Zapomeňte na titulky o zdivočelých cenách potravin, jaké nemají obdobu. A nebo o nejdražší velikonoční tabuli v historii. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) nelze obelstít. Kuřecích prsní řízky stojí aktuálně 174 korun za kilogram, před revolucí v roce 1989 to bylo 60 korun. Průměrná mzda za rok 2022 činila 40 353 korun, v roce 1989 to bylo 3 170 korun. Prostým porovnáním s dnešní mzdou statistici zjistili, že kilo kuřecích řízků by nyní stálo 762 korun. A podobný propastný cenový rozdíl najdete u většiny potravin.
Kdo namítne, že na průměrnou mzdu dosáhne jen z poloviny, dojde i tak ke stejným výsledkům. Jestliže mnohá prodavačka musí na jaře roku 2023 vyjít s platem 20 170 korun, v roce 1989 si nevydělala více než 1 580 Kč. Kupní síla takové pracovnice přepočtená na kila kuřecích řízků je daleko vyšší v současnosti než za socialismu.
I když ČSÚ stanovil aktuální cenu prsních řízků na 179 korun za kilogram, třeba malá prodejna masa Slezské uzeniny v centru Ostravy prodávala před Velikonoci kilo prsních řízků z kuřete jen za 139 korun. Jinak řečeno, za dnešní průměrnou mzdu (40 350) korun) si může zákazník koupit 290 kilogramů kuřecích řízků, skoro deset kilo denně. V roce 1989 by si za průměrnou mzdu (3 170 korun) mohl ve stejném řeznictví koupit jen 52 kilogramů řízků, necelá dvě kila na den. Komunismus totiž akční ceny neznal, veškeré zboží mělo jednu cenovku od Aše až po Košice.
Čtvrtka másla za 127 korun
Podobně dopadá srovnání u většiny potravin. Výpočet statistiků je prostý. Porovnali průměrnou hrubou mzdu v roce (3 170 korun měsíčně) s průměrným hrubým platem za rok 2022 (40 353 korun). Současník tak vydělává skoro třináctkrát více (přesně 12,7krát) než třeba v dubnu 1989. Ceny potravin z roku 1989 tedy stačí vynásobit číslovkou 12,7 a výsledkem je částka, kolik by potravina měla stát dnes.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: České vepřové v ohrožení. Co stojí za komplikacemi u prodeje a chovu prasat?
Třeba za čtvrtku másla jsme za Husákovy normalizace platili 10 korun a za kilo krystalového cukru 7,30 koruny. Porovnání s dneškem je hodně překvapivé. Kilo cukru by stálo 93 korun a čtvrtka másla (250 gramů) 127 korun. Bez cukru a másla si přitom slavnostní velikonoční pečivo nelze představit.
Pan Průměrný českých statistiků
Ani energetická krize spojená s ruskou invazí na Ukrajinu nevrátila ceny potravin na úroveň roku 1989, jídlo je pořád levnější. Energie jsou sice výrazně dražší, tento text chce ale vyvrátit mediální šumy, které tvrdí, že aktuálně nakupujeme i nejdražší potraviny v historii.
Statistici srovnání cen potravin v závislosti na průměrné mzdě poprvé zveřejnili v rámci kulatého výročí sametové revoluce v roce 2019. Vytvořili si fiktivní postavičku pana Průměrného a na jeho nákupech dokazovali, kolik si mohl koupit určitého druhu potravin za Gustáva Husáka a kolik za Miloše Zemana. S pomocí série tabulek na stránkách ČSÚ lze srovnat i rok 1989 s rokem 2023. „V porovnání s průměrnou mzdou jsou dnes ze všeho zboží nejpříznivější právě ceny potravin,“ zjistila Michaela Králová, vedoucí týmu ČSÚ, který statistický přehled o panu Průměrném připravoval.
Ceny potravin před sametovou revolucí v roce 1989 (Zdroj: Rudé právo) Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Šunkový salám za 762 korun
Většina potravinových produktů byla před sametovou revolucí levnější pouze podle čísel na cenovkách, což občas využívají tvůrci spikleneckých teorií o „zlatých časech“ v osmdesátých letech. Statistici ovšem prokázali něco jiného. Srovnali modelový nákup pana Průměrného z roku 1989 a toho dnešního, který výrazně ušetří. Ceny potravin z osmdesátek doslova šokují, na takovou drahotu postupně zapomněli i pamětníci.
