Vyšší plat bez jistoty: Kvůli pandemii mnozí lidé pracují na černo. Jaká jsou úskalí?

„Peníze dostávám na ruku, maximálně se na účet posílá deset tisíc, aby to vycházelo,“ popisuje 25letý Lukáš, který hledal práci za barem. Zaměstnání našel, ale pouze na černo. „Vydělám si určitě víc, než kdybych pracoval na hlavní pracovní poměr. Člověk ušetří na daních,“ pokračuje. Podobných případů přibývá, a to i kvůli pandemii, která mimo systém vyhnala desítky tisíc lidí.

Proč lidé pracují na černo?

Mezi ně se řadí barmani, kadeřnice nebo řemeslníci. „Je to dáno i tím, že řada subjektů zejména v gastronomii bojuje o přežití a přesun do stínové ekonomiky je pro ně jediným a posledním krokem před tím, aby zkrachovali,“ uvádí ředitel výzkumu z Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Podle ekonomů se na růstu šedé ekonomiky podílely kromě vysokých daní také nejrůznější zákazy a regulace, které stát nebyl schopen ani kontrolovat, ani vymáhat. „Třeba restaurační zařízení nebo kadeřnictví měly být ze zákona zavřeny, ale za zavřenými dveřmi na určitých místech dále fungovaly,“ říká ekonom Jaroslav Peterka.

Kromě gastronomie kvete práce na černo také ve stavebnictví nebo v zemědělství. „V gastronomii je to obvyklé, tak pracují téměř všichni,“ potvrzuje barman Lukáš. Rizika jsou ale velká. Zaměstnavatel vás může okamžitě vyhodit a ani vám nemusí zaplatit mzdu. Kromě toho se odpracovaná doba nezahrnuje do výpočtu důchodu.

Stejně tak mohou lidé pracující na černo zapomenou na hypotéku. Nebudou totiž mít možnost, jak své příjmy doložit. Šedá ekonomika má však paradoxně i své výhody, které jsou na rozdíl od rizik mnohem viditelnější. Lidem zůstává více peněz a mohou tak více utrácet.