Západ se ještě před ruskou invazí na Ukrajinu oháněl tím, že má připravený balíček sankcí, které Rusko citelně zasáhnou. O podobě sankcí v současností jednají USA, Británie i Evropská unie. Jaké sankce se zmiňují nejčastěji? A co by Rusku nejvíce uškodilo?
Evropa je ekonomicky závislá na Rusku a Rusko je závislé na Evropě. Jenže z Moskvy je teď nepřítel číslo jedna a západní mocnosti musejí v politické schizofrenii formulovat takové sankce, které citelně zasáhnou Rusko, ale zároveň ekonomicky neodrovnají samotnou Evropu.
Ve hře je hned několik druhů sankcí – od těch lehčích, které jsou nejpravděpodobnější, až po ty tvrdé, které by citelně zasáhly ruskou ekonomiku. Recipročně by ale trpěla také Evropa.
Evropské banky jsou napojené na Rusko
„Evropa je s Ruskem finančně propojená. Rakouské, maďarské, francouzské i italské banky mají silné přímé či nepřímé angažmá v Rusku,“ popsal propojení jednoho ze sektorů ekonomiky pro CNN Prima NEWS expert Lukáš Kovanda. „Je obecně těžké udeřit Rusko citelnými sankcemi, aniž by došlo k poškození Západu a především Evropy,“ dodal.
Jako první dost možná přijdou na přetřes lehké ekonomické sankce. Mezi takové se mohou řadit například opatření, na základě kterých ruské banky přijdou v určité formě o přístup k evropským penězům. Mimoto je možné některým vlivným lidem ruské politiky a byznysu zakázat cestování do Evropské unie. V konečném součtu je pak na stole uvalení embarga na určitý druh ruského zboží.
Podle odborníků jsou ale takové sankce příliš mírné a neodradily by Rusko od případné eskalace napětí. Diskuze proto může přejít k tvrdším sankcím, při kterých ale budou tratit i státy unie. Mezi takové patří například zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2, za takové řešení už se postavilo Německo. Plynovod vede zemní plyn z dalekého Ruska přes Balt do Německa a je pro Moskvu výhodný, jelikož obchází Ukrajinu.
Ropa není argument
Důležitým faktorem, který ovlivňuje ekonomickou situaci v Rusku, je ropa. Jenže současné napětí a vysoká cena černého zlata Moskvě naopak prospívá, jelikož ropu ve velkém vyváží. Kremlu naopak lámou vaz chvíle, kdy je ropa extrémně levná. V tomto ohledu je tak složité přispěchat s nějakými sankcemi.
Nejtvrdší možnou sankcí, která je ve hře, tak zůstává odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému. V takovém případě se pochopitelně obchodní toky poškodí oboustranně a ekonomicky ztratí také Evropa. Je proto otázkou, zda Západ najde k takovému razantnímu kroku odvahu. Zatím to tak nevypadá.
