Fumio Kišida se stane prvním japonským premiérem v historii, který se zúčastní oficiálního summitu NATO. Ten začíná ve středu ve španělském Madridu. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se ostrovní země z východní Asie sbližuje se Severoatlantickou aliancí proto, že autokratičtí „sousedé“ Rusko, Čína a Severní Korea představují stále větší hrozbu. Jednání se zúčastní i český předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Premiér Kišida hodlá posílit obranu své země. Ve hře je dokonce i změna ústavy. Její devátý článek nyní Japonsko jako bývalého agresora z druhé světové války zavazuje k nenásilí. Zda by k tomu mohlo dojít, naznačí volby do horní komory japonského parlamentu, které se konají 10. července letošního roku.
Japonsko se v každém případě nyní připravuje na mimořádné události důsledněji než kdykoli předtím. Kišidova pravicově konzervativní vládní strana LDP doporučila zvýšit rozpočet na zbrojení alespoň na dvě procenta hrubého národního produktu, jak doporučuje NATO.
Kromě toho strana nedávno oficiálně deklarovala podporu bezpečnostní strategie založené na schopnosti protiútoku v případě nepřátelské agrese. Hlavní stratég LDP Sanae Takaiči při zahájení volební kampaně slíbil kompletní obranu „včetně použití balistických raket k odstrašení a reakci na útoky“.
Kritici tvrdí, že tento závazek porušuje článek 9 japonské ústavy, jenž ostrovní císařství jakožto bývalého agresora z druhé světové války zavazuje k nenásilí. Právě proto jsou však letošní volby do horní komory parlamentu pro LDP tak důležité.
Buddhisté: Je nutné posílit obranu Japonska
Vyhlídky na změnu nejsou špatné. V dolní komoře parlamentu se tak děje již od posledních voleb v říjnu loňského roku. Každý, kdo chce změnit ústavu, potřebuje dvoutřetinovou většinu v obou komorách. Od ruského útoku na Ukrajinu pacifistický partner LDP, hnutí Komeito mající blízko k buddhismu, koriguje svůj přísný mírový program.
„Rádi bychom přesvědčili veřejnost, že je nutné posílit obranu Japonska a schopnost odstrašení a reakce japonsko-amerického spojenectví,“ citoval list Süddeutsche Zeitung lídra strany Komeito Nacuo Jamaguči, když představoval nový volební program.
Přepsat článek 9 ústavy je dlouholetým přáním LDP. Chce výslovně zmínit síly sebeobrany a vložit do ní ustanovení o mimořádné situaci. Zatím se toto nepodařilo prosadit. Chyběla dvoutřetinová většina. Komeito s tím nesouhlasilo. Kritici se domnívali, že Japonsko se s vlastní válečnou vinou nevyrovnalo dostatečně dobře, aby mohlo učinit takový historický krok.
Japonci jsou mimořádně solidární
Premiér Kišida a LDP však nyní mají historickou příležitost. Ruský útok na Ukrajině jim poskytl přesvědčivý argument pro ospravedlnění vyzbrojování Japonska. Jasné signály vysílal i během nedělního a pondělního setkání zástupců států skupiny G7 na zámku v německém Elmau.
Denní program v dalekém Německu ještě ani pořádně nezačal, když japonská televizní stanice NHK informovala o dalším Kišidově aktu solidarity doma: Pošle v přepočtu 4,75 miliardy korun na boj proti celosvětové potravinové krizi vyvolané útokem Ruska na Ukrajinu. Kromě toho Ukrajina a její sousedé obdrží finanční injekci ve výši 25 miliard korun na svou obranu.
Už o víkendu oznámil Kišida nové sankce proti Rusku. Uvedl také, že Japonsko přispěje částkou odpovídající zhruba 1,5 bilionu korun na nový infrastrukturní program, kterým chce skupina G7 vytvořit alternativu k čínské iniciativě „Nové hedvábné stezky“. Rovněž vyzval ostatní země G7, aby postupovaly jednotně a „zabránily tomu, aby se ostatní země ze situace na Ukrajině špatně poučily“.
Blízkost západního světa představuje pro Japonsko stále důležitější pilíř nové bezpečnostní politiky. Kišida, který je premiérem od října 2021, přerušuje vazby, do nichž ostatní představitelé japonské moci dlouho vkládali velké naděje. Šinzó Abe, předseda vlády v letech 2012 až 2020, vždy usiloval o blízkost k Putinovi. Domníval se, že by mohl získat zpět jižní ostrovy Kurilského souostroví u ostrova Hokkaidó, které Sovětský svaz obsadil za druhé světové války.
Konflikty kolem Tchaj-wanu a dalších ostrovů
Ruský útok na Ukrajinu ale vše změnil. I Japonsko se z toho muselo poučit, že autoritářské režimy nemusí nutně respektovat hranice a mezinárodní pravidla. Toto zjištění je pro Japonsko obzvláště hrozivé, protože jeho malé území v Tichomoří je obklopené nevypočitatelnými režimy Severní Koreje, Ruska a Číny.
Všechny mají ve výzbroji jaderné rakety, všechny hrají svou vlastní hru a Čína chce zjevně rozšířit svou mocenskou sféru v západní části Tichého oceánu a v jihovýchodní Asii.
Vztahy Japonska s nejlidnatější zemí světa Čínou jsou historicky složité. Strategicky cenné souostroví Senkaku ve Východočínském moři, které spravuje Japonsko, ale Čína si na ně činí nárok, je jasným bodem konfliktu.
Japonsko se cítí ohroženo čínskými loděmi, jež neustále proplouvají regionem. Navíc se obává, že by Čína mohla do své mocenské sféry dostat demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který leží nedaleko ostrovů japonské prefektury Okinawa.