Vizualizace císařů Augusta a Maximina Thraxe Zdroj: Daniel Voshart
První římský císař Augustus vládl v letech 27 př. n l. až 19 n. l., byl adoptivním synem vojevůdce Julia Caesara. Zdroj: Daniel Voshart
První verze císaře Caliguly. Tento portrét vznikl podle materiálů, které si však tohoto císaře dle historiků příliš idealizují. Zdroj: Daniel Voshart
Druhá verze Caliguly. Dle historiků totiž nebyl příliš hezkým a navíc měl deformované části těla. Caligula proslul coby jeden z nejšílenějších panovníků nejen Římské říše, ale i v dějinách lidstva. Údajně měl páchat incest se svojí sestrou i matkou, svého koně pak jmenoval senátorem. Zdroj: Daniel Voshart
Císař Claudius nastoupil po smrti Caliguly. Podle jedné z verzí jej císařem prohlásila prétoriánská garda poté, co zavraždili Caligulu. Claudius se při palácovém atentátu na svého předchůdce měl schovávat mezi záclonami. Zdroj: Daniel Voshart
Nero patří mezi nejznámější římské vládce. Traduje se, že nechal dokonce založit velký požár v Římě, aby měl inspiraci pro skládání básní. Poté, co se mu postavili prétoriáni, nejspíš spáchal sebevraždu. Zdroj: Daniel Voshart
Vespasián nastoupil na trůn v roce 69 n. l. po turbulentním období, kdy se císaři měnili de facto každý rok. Všichni přitom zemřeli cizí rukou, či tomu předešli sebevraždou. Vespasián však císařem zůstal až do své přirozené smrti v roce 79 n. l. Zdroj: Daniel Voshart
Jedním ze zmiňovaných panovníků, kteří se na trůnu vystřídali v krátkém časovém období, byl i Galba. Toho v roce 69 n. l. zavraždili Prétoriáni. Zdroj: Daniel Voshart
Významnou stopu v historii zanechal i Hadrián, podle něhož je pojmenované kamenné ohrazení, které mělo zabránit útokům Piktů z dnešního Skotska. Císař jej nechal vystavět v roce 122 n. l. a trvalo to 6 let. Některé jeho části jsou dodnes zachovalé a nachází se v místě, které de facto dodnes odděluje Anglii se Skotskem. Zdroj: Daniel Voshart
Velmi známým je také Marcus Aurelius, který býval coby představitel filozofie stoicismu nazýván „filosof na trůně“. Vládl od roku 161 až do 180 n. l. Zdroj: Daniel Voshart
Syn Marca Aurelia Commodus je taktéž dodnes známým, avšak ve stopách svého otce nešel. Za jeho vlády nastal úpadek římské moci ve světě. On sám se navíc označoval za boha a vystupoval i coby gladiátor v aréně. Zdroj: Daniel Voshart
Didius Julianus se stal císařem v roce 193 poté, co uplatil prétoriánskou gardu. Každému jejímu členu měl dát 25 tisíc sestercií a oni jej za to prohlásili císařem. Svoji moc si však udržel pouhých 9 týdnů, následně jej zavraždil jeden z vojáků. Zdroj: Daniel Voshart
Maximinus Thrax byl podle dobových materiálů unikátní postavu. Měl měřit přes dva metry a na svém palci na ruce měl nosit náramek dávaný běžně na ruku. Tato tvrzení jsou nejspíše fikcí, i tak se ovšem má za to, že na tehdejší dobu byl hromotlukem. Je považován za prvního císaře, který se jím stal coby generál římské armády. Zdroj: Daniel Voshart
Císař Aurelián byl také jedním z římských generálů, který byl zvolen císařem armádou. Vládl sice jen v letech 270 až 275 n. l., ale za tu dobu stihl stabilizovat římskou říši a sjednotit vzbouřené provincie. Zdroj: Daniel Voshart
Po Aureliánově moci nastalo krátké období, kdy Řím neměl císaře. V této době tak moc získala jeho manželka Ulpia Severina, která by se tak dala označit za jedinou římskou vládnoucí „císařovnu“. Zdroj: Daniel Voshart
Ulpia Severina však nevládla dlouho, neboť si senát zvolil jeho nástupce, kterým se stal Tacitus. Zdroj: Daniel Voshart
První římský císař Augustus vládl v letech 27 př. n l. až 19 n. l., byl adoptivním synem vojevůdce Julia Caesara. Zdroj: Daniel Voshart
