Václav Klaus jako prezident? Nelíbilo by se mi to, práce už má moc, říká Jakl

Jakl nemá pocit, že by někdejší prezident i premiér plánoval velkolepý návrat do aktivní politiky. V jistém ohledu totiž stále je součástí politického života. „Cítí se být účastníkem veřejného dění – mluví, přednáší, jezdí po světě, vydává knihy. Včera vydal pět knih, to se mi nezdá jako role glosátora,“ vysvětlil svůj pohled Klausův dlouholetý spolupracovník. Podle něj opravdu aktivní politika není na pořadu dne a přinejmenším nebyl svědkem žádného plánování či hlasitých úvah.

„Je také možné, že se stane něco strašlivého s touto zemí a změní se plány vaše, moje, možná i jeho,“ připustil posléze Jakl.

Jako příklad, co by se mohlo stát impulsem pro návrat do politiky, uvedl zásadní změnu ve společenském uspořádání nebo „vědomí vážného ohrožení“. Na něco takového má ale Klaus až příliš hodně práce.

„Už měl dávno zvolnit, trošku víc se nadechnout a porozhlédnout, užít si života. Pořád je zasažen svojí hyperaktivitou, pořád má pocit, jako kdyby byl padesátiletý,“ pokračoval v pořadu K věci. Míra pracovního nasazení tak někdejšího pracovníka Kanceláře prezidenta republiky není příliš v souladu s tím, jaké možnosti mu nabízí současná politická scéna.

„Mám pocit, že dělá důležitější věci, než aby se snažil vecpat do Poslanecké sněmovny a jako člověk, který už v politice dosáhl všeho, se ze šesté řady hlásil o slovo. To si neumím moc představit,“ rozvedl dále Jakl na CNN Prima NEWS, čímž také vyjádřil pochybnosti nad spekulacemi, že by exprezident plánoval kandidovat do podzimních voleb za hnutí Trikolóra.

Stejně tak si nemyslí, že by byla v plánu účast v nadcházejících prezidentských volbách. Na otázku, zda by rád viděl Václava Klause jako staronovou hlavu státu, odpověděl po chvilce přemýšlení. „Asi by se mi to moc nelíbilo,“ řekl nakonec Jakl.

S Havlem si nedělali naschvály, byli pragmatičtí

Jakl s Václavem Klausem dle svých slov aktivně spolupracoval až od konce roku 1997, chvilku po tzv. sarajevském atentátu. Coby předseda dolní komory měl možnost sedět v Lánech jak s Klausem, tak s tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

„Jejich názory byly diametrálně odlišné. Václav Havel byl klasický levicově-liberální intelektuál, který měl pocit, že je společnost třeba řídit směrem k nějakému ideálu. Václav Klaus vždycky vsázel na lidskou svobodu,“ zavzpomínal v pořadu K věci.

Odmítl, že by Havel zastával stejnou ideu o svobodě ve společnosti. „Odjakživa se vymezoval vůči soukromému vlastnictví a soukromé iniciativě. Měl své ideje o společnosti řízené a regulované, vychází to i ze všech jeho projevů,“ pokračoval Jakl. I přes různé pohledy na svět ale dokázali oba politici spolupracovat v zájmu České republiky a nedělali si žádné naschvály.

„Ta ideologie byla velmi odlišná, ale nebránila tomu – a v tom je třeba poděkovat oběma – aby probíhala pragmatická spolupráce. Oba si byli vědomi, že nebyli Venca a Venca, ale představitelé ústavních institucí, a že by v zájmu země nebylo správné napětí mezi nimi. Myslím, že po jejich odchodu jsme mnohokrát byli svědky mnohem vyhrocenějších vztahů nejvyšších ústavních institucí, než to bylo za těchto dvou Václavů,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS.