Když se úkoly v práci kupí... Zdroj: istockphoto.com
Máte svoji práci rádi, baví vás. Jenže projektů přibývá, úkoly se kupí a všechny padají na vaši hlavu. Bohužel se nezdá, že by se zaměstnavatel chystal svěřit je někomu jinému než právě vám. Vy už si ale i tak nosíte práci domů? Jak se nestát pracovníkem, který snese všechno, a současně nebýt za lenocha, který neudělá nic navíc? Můžete odmítnout šéfovy požadavky a přitom nebýt za potížistu.
Známe to všichni. K našemu stolu se blíží kolega nebo nadřízený a podezřele mile se usmívá... Stejně vřele nás pozdraví a vzápětí už vysvětluje, s jakouže prací mu my a jedině my musíme pomoct. Než se vzpamatujeme, odchází. On má dobrou náladu, my práci navíc, kterou strávíme další přesčas. Jak to zastavit?
Odhalte je včas
Bývá to oblíbená strategie mnohých kolegů. Práci, o kterou nestojí, prostě převedou na někoho jiného. Často k tomu používají jednoduchý trik – dodají dotyčnému zdánlivý pocit důležitosti. Věty, které známe snad všichni. Málokdy ale skutečně znamenají to, co bychom tak rádi slyšeli. Skutečné sdělení bývá mnohem jednodušší: „Udělej to za mě.“ To by ale nezafungovalo, že? Web Prace.cz proto radí naučit se rozeznat manipulativní fráze a co skutečně znamenají:
Se šéfem v pohodě a přitom upřímní: Naučte se jednat s nadřízeným, spokojení budete oba
Není na světě šéf, který by se zavděčil všem. Tahle drobná obměna známého rčení v sobě skrývá hlubokou pravdu. Šéfa jsme alespoň jednou v životě měli snad všichni. A asi každý z nás taky dobře poznal, jaký je to pocit s nadřízeným vycházet, nebo naopak být s ním na kordy. Přinášíme vám pár tipů, jak v práci s člověkem na vyšším stupínku vycházet a přitom neztratit nic z vlastní důstojnosti.
Fráze č. 1: „Ty se v tom vyznáš.“
Samozřejmě to může zaznít bez postranních úmyslů, ale za tímto rádoby upřímným uznáním se často skrývá spíše chuť se zbavit úkolů, které vyžadují víc času, než je mu dotyčný schopen nebo ochoten věnovat, a snaží se povinnost přehodit na vás.
Fráze č. 2: „Všichni na tebe spoléháme, je to na tobě.“
I tady zbystřete. Nevidíte na zadání nic přehnaně náročného? Jedná se o agendu, kterou by měli zvládat všichni? Pak nechte úkol původně pověřenému kolegovi. A i kdyby se jednalo o povinnost z takzvaně vyšší dívčí – skutečně jste ten jediný, kdo ji zvládne? A má to tak zůstat?
Fráze č. 3: „Bude to jen na chviličku, za 10 minut máš hotovo.“
Jen další čechrání vaty. Když jde o práci tak snadnou, proč se jí kolega zbavuje? Nebo se jedná o otravnou rutinu, která nepřináší kýžené body? Jen ať si ji udělá ten, kdo je za ni zodpovědný.
Je v pořádku čas od času vypomoci některým z kolegů. Plnění jejich úkolů by se pro vás ale nemělo stát pravidlem. To samé platí v případě, že vás opakovaně přetěžuje nadřízený a jeho příkazy už nestíháte plnit v běžné pracovní době.
Naučte se říkat ne
Překvapivě problém spousty lidí. Obávají se, že když odmítnou nadřízeného, mohou si ho proti sobě pohněvat. Nedokážou ale zavrtět hlavou ani na požadavek stejně postavených spolupracovníků.
Práce jako nutné zlo. Jak poznat, že je načase změnit zaměstnání?
Ráno se vám nechce vstávat do práce, odpočítáváte každou minutu pracovní doby a domů se vracíte zbití jako po šichtě v dole? Pak pro vás vaše práce zřejmě nebude ta pravá. To je případ statisíců Čechů, kteří chození do práce vnímají jako nutné zlo. Patříte k těm, kteří akutně potřebují změnu? Přinášíme vám spolehlivé způsoby, jak to poznat a odhodlat se ke změně. Pro mnohé sci-fi, ale jde to.
Web i60.cz zmiňuje situace, kdy je naprosto v pořádku říct ne: „Záporné stanovisko by mělo být reakcí také na úkoly, u kterých je stanovený termín pro splnění zcela nerealistický. Na to, že splnit zadání tak rychle není možné, je nutné upozornit co nejdříve po jeho představení. Mnozí lidé dnes také od svého okolí očekávají, že bude díky mobilním telefonům k dispozici někdy i 24 hodin denně. Na e-maily mimo běžnou pracovní dobu určitě není nutné odpovídat ihned. Týká se to i telefonických hovorů. A jasné ne má také zaznít tehdy, když dostanete za úkol vypracovat například nějaké hodnocení nebo zprávu, o jejíž zbytečnosti jste od začátku zcela přesvědčeni.“
A jak tedy práci, kterou už nezvládneme, odmítnout? Bez zbytečných emocí a přitom lidsky. Klidně ale nesmlouvavě kolegovi nebo nadřízenému povězte, že vás mrzí, že mu nemůžete pomoci, ale že už je to zkrátka mimo vaše možnosti. Stručně můžete dodat i na čem právě pracujete a proč nemáte čas ani sílu převzít další projekt.
Co za to?
Už jste napracovali x hodin přesčasů? Vyberte si to u šéfa! Pokud vám je nechce proplatit, chtějte jinou alternativu odměny. Tou může být podle webu Pracomat.cz i náhradní volno. „Zaměstnavatel má možnost dát vám za práci přesčas náhradní volno, poté nemáte nárok na finanční odměnu za práci přesčas. Pokud bylo za práci přesčas poskytnuto náhradní volno, tak se tato práce nepočítá do 150 hodin za kalendářní rok – tzv. limitu práce přesčas.“
Když nic nezabírá
Zkoušeli jste práci navíc slušně odmítnout, vysvětlovali jste šéfovi důvody, případně jste se domáhali náhrady za přesčas, ale všechno bylo marné? Můžete vyzkoušet jít o dům dál, třeba tam vaše úsilí ocení lépe.
