Jaké jsou praktiky množitelů? Lhaní, podvody a lhostejnost k utrpení

A jak to bylo dál? Po příjezdu do obce, kde se měli zájemci s „chovatelem“ setkat jim bylo telefonicky sděleno, že se sejdou u obecního úřadu. V pořádku. Třeba bydlí někde poblíž i s fenou a štěňaty, ke kterým je zavede. Skutečnost však byla jiná. „Hned, jak jsme ho uviděli, bylo jasné, že není něco v pořádku,“ popisuje Petra. „Pán přišel v doprovodu s asi desetiletým synem, byl notně pod vlivem alkoholu a dle zápachu mu hygiena byla naprosto cizí. Podal nám štěně, které bylo na první pohled promrzlé, vystresované a hladové a neskutečně kňučelo. Když jsem se zeptala, kde má fenu, řekl, že doma a že už fena štěňata odmítá kojit.“

Připadá vám tento scénář povědomý? Pak jistě nebudete překvapeni tím, co následovala. „Hned, jak jsem vzala štěně do ruky, potvrdily se mé obavy. Štěně bylo ledové a okamžitě se mi přisálo na prst. Spustila jsem na pána, že tohle není rozhodně osmitýdenní štěně, jestli je odčervené a že chci vidět očkovací průkaz. Tvrdil, že je odčervené již třikrát a očkovací průkaz že zapomněl doma. Řekla jsem mu rovnou, že je podvodník a že mu nevěřím ani slovo z toho co mi řekl. V tu chvíli už mi bylo naprosto jasné, že nabízené štěně nabude ta rasa, kterou inzeroval, a štěně jsem nechtěla vzít.“

„Ani se nepostavila na nohy“

Do situace zasáhl Petřin přítel, který byl po celém výstupu pevně rozhodnutý štěně „chovateli“ nevrátit. Za štěně zaplatil, i když méně, než bylo uvedeno v inzerátu, a novopečení majitelé štěněte se rozjeli přímo na veterinární kliniku.

„Tam jsme zjistili, že je fenka tak vyhladovělá, že se se ani pořádně nepostaví na nohy. Paní doktorka Keisinku (jak jsme ji pojmenovali) vyšetřila a řekla, že naštěstí vypadá v pořádku až na to, že je zesláblá a že jí jsou maximálně 4 týdny. Nechali jsme ji tedy odčervit, zakoupili lahvičku a sušené mléko pro štěňata, zaplatili dalších 1.800,- Kč a jeli domů.“

Vrozené vady i nemoci

Kesi byla „jen“ ve špatném výživovém stavu, podchlazená a odebraná od matky příliš brzy. Podle veterinářky Martiny Načeradské to mohlo být ale mnohem horší. „Nejčastější nemoci a vrozené vady štěňat odchovaných v množírnách jsou průjmovitá onemocnění, parvoviróza, ušní svrab, předkus, nesrostlá lebeční kost nebo neprůchodné slzné kanálky,“ popisuje Načeradská. „Ale nejhorší věc, se kterou jsem se setkala, je nekróza konečníku, při které štěněti doslova uhnije konečník zaživa.“

Jaké jsou příčiny? „Fena nemá možnost a pravděpodobně ani šanci a sílu se v množírně o štěně starat, nečistí ho. Chlupy v okolí konečníku štěněte tak zůstávají slepené trusem, následkem toho vznikne zánět, který způsobí nevratné změny. Po vyléčení zánětu dojde k zjizvení, následkem toho nefunguje tedy ani svěrač a pes s takovým postižením pak celoživotně trpí bolestmi při každém kálení a inkontinencí stolice,“ líčí Martina Načeradská s tím, že podle veterinářů je nejhumánnějším řešením utracením zvířete.

Prakticky každá organizace, která se zabývá zvířaty, se snaží o šíření osvěty v rámci množíren. Dokud totiž bude poptávka, bude stále i nabídka. Záleží tedy na lidech, kteří touží po štěněti či kotěti určité rasy a nechtějí si připlatit za průkaz původu, jestli množírenský byznys někdy skončí. Do té doby budou internet plnit případy psů z množíren, letáky nebo videa, která se snaží lidem sdělit, proč nekupovat zvířata přes inzerát.