Například kilogram šunkového salámu stál před čtyřiatřiceti lety nemalých 60 korun. Vzhledem k téměř třináctinásobně vyšší průměrné mzdě (12,7) by ho dnes ochody měly prodávat za neuvěřitelných 762 korun za kilo. Tolik však aktuálně platíme za kilogram té nejlepší parmské šunky.
Podle ČSÚ dnes stojí kilo šunkového salámu 189 korun, v akci ho však zákazník sežene i za 130 korun. Jak už bylo řečeno, současné akční slevy jsou bonusem, o kterém si obyvatelé socialistického Československa mohli nechat jen zdát. Před Velikonoci v roce 1989 se šunkový salám musel prodávat za stejnou cenu v samoobsluze obchodního domu Kotva v Praze i v krámku se smíšeným zbožím v Nové Sedlici, nejvýchodnější obci Československa ležící těsně u hranic s tehdejším Sovětským svazem.
Piv si můžete koupit i více než třikrát tolik
K Velikonocům patří i rodinné oslavy. Všichni nepotřebují drahé karibské rumy, ale lahvová desítka je součástí slavnostního oběda v každé druhé či třetí tuzemské domácnosti. ČSÚ uvádí, že světlá lahvová desítka se nyní v průměru prodává za 13,33 koruny za půllitr. V roce 1989 přišel lahváč na 2,50 koruny ve všech krámech od Chebu po Čiernou nad Tisou. Matematika říká: 2,50 x 12,70 = 31,75 koruny, dnes by tedy desítka měla stát skoro trojnásobek než v roce 1989. Ale nestojí.
Za průměrnou měsíční mzdu z roku 1989 si tedy pan Průměrný koupil 1 268 lahvových desítek, dnes si jich může dopřát neuvěřitelných 3 034. Do hry přitom znova vstupují akční slevy, aktuálně lze koupit značkovou desítku Budvar i za 9,90 koruny (řetězec Terno). Současný pan Průměrný si tedy za průměrnou měsíční mzdu může pořídit dokonce 4 075 budějovických desítek, tedy 135 lahváčů na den.
A co třeba obyčejný sýr eidam. Za komunistů se nerozlišovalo, kolik obsahuje tuku, kilo se prodávalo za 23 korun, dnes by tak vyšel na 292 korun za kilogram. Jsou obchodníci, kteří aktuálně za tento sýr chtějí podobnou částku, ale cena podle ČSÚ je nižší; 269 korun za kilogram. Řetězec Trefa v těchto dnech prodává kilo eidamu za 139 korun. Mléčné výrobky podražily nejvíce, ale pořád jsou levnější než v minulém režimu. Maso je ale v porovnání s rokem 1988 doslova „nekřesťansky“ levné.
Vepřovka za 203, pstruh za 698 korun
Vepřová kýta upravená na řízky přišla před pádem socialismu na 60 korun za kilo, stejně jako kuřecí řízky. Ve srovnání s průměrnou mzdou to znamená, že by se teď mělo kilo kýty prodávat za 762 korun. To je fantasmagorická představa, za takovou částku nakupujeme exkluzivní maso z dovozu, třeba kilo argentinských steaků či jehněčí hřebínek z Nového Zélandu.
Normalizační konzerva s vepřovým masem ve vlastní šťávě přišla v roce 1989 na úctyhodných 16 korun (za 415 gramů), dnes by proto její cena měl při srovnání průměrných mezd vyskočit na 203 korun. Za kilogram kuchaných českých chlazených pstruhů na velkopáteční postní stůl (55 korun v roce 1989) bychom měli platit neuvěřitelných 698 korun.
Za litr plnotučného mléka (3,10 koruny v roce 1989) 39 korun, za sklenici sterilovaných okurek (9,40 koruny) 119 korun, za chlupaté knedlíky v prášku (7,30 koruny) 93 korun a za lahvový Plzeňský Prazdroj (šest korun) neuvěřitelných 76 korun, Plzeň přitom v krámech stojí méně než polovinu této částky.
