Jde o ekonomiku, hlupáku. Splnil Donald Trump svůj slib a udělal Ameriku opět velkou?
Kondice americké ekonomiky měla vždy zásadní vliv na to, kdo z kandidátů na úřad prezidenta USA se nastěhoval do Bílého domu. Nejinak tomu bude i letos, kdy se o přízeň voličů utká stávající prezident a republikán Donald Trump se svým demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem. Pro obhajujícího prezidenta je důležité, aby se termín hlasování co nejvíce přiblížil vrcholu hospodářského cyklu. A to se letos Donaldu Trumpovi příliš nepovedlo.
Ať už je současný stav amerického hospodářství jakýkoli, Donald Trump vstoupí do historie jako prezident, za jehož vlády ekonomika USA nepřetržitě rostla nejvíce měsíců v historii. Aktuální rekord činí 128 měsíců, když hospodářská expanze započala v červnu 2009. V té době v Bílém domě už skoro půl roku úřadoval Trumpův předchůdce Barack Obama.
Je ale také celkem pravděpodobné, že nebýt pandemie koronaviru, Donaldu Trumpovi by se podařilo téměř dokonale vyhovět poučce z učebnic hospodářské politiky. Tedy načasovat ekonomický cyklus tak, aby kulminoval co nejblíže termínu hlasování v prezidentských volbách. Posuďte sami. Ještě v únoru dosahovala míra nezaměstnanosti v USA jen 3,5 procenta. To bylo nejméně od prosince 1969. Reálné mzdy se zvyšovaly po většinu Trumpova mandátu rychleji než za Baracka Obamy a mediánový příjem amerických domácností se během posledních čtyř let zvýšil o osm procent. I v tomto případě jde o větší přírůstek, než když Bílý dům obýval Barack Obama.
Hospodářský růst v USA za vlády posledních tří amerických prezidentů. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Spojené státy zadlužené
Teprve až přílet pověstné „černé labutě“ (terminus technicus pro neočekávatelnou událost, která zcela změní běh dějin) zkomplikoval Donaldu Trumpovi cestu za obhajobou prezidentské funkce. Americké hospodářství utrpělo příchodem koronavirové pandemie úder, který snese srovnání snad jen s propuknutím Velké hospodářské deprese ve 30. letech minulého století. Z únorových 3,5 procenta lidí bez práce se během března a dubna dostala míra nezaměstnanosti blízko k patnáctiprocentní úrovni. Na dlažbě se ocitlo přes 23 milionů lidí, kteří se přihlásili o dávky v nezaměstnanosti. Jiné odhady hovořily až o 30 milionech Američanů bez práce.
Čtěte také
Znamená to ale, že se americké hospodářství mohlo vést na vlně solidního růstu při nízké nezaměstnanosti a přijatelné míře inflace ještě několik dalších let? A je tedy možné považovat hospodářskou politiku Donalda Trumpa a jeho administrativy za úspěšnou? Ne tak docela. Při pohledu na jiné, detailnější statistiky lze identifikovat narůstání nerovnováh, které by se dříve či později bez ohledu na koronavirus projevily.
Jednou z nejviditelnějších je nárůst veřejného dluhu USA. V tomto ohledu Donald Trump navázal na své předchůdce a prakticky jen prodloužil trend dluhového vývoje. K dobru mu může být přičteno snad jen to, že za čtyři roky jeho dosavadní vlády vzrostl veřejný dluh „jen“ o 6,5 bilionu dolarů na aktuálních 26,5 bilionu. Jeho předchůdcům Obamovi s Bushem mladším se „podařilo“ objem veřejného dluhu během jejich mandátu zdvojnásobit.
Veřejný federální dluh USA za vlády posledních tří amerických prezidentů. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Neúčinná cla
„Je ale nutné poznamenat, že asi polovina přírůstku Trumpova dluhu jde na vrub řešení následků koronavirové krize. Do té doby se veřejný dluh USA zvýšil pouze asi o 15 procent,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Důležitějším ukazatelem je poměr dluhu k hrubému domácímu produktu. Ten se Donaldu Trumpovi dařilo držet prakticky na stejné úrovni, kterou zdědil po Baracku Obamovi.
Čtěte také
Podle propočtů Federálního rezervního systému (Fed – americká centrální banka) ale veřejný dluh USA ve druhém letošním kvartále překonal 135 procent HDP. Ještě o půl roku dříve to bylo jen mírně nad 106 procenty. „Ten údaj jde rovněž na vrub koronaviru. Jednak Trumpova administrativa reagovala silným rozpočtovým impulsem, jednak americká ekonomika ve druhém čtvrtletí prudce propadla. Tím pádem se razantně zvýší poměr dluhu vůči HDP,“ upozornila Hedija.
Velkým tématem Donalda Trumpa po celou dobu jeho čtyřletého funkčního období bylo narovnání mezinárodních ekonomických vztahů. Spojené státy podle Trumpa totiž na aktuálním uspořádání globálního obchodu tratí, protože mají obchodní deficit jak s Evropskou unií, tak s Čínou. Tedy se dvěma svými největšími obchodními partnery. Americký prezident proto v několika krocích rozhodl o zvýšení či uvalení dovozních cel na zboží z Číny i z Evropy. Kýžený výsledek se ovšem zatím nedostavil. Schodek amerického zahraničního obchodu se téměř setrvale prohlubuje a aktuálně atakuje úrovně z let 2006 a 2008. „Zavádění cel v zemi, jako jsou Spojené státy, se v zásadě míjí účinkem. Ekonomická teorie dokáže předpovědět, co se v takovém případě stane: posílí reálný směnný kurs dolaru, což vymaže efekt zavedeného cla. A to se nakonec také stalo,“ vysvětlila ekonomka Veronika Hedija.
Zahraniční obchod USA za vlády posledních tří amerických prezidentů. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Koho si přát v Bílém domě
Který ze dvou kandidátů by tedy byl z ekonomického pohledu lepší jak pro Američany, tak třeba pro Evropu? „Zvítězí-li Biden, zmírní napětí mezi USA a Evropskou unií, nikoli však mezi USA a Čínou,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Podle něho by se dalo také očekávat zrušení podstatné části Trumpovy daňové reformy z roku 2017. „Bohatším Američanům citelně navýší daně, velké korporace budou své zisky dále danit v daňových rájích, a to skrze ještě spletitější struktury než doposud,“ myslí si také Kovanda. Biden prý z vyššího daňového inkasa pokryje část výdajů na dvoubilionový balík zelených opatření, zdravotnictví nebo dopravní infrastrukturu.
„Pokud zvítězí Trump, daně bude chtít dále snižovat. Jestliže z toho ale bude převážně těžit jen část veřejnosti, napjatá atmosféra v americké společnosti dále zhoustne,“ je přesvědčen Lukáš Kovanda. Trump také podle něho příliš neřeší zadlužení veřejných financí, které je stále hlubší a „představuje ve výhledu stěžejní problém, jemuž americká ekonomika čelí“. Na druhé straně je Trump již „ozkoušený“, a trhy tak vědí, co od něho očekávat. Heslo z kampaně Billa Clintona z roku 1992 „It´s the economy, stupid“ (Jde o ekonomiku, hlupáku) se na každý pád ukáže jako výstižné i letos.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
