Jako by se tu zastavil čas: Skanzen lidových staveb v Kouřimi pamatuje staletí

V kouřimském Muzeu lidových staveb jako by se zastavil čas. Na každém kroku tu návštěvníky doprovází památky, které svědčí o životě a tradicích našich předků na venkově před až 300 lety. Historie místního skanzenu se začala psát v šedesátých letech minulého století, kdy sem byly přeneseny první stavby. „Ta první část byla dokončena v rozmezí let 1972–76. Původně muzeum mělo být jen záchranným skanzenem pro zátopovou oblast přehrady na Želivce, ale později se koncepce změnila. Rozšířila se na další regiony v Čechách. V současné době se zaměřujeme na území středních, východních a severních Čech,“ vykládá v pořadu Prima Česko Vladimír Rišlink, ředitel Muzea lidových staveb v Kouřimi.

Historie venkova na jednom místě

Jak šel čas, kouřimský skanzen se rozrůstal o další malebné památky. „Ze začátku se rozšiřoval plynule, řekněme až do těch devadesátých let, kdy v souvislosti se vznesenými restitučními nároky výstavba ustala a stála v podstatě až do roku 2012. A opět byla obnovena v letech 2015 až 2016,“ vysvětluje Marek Skalický, kurátor sbírky lidové architektury.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trabanti jako životní láska. Manželé Křovákovi jim založili muzeum

V současné době návštěvníci uvidí 14 velkých staveb lidové architektury, povětšinou jde o roubené chalupy a stodoly. Zkrátka vše, co k venkovskému životu kdysi patřilo.

Většina místních chalup je vybavena interiérovými expozicemi, které dokumentují bydlení a život na českém venkově. „Z těch nejvýznamnějších, které tady máme, bych se zmínil o třech objektech. První skupinou jsou dvě unikátní polygonální neboli mnohaboké stodoly ze 17. století a druhým unikátem je roubená kovárna ze starého Bydžova na Královéhradecku, která je z druhé poloviny 18. století,“ vyjmenovává cenné součásti skanzenu Vladimír Rišlink.

Kromě chalup v kouřimském skanzenu uvidíte i několik drobných památek. Nejvýznamnější z nich je mariánský sloup z Konárovic u Kolína z roku 1856. Najdete tu ale i zvoničku, studnu, barokní kapličku nebo sochu sv. Donáta ze Svatbína na Černokostelecku z roku 1764. „Je zajímavým historickým dokumentem, který nechala postavit někdejší majitelka černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna,“ vypráví ředitel Muzea lidových staveb v Kouřimi a pokračuje: „K té soše se vázalo založení tzv. svatodonátského fondu. Poddaní z jejího panství byli povinni přispívat určitou finanční částkou do tohoto fondu, který byl určen na údržbu sochy a k vyplacení pojistných událostí pro sedláky, které postihlo nějaké neštěstí nebo neúroda.“

Pohádková světnička, ve které se skutečně žilo

Mezi opravdové vzácnosti patří rychta z Bradlecké Lhoty, původně z Podkrkonoší z druhé poloviny 17. století. Byla sídlem rychtáře, tedy představeného vesnice, který reprezentoval a zastupoval obec. Jak tradiční světnička zámožného sedláka vypadala, dokládá dobový mobiliář z přelomu 18. a 19. století, který opět popisuje ředitel skanzenu: „Ta světnice v tradičním lidovém interiéru měla pevně dané uspořádání. Vedle vchodu se nacházela kamna, bývala tam i chlebová pec, která se obsluhovala samostatně z černé kuchyně. A vždy úhlopříčně naproti těm kamnům býval svatý kout. Tam byl umístěn jídelní stůl, kde se shromažďovala rodina. Stůl byl pevnou součástí vybavení domu, takže i když se dům prodával, stůl se nikdy nestěhoval a zůstával na místě.“

Ve svatém koutě byly podle Vladimíra Rišlinka zavěšeny obrázky svatých a rozhodně v něm nesměl chybět kříž. „Bývala tam poutní skříňka, kam se ukládaly důležité dokumenty nebo i nějaká láhev s alkoholem. A vedle svatého koutu býval mísník  – skříň, která sloužila k uchování nádobí. A v posledním koutě bývala umístěna postel, na které spal hospodář s hospodyní.“

Přibude i kostel

V kouřimském skanzenu si přijdou na své i ti nejmenší výletníci. V roubence původem z Týřovic na Rakovnicku se mohou vrátit zpět do školních lavic našich předků. Součástí expozice je i unikátní malovaný nábytek v obytné části.

Do budoucna by se mělo muzeum lidové architektury rozrůst o dalších pět velkých staveb. Hlavní dominantou by měl být kostel Narození sv. Jana Křtitele z Dolních Královic, který sem byl přenesen už v sedmdesátých letech minulého století v rámci výstavby přehrady na Želivce. Na své znovupostavení ale zatím čeká.