První verze císaře Caliguly. Tento portrét vznikl podle materiálů, které si však tohoto císaře dle historiků příliš idealizují. Zdroj: Daniel Voshart
Druhá verze Caliguly. Dle historiků totiž nebyl příliš hezkým a navíc měl deformované části těla. Caligula proslul coby jeden z nejšílenějších panovníků nejen Římské říše, ale i v dějinách lidstva. Údajně měl páchat incest se svojí sestrou i matkou, svého koně pak jmenoval senátorem. Zdroj: Daniel Voshart
Císař Claudius nastoupil po smrti Caliguly. Podle jedné z verzí jej císařem prohlásila prétoriánská garda poté, co zavraždili Caligulu. Claudius se při palácovém atentátu na svého předchůdce měl schovávat mezi záclonami. Zdroj: Daniel Voshart
Nero patří mezi nejznámější římské vládce. Traduje se, že nechal dokonce založit velký požár v Římě, aby měl inspiraci pro skládání básní. Poté, co se mu postavili prétoriáni, nejspíš spáchal sebevraždu. Zdroj: Daniel Voshart
Vespasián nastoupil na trůn v roce 69 n. l. po turbulentním období, kdy se císaři měnili de facto každý rok. Všichni přitom zemřeli cizí rukou, či tomu předešli sebevraždou. Vespasián však císařem zůstal až do své přirozené smrti v roce 79 n. l. Zdroj: Daniel Voshart
Jedním ze zmiňovaných panovníků, kteří se na trůnu vystřídali v krátkém časovém období, byl i Galba. Toho v roce 69 n. l. zavraždili Prétoriáni. Zdroj: Daniel Voshart
Významnou stopu v historii zanechal i Hadrián, podle něhož je pojmenované kamenné ohrazení, které mělo zabránit útokům Piktů z dnešního Skotska. Císař jej nechal vystavět v roce 122 n. l. a trvalo to 6 let. Některé jeho části jsou dodnes zachovalé a nachází se v místě, které de facto dodnes odděluje Anglii se Skotskem. Zdroj: Daniel Voshart
Velmi známým je také Marcus Aurelius, který býval coby představitel filozofie stoicismu nazýván „filosof na trůně“. Vládl od roku 161 až do 180 n. l. Zdroj: Daniel Voshart
Syn Marca Aurelia Commodus je taktéž dodnes známým, avšak ve stopách svého otce nešel. Za jeho vlády nastal úpadek římské moci ve světě. On sám se navíc označoval za boha a vystupoval i coby gladiátor v aréně. Zdroj: Daniel Voshart
Didius Julianus se stal císařem v roce 193 poté, co uplatil prétoriánskou gardu. Každému jejímu členu měl dát 25 tisíc sestercií a oni jej za to prohlásili císařem. Svoji moc si však udržel pouhých 9 týdnů, následně jej zavraždil jeden z vojáků. Zdroj: Daniel Voshart
Maximinus Thrax byl podle dobových materiálů unikátní postavu. Měl měřit přes dva metry a na svém palci na ruce měl nosit náramek dávaný běžně na ruku. Tato tvrzení jsou nejspíše fikcí, i tak se ovšem má za to, že na tehdejší dobu byl hromotlukem. Je považován za prvního císaře, který se jím stal coby generál římské armády. Zdroj: Daniel Voshart
Císař Aurelián byl také jedním z římských generálů, který byl zvolen císařem armádou. Vládl sice jen v letech 270 až 275 n. l., ale za tu dobu stihl stabilizovat římskou říši a sjednotit vzbouřené provincie. Zdroj: Daniel Voshart
O podobě historických postav z různých období se často vedou spory. U mnoha figur existuje vícero zdrojů, jako portréty, busty či popisy v kronikách, které se často mezi sebou rozcházejí. Kanadský umělec se během pandemie koronaviru rozhodl udělat jasno u římských císařů. Pomocí photoshopu, počítačového programu a historických materiálů dokázal vytvořit reálné podoby císařů starověkého Říma, mezi nimi například Augusta, Caliguly či Nera. Proč se k podobnému záměru rozhodl, uvedl redakci CNN Prima NEWS.
Kanadský umělec a filmař Daniel Voshart využil dlouhotrvající pauzu ve své práci způsobenou koronavirem a rozhodl se ponořit do projektu, jehož cílem bylo podle dochovaných materiálů určit, jak reálně římští císaři vypadali.
