Sršeň asijská je považována za velkou hrozbu pro evropské včelařství. Po zprávách o jejím výskytu v Maďarsku se na její přílet začali připravovat i čeští včelaři. Jak uvedla předsedkyně jejich svazu Jarmila Machová pro CNN Prima NEWS, dříve nebo později tento agresivní hmyz dorazí i do tuzemska. Oslovení malí včelaři mají o své chovy obavy, sršeň asijská je totiž schopná vyhubit celá včelstva a v Evropě nemá přirozené nepřátele. „Mohu zúžit česno, ideálně mít silná včelstva, ale co jinak mohu dělat?“ ptal se jeden ze včelařů. Na přílet agresivních sršní se začínají připravovat i hasiči. Není totiž nebezpečná jen pro včely, ale i pro lidi.
Na konci srpna byl výskyt sršně asijské potvrzen v okolí maďarské obce Hédervár, jen několik kilometrů od slovenských hranic. „Experti zde potvrdili ne jednu sršeň asijskou, ale výskyt rovnou deseti jedinců. Tento druh je v EU označen za vysoce nebezpečný a invazivní, ohrožuje naši původní biodiverzitu. Na rozdíl od naší sršně obecné je tato považována za velkou hrozbu pro evropské včelařství,“ sdělila pro CNN Prima NEWS předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
ČTĚTE TAKÉ: Tragické završení pohřbu: Na truchlící zaútočil rozzuřený roj včel, jeden muž zemřel
Hlavním důvodem je fakt, že potravu sršně asijské tvoří až ze 70 procent včela medonosná. „Příroda si sama s problémem neporadí. Přirozené nepřátele ve zvířecí říši sršeň asijská v Evropě v podstatě nemá a naše včela medonosná se neumí tomuto nepůvodnímu druhu bránit,“ pokračovala Machová. Dosud nebyl výskyt tohoto druhu v Česku zaznamenán, už nyní se však včelaři mají na pozoru.
Obavy? Ano, opatření zatím nikoliv
„Obavu samozřejmě máme. Dříve nebo později k nám sršeň dorazí. Neumím ale předpovědět, kdy se tak stane,“ konstatovala předsedkyně svazu. Strach o své chovy mají i malí včelaři, které redakce oslovila. Pan Beneš se včelařství věnuje již 60 let a aktuálně má pět včelstev. „O tomto druhu sršně jsem už slyšel, a to víte, že obava nějaká je. Zatím se to tady ale neobjevilo, a tak jsem k žádným opatřením nepřistoupil,“ svěřil se pro CNN Prima NEWS.
Miroslav Lhocek se včelařství věnuje zhruba osm let. Nejvíce měl za tu dobu zhruba 35 včelstev, po kolísavém počasí jich však aktuálně má pouze deset. „Když jsem u včel a dívám se, jak létají, tak tam občas nějaké sršně jsou. Jestli to ale byla zrovna ta asijská, netuším. Vím, že největší problém s tím je, že si tato sršeň sedne před včely a jí je. Takto dokáže zlikvidovat celé včelstvo,“ podotkl.
Zatím z tohoto druhu přímo strach nemá. „Kdyby však přiletěly, tak by to asi problém byl. Zatím si ale moc nepřipouštím, že by z toho měl být nějaký velký problém. Zároveň, jaká proti tomu mám přijímat opatření? Včely jsou v úlu, musí mít prostor přilétnout a vylétnout. Nevím, jak by se to řešilo. Když vidím v okolí včel sršeň, tak se ji snažím zabít,“ konstatoval.
Stejný názor zastává i pan Majer, který se včelařství věnuje odmala a aktuálně má 22 včelstev. „Preventivní opatření zatím přijímat nebudu, dost dobře ani nevím jaká. Ke včelám ale jezdím často, takže kdyby se tam sršeň vyskytla, tak bych něco dělat musel,“ podotkl pro CNN Prima NEWS. Souhlasí však s výrokem své předsedkyně, že se k nám dříve či později tento druh dostane.
„Žijeme hekticky, lidé cestují a převáží zboží. Jestli sršeň zaplavila celou Evropu – a pokud vím, tak hlášení o jejím výskytu jsou všude, třeba ve Francii, Španělsku, v Itálii a nyní hodně Německu – tak je jen otázka času, než se dostane i sem. Bojím se toho, že to tak bude,“ dodal.
