Umělec vytvořil reálné podoby římských císařů. Nejtěžší byl Caligula, říká

O podobě historických postav z různých období se často vedou spory. U mnoha figur existuje vícero zdrojů, jako portréty, busty či popisy v kronikách, které se často mezi sebou rozcházejí. Kanadský umělec se během pandemie koronaviru rozhodl udělat jasno u římských císařů. Pomocí photoshopu, počítačového programu a historických materiálů dokázal vytvořit reálné podoby císařů starověkého Říma, mezi nimi například Augusta, Caliguly či Nera. Proč se k podobnému záměru rozhodl, uvedl redakci CNN Prima NEWS.

Kanadský umělec a filmař Daniel Voshart využil dlouhotrvající pauzu ve své práci způsobenou koronavirem a rozhodl se ponořit do projektu, jehož cílem bylo podle dochovaných materiálů určit, jak reálně římští císaři vypadali.

Sám Voshart redakci CNN Prima NEWS řekl, že důvodem, proč se pustil do projektu, bylo nicnedělání během pandemie koronaviru. Filmový průmysl v jeho rodné Kanadě totiž kvůli pandemii dlouhé týdny stál. „Rozhodl jsem se využít čas na to, učit se, a tak jsem začal používat software Artbreeder,“ prozradil Voshart redakci.

Právě zmiňovaný program je klíčový pro projekt vytvoření reálných portrétů římských císařů. Kromě toho pracoval také s photoshopem a zhruba 800 kusy historického materiálu. Jednalo se zejména o busty, psané popisy v kronikách a spisech a v některých případech mohl využít i portréty. Hojně pak využíval také dobové mince, na něž byli raženi aktuální římští císaři.

53 císařů a jedna „císařovna“

Císaře, jejichž podobizny vytvořil, rozdělil do čtyř historických období. V první skupině nalezneme pravděpodobně ty nejznámější římské císaře, jako jsou respektovaní Augustus či Claudius, ale také krvelačného Caligulu s Nerem. Do druhé etapy pak patří řada císařů, kteří vládli velmi krátce, než byli zavražděni či sami spáchali sebevraždu, s výjimkou poměrně dlouho vládnoucího Vespasiana.

Další podoby patří císařům především ze druhého století n. l. Sem spadají například věhlasní panovníci jako Traján, Hadrián a Marcus Aurelius či naopak nechvalně proslulý Commodus. Nejvíce podob Voshart vytvořil z císařů čtvrté etapy, která patří římským vládcům z období takzvané krize třetího století. V této době se císaři střídali ve velice krátkých časových intervalech, neboť docházelo k jejich častým vraždám. Kromě toho se v tomto období dostalo do čela Římské říše několik císařů, kteří byli zvoleni armádou či pretoriány čili osobní stráží vládce.

Umělec zde také vytvořil portrét císařovny Ulpiy Severiny. Ta bývá označována za jedinou vládkyni Římské říše v historii, neboť měla přijít k moci na krátkou dobu v roce 275 n. l. Důvodem byla smrt dosavadního císaře Aureliána a následné prodlevy při výběru nového císaře, kterým se později stal Tacitus. Celkem Voshart vytvořil 54 portrétů římských císařů.

Nejtěžší byl Caligula a císař-hromotluk

„Každý portrét mi běžně zabral den, v průměru jsem na něm pracoval 8 až 12 hodin. Celkem 21 portrétů jsem musel upravit, což zabralo další hodinu až tři,“ sdělil Voshart CNN Prima NEWS s tím, že celkem na projektu musel strávit stovky hodin. V okamžiku, kdy opět začal fungovat ve své práci, však ještě neměl řadu podobizen dokončenou. Úpravy tak většinou prováděl i v době, kdy znovu pracoval. Probíhalo to tak navíc jen po ránu či naopak k večeru, po návratu z práce.

Nejlehčí na tvorbu byl podle něj portrét císaře Hostiliána. „Když jsem se dostal k jeho mramorové bustě, tak jsem přišel na nejlepší techniku pro photoshop a zbarvení,“ uvedl Voshart.

Naopak nejvíce práce měl u císařů Maximina Thraxe a Caliguly. Maximinus Thrax, který je považován za prvního vojenského císaře, byl totiž podle tehdejších pramenů velmi nezvykle velký. „Říkalo se o něm, že měl přes dva metry a rozměr jeho obličeje měl být také velmi nezvyklý,“ sdělil Voshart redakci a dodal, že náročný byl také známý císař Caligula. U něj dokonce vytvořil dvě verze vzhledu, neboť některá jeho znázornění bývají pokládána za příliš idealizovaná, přestože historici mají za to, že Caligula byl naopak znetvořen. Jeho jméno patří mezi nejznámější, přestože vládl pouze v letech 37 až 41 n. l. Do dějin však vstoupil jako jeden z nejšílenějších panovníků v dějinách Římské říše.

Voshartova práce u římských císařů sice skončila, ale slibuje, že jeho tvorba nekončí. „Právě pracuji na něčem speciálním, týkat se to bude Julia Caesara. Myslím, že to lidi zaujme. Zároveň také spolupracuji na tvorbě portrétů jiných historických postav,“ řekl CNN Prima NEWS kanadský umělec, který svoje vizualizace zároveň nabízí k prodeji.

Tagy: