.“
Boží hod velikonoční 1952. Seznam hesel do prvomájového průvodu.. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Boží hod velikonoční 1952. Seznam hesel do prvomájového průvodu.. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
1952: Ať žije praporečník míru Stalin
Boží hod velikonoční připadl v roce 1952 na neděli 13. dubna. Rudé právo tehdy existenci pojmu Velikonoce úzkostlivě popíralo a tohle slovo se v nedělním vydání objevilo v jediném případě, v souvislosti s jarními pracemi: „Velikonoční svátky budou velkým nástupem všech pracovníků v zemědělství do boje za zrno. Komunisté mají přesvědčit všechny pracovníky v zemědělství, že jarní osev včas a kvalitně provedený je předpokladem zajištění našeho zásobování.“
Místo sváteční nedělní bohoslužby, kterou se oslavuje vzkříšení Krista, doporučovalo Rudé právo výstavu darů prezidentu republiky Klementu Gottwaldovi, tedy malému českému Stalinovi. „Láska a mír dýše z každého dárku věnovaného soudruhu prezidentovi,“ básnila dojatá návštěvnice expozice na Pražském hradě, kterou citoval tisk.
Titulka Rudého práva z Božího hodu velikonočního dnes působí jako úryvek z Orwellova díla. Kompletně celou první stranu novin totiž zaplnily texty prvomájových hesel. Celkem jich deník doporučil 64, to první znělo: „Pevně semknuti kolem strany a vlády v čele s presidentem Gottwaldem za mír a socialismus!“ A poslední heslo patřilo Stalinovi: „Ať žije praporečník míru a družby národů celého světa, náš učitel a nejlepší přítel velký Stalin!“
1981: Velikonoční ředkvičky horníkům
O normalizačních Velikonocích už jsme se zmínili, Husákova éra vlastně navazovala na tu Gottwaldovu. Na Bílou sobotu 18. dubna 1981 (v neděli už v osmdesátých letech noviny nevycházely) Rudé právo zmínilo Velikonoce jen v několika větách v souvislosti s folklorem a kraslicemi. Hlavní články na titulní straně patřily závěrům XVI. sjezdu Komunistické strany Československa a také „slavným májovým dnům“, podobně jako v padesátých letech: „Celá naše vlast začíná opět žít přípravami tradičních oslav 1. máje.“
Úterní noviny z 21. dubna 1981 pak opět barvitě vylíčily úsilí zemědělců o svátcích jara. Reportéři Rudého práva například navštívili zemědělce na Pardubicku. V Jednotném zemědělském družstvu Rudá hvězda v Rokytnu o velikonočních svátcích poslali do expedice půldruhé tuny ředkviček pro ostravské horníky a hutníky.
Úvodní reportáž z první strany novin měla kromě titulku i několik podtitulků: „Také o svátcích zemědělci pracovali: Chladné počasí neodradilo. V provozu zavlažovací soustavy. Dodávají jarní zeleninu.“ Stranický deník ale ani slovem nezmínil pomlázkové obchůzky či další lidové zvyky a pochopitelně ignoroval i nedělní velikonoční bohoslužbu, při které věřící slavně vítají vzkříšeného Krista. A neobjevila se ani zmínka o papežském požehnání.
1990 až 2023: Pozdě bycha honit
Po sametové revoluci v roce 1989 šlo Rudé právo do sebe a svátky jara uctilo hned po Velikonočním pondělí církevním textem na první straně. Synodní senior (biskup) Českobratrské církve evangelické vysvětloval čtenářům v úterý 17. dubna historickou úlohu, poslání i budoucnost křesťanských církví v Československu. I význam Velikonoc.
Pozdě bycha honit. Značná část národa už po čtyřicetileté ideologické masáži přijala Velikonoce jako svátky jara, které nemají s Ježíšem Kristem nic společného. A tento stav vlastně trvá dosud. Z průzkumu agentury Median, který před letošními Velikonocemi vznikl pro veřejnoprávní rozhlas, vyplývá, že nějakou z velikonočních bohoslužeb hodlalo navštívit jen 16 procent občanů. Za svátky jara pak Velikonoce stále považuje 36 procent dotazovaných, zatímco 28 procent považuje tyto dny pouze za prodlužený víkend. A jen 21 procent respondentů je ochotno přiznat křesťanům, že jde o křesťanské svátky.
Komunisté zaseli víru, že Velikonoce jsou svátky jara a polních prací. A jak se zdá, sklidili nečekaný úspěch.