Aktivita včelařů je klíčová
I z toho důvodu – že se dosud výskyt této agresivní sršně v Česku nepotvrdil – nepřijal žádná opatření ani Miroslav Lhocek. Mezi ta, která doporučuje svaz, se řadí zasíťování česen na oka tak velká, aby jimi proletěla jen včela, ale sršeň už ne. Dále mít zdravá a silná včelstva a případný výskyt sršně hlásit. K tomu běžně Lhocek přistupuje například v době, kdy se včely krmí.
„V červenci a srpnu se jim dává cukerný roztok, a tak se dolů k místu, kudy včely vlétají do úlu, dává zúžené česno. A to z toho důvodu, aby jim cizí včely úly nevykrádaly a zamezilo se tomu, aby tam zaletěla právě nějaká sršeň. Mohu mít zasíťované česno, ideálně mít silná včelstva, ale co proti tomu jinak mohu dělat? Nevím, asi nic moc,“ dodal včelař.
Jak podotkla Machová, svaz včelařů má informace o tom, jak hnízda sršní asijských hledat a likvidovat je. „Zde je klíčová aktivita nás včelařů. Všímat si okolí stanovišť, sršních hnízd, ověřovat, zda nejde o hnízdo invazního druhu, navštěvovat vzdělávací akce a šířit informace dále mezi veřejností. Všem našim členům – máme jich zhruba 56 tisíc – jsme zaslali jako zvláštní přílohu časopisu Včelařství leták s popisem sršně asijské s uvedením, jaká opatření k ochraně včel je nutné udělat a kam ohlásit podezření z výskytu,“ uvedla.
Ideálně mají včelaři posílat fotografii e-mailem na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR na adresu invaznidruhy@nature.cz. „Na sršeň asijskou se připravují i hasiči, kteří již problém řešili při meziresortním jednání s ministerstvem zemědělství, ministerstvem životního prostředí a Hasičským záchranným sborem,“ doplnila Machová s tím, že se připravuje i metodika likvidace sršně asijské.
S tímto agresivním druhem sršní přichází další problém. „Dělnice v mírných klimatických oblastech uhynou v důsledku nástupu zimy, ale oplodněné královny přežívají zimu v hibernaci pod kůrou stromů nebo pod kameny. Úmrtnost přezimujících královen v evropském prostředí zatím není známá. Přejme si proto mrazivý průběh zimy, který naší včele nevadí, ale teplomilné sršni asijské nevyhovuje,“ vzkázala předsedkyně.
Jak je sršeň asijská nebezpečná pro lidi?
Obávaný druh sršně zakládá velmi početná společenství, která mají až pět tisíc dělnic. „Na včelí úly páchají masové nálety a zabijí každou včelu, která se jim připlete do cesty. Živí se také jejich larvami i plástvemi. Jedna sršeň je schopná zkonzumovat denně až 50 včel. Jejich rozšíření tak může být pro evropské včely fatální,“ vysvětlila Machová s tím, že během hodiny jsou sršně schopné zcela zlikvidovat včelí osazenstvo úlu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kvíz: Otestujte své znalosti o včelách a objevte krásu a sílu přírody v jedinečných výrobcích od APIVITA!
Také pro člověka je tato sršeň nebezpečná. „Člověka v blízkosti hnízda zuřivě napadá, a zatímco evropská sršeň obecná zhruba po 20 metrech v pronásledování ustává, sršeň asijská v útoku pokračuje zhruba 300 metrů, dokud vetřelce nedostihne,“ přiblížila předsedkyně.
Sršeň asijská má deset milimetrů dlouhé žihadlo s jedem. Útok žihadlem je velmi bolestivý – rána silně otéká, a navíc je tento druh hmyzu schopen bodat opakovaně. Jak dodala Machová, člověk je schopen zvládnout – pokud se nejedná o alergika nebo dítě – až dvacet bodnutí na každý kilogram své váhy. A jak by se měl člověk chovat, pokud přijde s touto sršní do přímého kontaktu? „Není dobré utíkat. Je lepší skrčit se k zemi, nehýbat se a zakrýt si hlavu,“ dodala předsedkyně svazu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry zachytily drsný útok psa na dítě. Veřejnost volá po zákazu agresivního plemena
