Žádná Cikánská madona. Jazyková policie mění „nekorektní“ názvy uměleckých děl v Drážďanech

V Drážďanských státních uměleckých sbírkách zasahuje „jazyková policie“ a přejmenovává názvy obrazů i soch. Od začátku roku 2020 prověřili němečtí úředníci 143 uměleckých děl „z hlediska rasistických či jinak diskriminačních výrazů nebo obsahu“. A přejmenovali je „politicky korektním způsobem“.

Drážďany, ležící 40 kilometrů od českých hranic, jsou uměleckou pokladnicí Sasů. Kromě Drážďanských státních uměleckých sbírek se „jazykoví policisté“ zaměřili též na Obrazárnu starých mistrů, Muzeum grafiky a kresby, Zelenou klenbu a Albertinum. Jejich součástí jsou světoznámá umělecká díla minulých století.

Oznámilo to saské ministerstvo cestovního ruchu v odpovědi na dotaz frakce politického hnutí Alternativa pro Německo (AfD) v zemském sněmu.

Cenzoři změnili pojmenování sochy „Černá Afričanka se zrcadlem“, známá také jako „Černá Venuše“, na „Afričanka se zrcadlem“. Názvy svým výtvorům dávali zčásti samotnými umělci, zčásti se začaly používat až v průběhu staletí.

Takže „trpaslík“ je nyní nově „člověk malého vzrůstu“. Ještě více zarazí „odbourání“ výrazu Knabe, jehož český překlad zní chlapec, hoch, brach či kamarád a použití slova Junge, jenž má podle více slovníků totožný překlad do češtiny – chlapec, hoch, brach, ale také kluk či mladík.

„Pojmenování Knabe se používalo nejvíce v 17. a 18. století, nyní je běžnější Junge. Ale ještě v 80. letech minulého století se v bývalé Německé demokratické republice pojmenovávaly ve sportu chlapecké kategorie jako Knaben (chlapci),“ popisuje novinář německého veřejnoprávního rozhlasu ARD, který si nepřeje být jmenován.

„Doplatil“ na to také obraz nizozemského malíře Jana Fyta (1611–1661), který se v originále jmenoval „Hund, Zwerg, Knabe“, tedy česky Pes, trpaslík a hoch. Nyní, po zásahu úředníků, nese název: „Hund, kleinwüchsiger Mann und Junge“, v češtině Pes, muž malého vzrůstu a hoch.

Nejde o slovíčkaření, ale o politiku

Prý nejde o slovíčkaření. „Je to bohužel víc než jen slovíčkaření, je za tím politika. Souvisí to totiž s politickou citlivostí. V posledních letech se vyvinula tendence chtít být obzvlášť korektní, aby se jazykově nevylučovaly a neurážely ani malé a velmi malé skupiny. Proto se nyní při veřejné prezentaci místo slova trpaslík používá spojení člověk malého vzrůstu. Kromě toho se v současné době diskutuje o tzv. genderově spravedlivém jazyce. Velká většina Němců však toto v každodenním používání jazyka odmítá,“ doplňuje reportér.

Podle nejčtenějšího německého deníku Bild, který téma přejmenování otevřel, je zvláštní, proč se toto všechno událo, když podle sdělení ministerstva ono samo „takový přezkum neiniciovalo ani neprovedlo“.

Příklady přejmenovaných uměleckých děl

Ze současné němčiny tak mizí i další běžně užívané výrazy jako mouřenín či cikán. A to i v těch případech, kdy jde o pojmenování uměleckých děl z 15. či 17. století.

„Copak si ti, kdo to vše přejmenovávají, neuvědomují, jak moc se zesměšňují a co vlastně má být dobrým záměrem?“ ptá se historik Michael Wolffsohn. „Hnutí za občanská práva černochů v USA bylo v 60. letech minulého století mnohem chytřejší: ‚černoch‘ bylo dlouho sprosté slovo. Sami černoši to otočili a oplatili bílým stejnou mincí, když začali používat spojení ‚Black is beautiful‘, černá je krásná. Výraz ‚Žid‘ byl, a pro některé lidi stále je, sprostým slovem. Jenže když o sobě řeknu: ‚Jsem Žid,‘ tak jsem na to hrdý,“ zdůraznil Wolffsohn.