Investice do půdy - Maxim Kačor, vedoucí manažer společnosti Moje Pole
O investicích se dnes mluví takřka všude. Jak ale najít takovou, která je stabilní a umí bezpečně zhodnotit finance vynaložené na její pořízení? Ekonomové se shodují na starém dobrém řešení - koupi nemovitosti. A to nejen domů a bytů či stavebních parcel, ale třeba i zemědělské půdy. Kdo chce vědět více, neměl by si nechat ujít další díl pořadu Co na to Vaše peněženka.
Pole, louky, vinice, ovocné sady a další zemědělské pozemky. To všechno se může stát spolehlivou investicí a tedy i způsobem jak se v budoucnu zajistit.
Investice do půdy je totiž konzervativní a vysoce bezpečná. A podle ekonoma Lukáše Kovandy dokonce i ve chvílích, kdy jiné investice klesají. „V posledních deseti dvaceti letech nepozorujeme přílišné výkyvy v cenovém vývoji pozemků zemědělské půdy. Dokonce ani při globální finanční krizi, kdy se propadaly ceny nemovitostí v České republice třeba až o 20 %. To se týkalo třeba rezidenčních nemovitostí, ale nikoliv zemědělských pozemků.“
Ty si podle známého ekonoma udržely svoji hodnotu i navzdory krizi:
„Každým rokem zemědělská půda získává zhruba 10 % navíc a je to tedy bezpečná a stabilně vynášející investice.“
Hodnota stejná, výnos jiný aneb V čem se vyznat
Stejného názoru je i vedoucí manažer společnosti Moje pole, Maxim Kačor. Upozorňuje ale, že hodnotu pozemku určuje řada faktorů. „Je to určitě lokalita. Je otázka, jestli kupujete v Polabí úrodnou černozem, anebo jestli kupujete někde v horských oblastech trávu, kde se pase dobytek,“ říká konkrétně a v pořadu Co na to Vaše peněženka pokračuje výčtem dalších faktorů: „Určitě je to úrodnost, kterou jsem zmiňoval, a určitě i typ půdy. Orná půda má jistou cenu, travní porost neboli louka má jinou.“
Zemědělskou půdu navíc nelze jen tak namnožit. I to je důvod, proč patří k nejcennějším investicím. „A je jedno, jestli je to hezky vypadající louka, na které se nedá nic dělat, protože je v kopci a maximálně to může spásat dobytek, anebo jestli to úrodná černozem v Polabí, kde můžete hospodařit a pěstovat potraviny. Stále to poroste,“ je přesvědčený Maxim Kačor. Ovšem upozorňuje, že v případě pronájmu už druh půdy roli hraje. „Máte většinou nájem se zemědělcem, který na tom hospodaří, a ten vám platí výnos. A za méně úrodnou půdu nebo louku, kde poseče trávu, vám určitě zaplatí méně než za černozem, kde vypěstuje potraviny, které pak prodá.“
Pronájem je přitom běžný způsob, jak pozemek nenechat ležet ladem. A to při minimální námaze. „Já to vždycky říkám tak: Představte si, že máte akcie nějakého podniku. Že vlastníte určité procento akcií neznamená, že se musíte zapojovat do jeho chodu.“
Nicméně výdělek za pronájem není prvořadým cílem, pro který se půda obvykle kupuje.
„Je potřeba říct, že pokud si koupíte půdu s investičním záměrem, tak to neděláte proto, abyste vydělával na nájmu, ale abyste vydělal v čase, pokud ji budete chtít v budoucnu prodat. Ale pokud byste chtěl vydělat na nájmu, tak získáváte nájem za hektar ročně, ne měsíčně, a ten nájem je různý. Opět se odvíjí od typu půdy. Kdybych měl říct číslo, patnáct set až pět tisíc korun.“
Z louky stavební parcela?
Jaká je pravděpodobnost, že se z louky nebo jiné zemědělské půdy stane stavební parcela? Nedávná historie pamatuje případy, kdy si lidé díky konexím na radnicích či v zastupitelstvech snadno nechali převést pozemek na stavební parcelu. „My to nepodporujeme, my se díváme na pozemek, jaký je. Pokud vidím zemědělskou půdu, vidím ornou půdu. A spekulace jsou čistě spekulace.“
Dále Maxim Kačor upozorňuje na rozdíly mezi jednotlivými pozemky podle druhu hospodaření. „Čím specializovanější parcela, tím bude dražší na koupi. S tím souvisí samozřejmě i vyšší nájem od hospodáře. A pokud bych to měl seřadit, tak louka bude nejméně ceněná a ty specializované parcely, jako jsou vinice, chmelnice, případně ovocné sady, budou dražší,“ říká s tím, že investici do zemědělské půdy vidí jednoznačně jako výhodnou.
