Joe Biden a koronavirus v USA
S nástupem Joea Bidena do funkce prezidenta USA se dalo počítat s mnoha změnami. Snad nejvíce se čekalo na to, jak se promění americký boj s koronavirem. Biden oproti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, který pandemii ještě na podzim podceňoval a tvrdil, že „virus mizí“, okamžitě zavedl sérii opatření. Jak se Spojeným státům pod novým prezidentem daří řešit pandemii?
Hned první den svého funkčního období Biden podepsal sérii exekutivních příkazů. Nově tak začalo platit povinné nošení roušek ve všech federálních budovách a na veškerém federálním území. Tento příkaz posléze rozšířil o letiště a vlakovou, autobusovou, leteckou či lodní dopravu.
Po rouškách přišlo na řadu posílení testování a zrychlení procesu očkování. Biden si totiž dal za cíl během svých prvních 100 dní v úřadu naočkovat 100 milionů Američanů, tedy necelou třetinu země. Později svůj plán ještě zvýšil, když prohlásil, že chce očkovat v průměru 1,5 milionu lidí denně.
Nový americký prezident zároveň představil komplexní celonárodní strategii pro boj s pandemií. I zde se naprosto liší od Donalda Trumpa, který opatření proti koronaviru nechával na jednotlivých státech. Biden navíc hned zkraje svého působení v Bílém domě oznámil, že se do USA i nadále nebude moci cestovat ze schengenského prostoru, kam patří i Česko. Naopak Trump ke konci svého mandátu říkal, že by ještě před odchodem chtěl tento zákaz, platný od konce loňského roku, zrušit.
Seznam zemí Biden ještě rozšířil například o Jihoafrickou republiku, kde se rozjela mutace koronaviru. Kromě toho platí i nadále zákaz cestování do USA z Velké Británie, Irska či Brazílie. Biden se soustředí i na ekonomickou pomoc Američanům. Aktuálně jedná o uvolnění 1,9 bilionu dolarů, přičemž každý občan splňující kritéria by měl obdržet 1b400 dolarů. S částkou však narazil u republikánů, kteří navrhují sumu snížit na 618 milionů dolarů.
Stejné testování, o desítky tisíc méně nakažených
USA zažívaly v prosinci a začátkem ledna své nejhorší období spjaté s koronavirem. Přírůstky nakažených se pohybovaly kolem 200 tisíc i více denně. Maximem byl v tomto ohledu 8. leden, kdy se počet dostal dokonce nad 300 tisíc. Zhruba týden před Bidenovou inaugurací se čísla začala postupně snižovat, ale stále se pohybovala mezi 160 až 240 tisíci infikovaných denně.
Po sérii protikoronavirových opatření se tedy čekalo, jak se boj s pandemií v USA pod Bidenovým velením změní. Až na lehké výjimky se počty nově nakažených rapidně snížily. Ještě 20. ledna, tedy v den Bidenova nástupu do Bílého domu, bylo pozitivně testováno 186 912 lidí, a o den později to bylo ještě o téměř 4 tisíce více.
V průběhu následujících dní ale křivka začala klesat. Tento trend pokračuje až na mírné odchylky dodnes. Oproti posledním dnům Trumpovy administrativy jsou počty nově nakažených o desítky tisíc nižší. Zatím absolutním minimem bylo 113 512 pozitivních testů na koronavirus vykázaných v neděli 31. ledna. Poslední údaj, který je ze 3. února, pak činí 119 014 infikovaných.
Testování přitom probíhá takřka ve stejném množství jako v posledních týdnech vlády Trumpa. I nadále se testuje zhruba 1,5 až 2 miliony lidí denně, byť se Biden hned zkraje své administrativy zavázal, že se testování posílí.
Americký Prymula: Konečně vítězí věda
Kroky nové administrativy si odborná obec pochvaluje. Konečně se podle nich rozhoduje na základě dat a vědeckých studií. Velmi kladně hovoří i hlavní americký imunolog Anthony Fauci. Ten nyní působí v pozici poradce prezidenta pro řešení pandemie. V této pozici působil již za vlády Donalda Trumpa a stal se v podstatě americkou tváří pro boj s koronavirem. Na jaře a v létě se pro něj v českých médiích dokonce vžilo označení „americký Prymula“ po českém epidemiologovi Romanu Prymulovi.
Fauci pro americkou televizi CNN dokonce prohlásil, že je nyní osvobozující v nové administrativě mluvit otevřeně. „Myšlenka, že můžu přijít a hovořit o vědecky podložených důkazech... je to osvobozující pocit,“ uvedl Fauci. Za Bidenova předchůdce totiž v řadě věcí oponoval Trumpovi, který hlásal názory nezakládající se na vědeckých faktech. „Mohu vám říci, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ nechal se tehdy slyšet Fauci.
Mnoha lidem se vrylo do paměti, kterak Trump v dubnu hlásil, že by se koronavirus mohl léčit tak, že by si lidé aplikovali do žil desinfekci. Svá slova sice o den později označil za sarkasmus, ale to neodradilo desítky lidí, aby si desinfekci v injekční stříkačce nevyzkoušeli. Zdravotníci tak řešili řadu případů otravy.
Trump navíc vyzdvihoval antimalarikum hydroxychlorochin coby účinný lék na nemoc COVID-19. Jeho úspěšnost při léčbě se však neprokázala. Když se Trump sám nakazil koronavirem, tak Fauci médiím řekl, že ho to vůbec nepřekvapuje.
Přednímu americkému imunologovi rovněž vadilo Trumpovo zlehčování pandemie. Nejen, že Trump zkraje loňského roku tvrdil, že „virus zmizí“ či „odejde“. Exprezident tato slova použil i v říjnu, krátce před volbami, kdy svůj výrok posunul ještě dál, když prohlásil, že koronavirus „už mizí“. Nejhorší doba však Spojené státy teprve čekala.