Osobní vzpomínky
Jak už bylo uvedeno, průměrnou mzdu 3 170 korun měl v roce 1989 na výplatní pásce jen málokdo. Autor tohoto textu pracoval před sametovou revolucí jako kulisák ve Státním divadle v Ostravě, mzda činila pouhých tisíc korun měsíčně. Prodavačky měly jen o pár stovek více, takže kilo prsních řízků na nedělní rodinný oběd za 60 korun bylo značným zásahem do rodinného rozpočtu. Ze stovky s portrétem Klementa Gottwalda zůstalo jen 40 korun.
Zeptejte se během Velikonoc příbuzných, kteří pamatují Československou socialistickou republiku (ČSSR) za Gustáva Husáka, jak často si mohli maso kupovat? Moje žena občas vzpomíná, že její rodiče podávali maso na stůl pouze o víkendu. Dvoukilové kuře tehdy stálo 60 korun a muselo nasytit tři děti, rodiče i prarodiče. Budoucí manželka se tak v neděli spokojila s jediným kuřecím křídlem, ve třinácti letech to však považovala za normální porci.
Stokoruna z konce 80. let s Klementem Gottwaldem
Den ze dne menší porce...
Ještě dražší přitom byly potraviny vzhledem k průměrným platům v šedesátých letech. O dekádu dříve většina rodin doslova třela bídu, průměrný zaměstnanec si nemohl vyskakovat za první republiky ani za Rakouska-Uherska.
„V nižší úřednické rodině to vypadá jako na zbloudilé lodi. Den ze dne jsou porce menší, děti trpí hlady a často se musí otec rozhodnouti k tomu nejhoršímu: vzít syna ze studií. Dluhy rostou a není pak věru divu, když taková tíseň rozkládá i dosud zachovaný štít poctivosti,“ to je citace z hlavního projevu, který zazněl na manifestačním mítinku českých a moravských úředníků v neděli 6. listopadu 1910 v Brně.
A kolik si tehdy vydělal nižší úředník? Asi 300 korun za měsíc. Kilogram pšeničné mouky stál 40 haléřů, kilogram tlačenky jednu korunu a kilogram hovězího masa na polévku 1,40 koruny. Plat úředníka byl tedy 134krát nižší než současná průměrná mzda. V porovnání s rokem 1910 by tak dnes hovězí maso na polévku vyšlo na 476 korun za kilo. Horník si v té době vydělal jen 120 korun za měsíc, pro něho bylo maso ještě nedostupnější.
Šunka za 1270, chléb za 55 korun
Pokud někdo hlásá, že velikonoční nákup jídla je letos nejdražší v historii, je to nesmysl. I když třeba v roce 2019 byly potraviny ještě levnější než dnes, pořád žijeme v éře nejlevnějšího jídla v celé moderní české historii. Chléb konzumní (jeden kilogram) v roce 1989 stál 4,40 koruny, dnes by tak měl zákazník platit 55,90 koruny. V prodejnách Tesco jej ale dostanete za 37,40 koruny a autor textu právě koupil kilový pecen domácího chleba z Dolního Benešova za 48 korun.
Na Boží hod velikonoční patří ke krajíci chleba také uzené maso či šunka, na Velikonoce v roce 1989 ovšem šunka náležela k opravdovým a nejdražším lahůdkám. Trh tehdy znal jen tři druhy šunky, s kostí (54 korun za kilogram), bez kosti (71 korun) a dušenou šunku strojovou (100 korun). Při porovnání průměrných platů by tak dnes kilogram dušené šunky strojové vyšel na 1 270 korun. A to by byla pořádná pálka i pro zákazníky s nadprůměrným platem.
Velikonoce ovšem symbolizuje hlavně čokoláda. Stogramová tabulka čokolády vyšla v roce 1989 na 13 korun, dnes je to podle ČSÚ 26,13 koruny. Pan Průměrný, kterého stvořili statistikové, by dnes za stogramovou tabulku obyčejné mléčné čokolády zaplatil ohromujících 165 korun.
