Ústavní soud o důchodech
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu (ÚS) obstála. Důchodci si tak nad rámec plánu nepolepší. Soud výraznou většinou hlasů zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění. Tři přehlasovaní ústavní soudci však míní, že nebyl důvod schvalovat loňskou valorizační novelu ve stavu legislativní nouze. Jaké hlavní argumenty pro své rozhodnutí senát uvedl?
Podle členů ÚS nebylo vyhlášení stavu legislativní nouze protiústavní, jak tvrdili poslanci ANO. Zrychlený režim schvalování zákona lze totiž využít za mimořádných okolností, přičemž podle soudu se nemusí jednat pouze o přírodní katastrofy, epidemii či válku, ale také o „šokové“ narušení hospodářské či finanční situace státu, což kvůli inflaci nastalo na přelomu let 2022 a 2023.
K TÉMATU: Fiala vítá rozhodnutí Ústavního soudu. Jsem zklamaná a nesouhlasím, reagovala Schillerová
Opozice měla ve Sněmovně podle senátu ÚS dost prostoru k vyjádření. Třeba předseda SPD Tomio Okamura hovořil déle než sedm hodin. Některé projevy měly podle ÚS přiznaně obstrukční charakter. „Nelze proto tvrdit, že parlamentní opozici bylo odepřeno právo se k návrhu zákona vyjádřit z důvodu nedostatku času, když čas, který k tomu dostala, využívala ke zjevným obstrukcím, tj. k něčemu jinému než věcnému projednání návrhu zákona,“ uvedli představitelé instance.
Ve snížení valorizace soud neshledal ani nepřípustnou zpětnou působnost. Novela byla schválena ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů, který podle soudu vzniká teprve splatností konkrétní dávky.
Soudci apelovali i na solidaritu s dalšími generacemi
ÚS rovněž uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen. Stát garantuje spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování, a navíc musí reflektovat aktuální stav veřejných financí. Klíčové je to, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří, což se ale loni nestalo, míní senát.
Soudci v nálezu uvedli, že chápou zranitelnost a nelehkou situaci důchodců. Upozornili však na druhou stranu na skutečnost, že penze se opakovaně valorizovaly, kvůli čemuž dopadla inflace na seniory relativně méně než na některé jiné skupiny lidí. Soud poukázal také na potřebnou solidaritu s generacemi, z jejichž odvodů se nyní důchodový systém financuje.
„Také oni nahlížejí s důvěrou v právo a v ústavní instituce určující jeho parametry, že tento systém bude fungující i v době, kdy se z plátců pojistného stanou příjemci důchodů. Je proto dán společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti,“ stojí v rozhodnutí.
Tři soudci byli proti
ÚS se návrhem zabýval na více než deseti uzavřených jednáních pléna, tedy sboru všech 15 soudců a soudkyň. Svolal také veřejné ústní jednání, které bylo první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) či ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Odlišná stanoviska k nálezu Ústavního soudu na druhou stranu uplatnili tři z celkového počtu 15 soudců. V menšině tak zůstali Jan Svatoň, Josef Fiala a Pavel Šámal, kteří tvrdí, že nebyl důvod schvalovat loňskou valorizační novelu ve stavu legislativní nouze. Důchodcům podle nich vzniklo právo na mimořádné zvýšení důchodu a povinností vlády bylo vydat prováděcí předpis.
Za vládu byli na místě při vyhlášení vynesení soudců Stanjura a Jurečka, za opozici bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ta uvedla, že jako občanka zdůrazňuje, že je rozhodnutí ÚS nutné respektovat, jako právnička s ním ale hluboce nesouhlasí a jako člověk je zklamaná.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ostrá přestřelka Fialy a Babiše: Spílali si do drzých miliardářů a akademiků z jiné galaxie
