Jak dlouho lze žít pod vodou v ponorce? Čeští vědci provedli čtyřletý experiment, padl rekord

Projekt Hydronaut zjišťuje, jestli člověk dokáže přežít pod vodní hladinou. Zdejší podmínky se velmi podobají těm ve vesmíru.

Hydronaut

Zatopený lom v Jesenném na Semilsku se stal místem výjimečného experimentu. Čtyři roky tady v bahně a téměř naprosté tmě seděla na dně unikátní ponorka Hydronaut. Čeští vědci v ní testovali schopnosti přežití člověka v naprosto izolovaném prostředí, které se podobá vesmíru.

Tma, chlad, naprostá izolace. Sedm metrů pod vodní hladinou čeká úplně jiný svět. Nehostinný, nepřátelský, k nepřežití. Ideální příležitost pro každého, kdo by si chtěl vyzkoušet, jaké to je strávit dny, týdny, nebo dokonce měsíce v malém uzavřeném prostoru obklopeném prostředím, ve kterém bez podpory přístrojů přežije sotva pár minut. Tak jako v kosmu. „Analogové mise jsou mise, kdy se snažíte simulovat určité prostředí mimo planetu Zemi, může to být kosmická raketa, měsíční povrch nebo Mars,“ líčí Matyáš Šanda, autor projektu.

ČTĚTE TAKÉ: Mrazivé vzpomínky cestujících i varování expertů. Kontroverzí kolem zmizelé ponorky přibývá

„Dva lidé jsou v hloubce na Hydronautovi a deset lidí se o ně permanentně musí starat tak, aby tam přežili,“ doplňuje další člen týmu, Ivan Rous.

V současné době záchranářské týmy pátrají po ponorce Titan, která se v neděli ztratila u vraku parníku Titanic. V úterý a ve středu zachytily zvuk připomínající bouchání. Nalézt se ji však do čtvrtečního rána nepodařilo.

V roce 2020 Hydronaut, podvodní laboratoř sestrojená partou nadšenců okolo Matyáše Šandy, hostila první dvoučlennou posádku. Právě Šanda a jeho kamarád František Harant se dobrovolně stali pokusnými králíky, kteří chtěli ověřit, že se v improvizované ponorce české výroby dá v hlubinách zatopeného lomu přežít i několik dní. „Teď se nacházím ve velíně stanice, zadní část je obytná, tam kolega teď studuje nějaké materiály,“ vypráví Matyáš Šanda v jednom ze starších záznamů.

Rekordní pobyt pod vodou

Nakonec oba dole strávili 175 hodin a překonali český rekord v pobytu pod vodou. Už tehdy plnili řadu úkolů, uskutečnily se první vědecké experimenty. Třeba sledování vlivu koncentrace oxidu uhličitého. Laicky řečeno, čím je posádka aktivnější, tím rychleji se vzduch vydýchá. „Dělali jsme s nimi takové pokusy, jak se chovali, jak to ovlivňovalo jejich psychiku a podobně,“ vyjmenovává manažer projektu Hydronaut, Jiří Schneider v pořadu Prima Česko.

O rok později se už rozrostl počet členů posádky i vědců, kteří chtěli unikátní prostředí podvodní laboratoře využít pro své experimenty. Takové zařízení totiž nemá nikde ve světě obdoby. „My máme hybrid mezi ponorkou, lodí a kesonem,“ popisuje Jiří Schneider.

Hydronaut umí z hloubky vyplavat na hladinu, takže vyměnit vybavení, instalovat nové přístroje nebo čidla, je velmi jednoduché. I náš štáb se díky tomu mohl podívat do útrob Hydronauta, kde ho provedl sám autor projektu: „Jedna postel, druhá postel skládací, naproti je kuchyňka, zde byl řídicí pult, byly tady dva monitory.“

ČTĚTE TAKÉ: Meziválečný funkcionalistický skvost Evropy: Plány na Baťův Zlín zhatili nacisté

Matyáš Šanda a jeho spolupracovníci pracovali na téhle laboratoři třináct let. Základem je cisterna, která dříve sloužila v potravinářském průmyslu. Její stěny jsou silné jeden centimetr.

Ze dna přehrady skoro na Měsíc

Teď po třech letech experimentů pod vodou čeká Hydronauta suchozemská mise. Přesune se do areálu pražského ČVUT. Vědci se budou snažit mimo jiné vytvořit virtuálního trenéra, který bude určený pro budoucí astronauty, ale i další lidi nucené trávit čas ve stísněných podmínkách. „Každý člen posádky bude mít na sobě vlastní senzory, to vše bude spravovat server a do brýlí s augmentovanou realitou jim budeme promítat informace o tom, jak se pohybovat, jak mají cvičit. Protože problém v těchhle uzavřených prostorách je, že degraduje tělesná schránka a lidi z toho vylézají a jsou na tom výrazně hůř, než když do toho vlezli,“ říká Jiří Schneider.

V roce 2025 se Hydronaut zapojí do dosud největšího světového experimentu, který bude simulovat dobývání Měsíce. „Část posádky bude na Měsíci, část posádky bude na Marsu, budou spolupracovat, komunikovat,“ říká lékař a specialista na hyperbolickou medicínu, Miroslav Rozložník.

Architekt, designér a hlavně nadšený potápěč a obdivovatel vesmíru Matyáš Šanda z malé vesničky Bzí u Železného Brodu si jednoduše plní sen. „Fungujeme, plníme, jsme platformou pro vědce. Už to zařízení funguje tři roky a mám pocit, že jsme s Hydronautem na začátku nové etapy.“

Tagy:
vesmír ponorka Mars Evropa projekt experiment Měsíc laboratoř České vysoké učení technické v Praze okres Semily Jesenný František Harant