Sám Voshart redakci CNN Prima NEWS řekl, že důvodem, proč se pustil do projektu, bylo nicnedělání během pandemie koronaviru. Filmový průmysl v jeho rodné Kanadě totiž kvůli pandemii dlouhé týdny stál. „Rozhodl jsem se využít čas na to, učit se, a tak jsem začal používat software Artbreeder,“ prozradil Voshart redakci.
Právě zmiňovaný program je klíčový pro projekt vytvoření reálných portrétů římských císařů. Kromě toho pracoval také s photoshopem a zhruba 800 kusy historického materiálu. Jednalo se zejména o busty, psané popisy v kronikách a spisech a v některých případech mohl využít i portréty. Hojně pak využíval také dobové mince, na něž byli raženi aktuální římští císaři.
53 císařů a jedna „císařovna“
Císaře, jejichž podobizny vytvořil, rozdělil do čtyř historických období. V první skupině nalezneme pravděpodobně ty nejznámější římské císaře, jako jsou respektovaní Augustus či Claudius, ale také krvelačného Caligulu s Nerem. Do druhé etapy pak patří řada císařů, kteří vládli velmi krátce, než byli zavražděni či sami spáchali sebevraždu, s výjimkou poměrně dlouho vládnoucího Vespasiana.
Další podoby patří císařům především ze druhého století n. l. Sem spadají například věhlasní panovníci jako Traján, Hadrián a Marcus Aurelius či naopak nechvalně proslulý Commodus. Nejvíce podob Voshart vytvořil z císařů čtvrté etapy, která patří římským vládcům z období takzvané krize třetího století. V této době se císaři střídali ve velice krátkých časových intervalech, neboť docházelo k jejich častým vraždám. Kromě toho se v tomto období dostalo do čela Římské říše několik císařů, kteří byli zvoleni armádou či pretoriány čili osobní stráží vládce.
Umělec zde také vytvořil portrét císařovny Ulpiy Severiny. Ta bývá označována za jedinou vládkyni Římské říše v historii, neboť měla přijít k moci na krátkou dobu v roce 275 n. l. Důvodem byla smrt dosavadního císaře Aureliána a následné prodlevy při výběru nového císaře, kterým se později stal Tacitus. Celkem Voshart vytvořil 54 portrétů římských císařů.
Nejtěžší byl Caligula a císař-hromotluk
„Každý portrét mi běžně zabral den, v průměru jsem na něm pracoval 8 až 12 hodin. Celkem 21 portrétů jsem musel upravit, což zabralo další hodinu až tři,“ sdělil Voshart CNN Prima NEWS s tím, že celkem na projektu musel strávit stovky hodin. V okamžiku, kdy opět začal fungovat ve své práci, však ještě neměl řadu podobizen dokončenou. Úpravy tak většinou prováděl i v době, kdy znovu pracoval. Probíhalo to tak navíc jen po ránu či naopak k večeru, po návratu z práce.
Nejlehčí na tvorbu byl podle něj portrét císaře Hostiliána. „Když jsem se dostal k jeho mramorové bustě, tak jsem přišel na nejlepší techniku pro photoshop a zbarvení,“ uvedl Voshart.
Naopak nejvíce práce měl u císařů Maximina Thraxe a Caliguly. Maximinus Thrax, který je považován za prvního vojenského císaře, byl totiž podle tehdejších pramenů velmi nezvykle velký. „Říkalo se o něm, že měl přes dva metry a rozměr jeho obličeje měl být také velmi nezvyklý,“ sdělil Voshart redakci a dodal, že náročný byl také známý císař Caligula. U něj dokonce vytvořil dvě verze vzhledu, neboť některá jeho znázornění bývají pokládána za příliš idealizovaná, přestože historici mají za to, že Caligula byl naopak znetvořen. Jeho jméno patří mezi nejznámější, přestože vládl pouze v letech 37 až 41 n. l. Do dějin však vstoupil jako jeden z nejšílenějších panovníků v dějinách Římské říše.
Voshartova práce u římských císařů sice skončila, ale slibuje, že jeho tvorba nekončí. „Právě pracuji na něčem speciálním, týkat se to bude Julia Caesara. Myslím, že to lidi zaujme. Zároveň také spolupracuji na tvorbě portrétů jiných historických postav,“ řekl CNN Prima NEWS kanadský umělec, který svoje vizualizace zároveň nabízí k prodeji.