Letenský kolotoč
Je starý více než sto let a přece se točí! Historický kolotoč v Praze na Letné ocení nejen děti. Památka, která patří k nejstarším svého druhu, nabízí svezení na koních i autíčkách a je důkazem umění našich předků a zručných řemeslníků i faktu, že se lidé rádi bavili dávno před popularizací elektrické energie.
Z jízdy na dřevěném kolotoči se malí i dospělí Pražané radovali už v roce 1892. Tehdy stál ještě na Královských Vinohradech v oblasti Vinohradského pivovaru. Dnes ho najdeme v původním dřevěném novorenesančním altánku v Letenských sadech.
„Kolotoč byl zhotoven na přání pana Nebeského. To byl majitel a tedy ten, kdo to zaplatil tesaři Matěji Bílkovi. A ještě zajímavější je, že dva roky poté, v roce 1894, byl kolotoč přenesen z Královských Vinohrad, které tehdy byly samostatným městem, do královského hlavního města Prahy, tedy na ten pozemek, kde se kolotoč dodnes nachází,“ vypráví o historii Letenského kolotoče Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.
A doplňuje ho ředitel Muzea dopravy, Arnošt Nezmeškal: „Letenský kolotoč je jeden z nejstarších podlahových kolotočů na světě, pokud máme správné informace, tak v Evropě je druhý nejstarší.“
Ve svých prvopočátcích byla atrakce hnána manuálně, což bylo po technické stránce velmi náročné. „Kolotoč byl zpočátku poháněn silou obíhajícího sluhy, který v podpalubí kolotoče točil rumpálem, aby se panstvo nahoře dobře bavilo, což fungovalo velmi krátce. A ještě v 19. století dostal kolotoč elektrický pohon,“ pokračuje ve výkladu Nezmeškal.
Koně potažení pravou kůží
Historický kolotoč je osazen celkem 19 koňmi v životní velikosti, což je podle Ksandra i ve světovém měřítku naprosto ojedinělé. „Zde na Letné mají koně původní konstrukci, to znamená, že mají uvnitř dřevo, tyče, následně mají napojené dřevěné vyřezávané hlavy. Zbytek těla je vyplněn slámou a kůň je potažen pravou koňskou kůží. To je skutečně originál.“
Makety koní mají i svá jména. Povozit se tak můžete třeba na Bleskovi, Šemíkovi nebo Juráškovi. „V současné době je tam také pět plechových šlapacích autíček, ale jsou přidělána napevno. Autíčka se v kolotoči objevila už ve třicátých letech, tehdy tam byla, řekl bych, po domácku vyrobená autíčka ze dřeva. Plus minus vycházejí z našich sportovních vozů Aero 30 a 50 a jsou v národních barvách, máme červené, modré, bílé a myslím si, že ten kolotoč hodně doplňují,“ říká Nezmeškal v pořadu Prima Česko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jaké to je kormidlovat parník? Muzeum v Děčíně nabízí moderní trenažér
Projet se na kolotoči můžou úplně všichni. A to jak děti, tak dospělí. Jedinou podmínkou je váha, která nesmí přesáhnout sto kilogramů. Během jízdy se pak návštěvníci mohou pokochat i malovanými obrázky z pohádek nebo zdobeným sloupem středové točny, který zobrazuje rytíře ve zbroji. A všímavým návštěvníkům neuteče zajímavý detail, na který upozorňuje Ksandr.
„Kolem rolet se nacházejí dřevěné pěticípé hvězdy. Mnozí návštěvníci by si řekli, že je to symbol minulého režimu, ale to je omyl. Ty hvězdy jsou tady od roku 1892, najdeme je třeba i v hledišti Národního divadla. Tehdy – v 19. století – to byl symbol pěti slovanských národů a jejich vzájemnosti,“ dodal Ksandr.
A co by to bylo za kolotoč bez orchestrionu? Ten původní značky Dalibor v roce 1994 zloději ukradli. Dnešní pochází z Lipska z 20. let 20. století a návštěvníci z něj mohou slyšet české nebo německé písně. „Mě překvapilo, že Letenský kolotoč je stále poměrně velmi oblíbená kratochvíle, a zvláštní je, že je to věc z konce 19. století a že jeho kouzlo se nevytratilo. Stále funguje. Řekl bych v nadsázce, že je to možná takový stroj času, vrací nás do toho 19. století, jak se tehdy lidé bavili,“ říká Nezmeškal.
Památku koupilo v roce 2004 Národní technické muzeum v Praze v kritickém stavu. Náročná rekonstrukce, během které se restaurátoři museli naučit i techniky používané před sto lety, trvala necelých 20 let. A jak je vidět, povedla se. A my se tak můžeme alespoň na chvíli znovu vrátit do dětských let.
