Je nekuřačka, přesto onemocněla rakovinou plic. Nepodceňujte prevenci, vzkazuje Ilona

Ilona Mančíková pochází z jižní Moravy, ale žije střídavě v Praze a severní Itálii. Na jaře v roce 2021 jí do života vstoupila zákeřná nemoc. „Začala jsem na sobě pozorovat, že se mi hůř dýchá především při sportu. Ale stačila i lehčí fyzická zátěž, jako je chůze do schodů, a sotva jsem popadala dech. Zpočátku jsem to přisuzovala tomu, že jsem vypadla z kondice, protože dříve jsem pravidelně sportovala a běhala i několikrát týdně,“ vypráví.

Proto se začala znovu aktivně hýbat, přesto tyto příznaky nemizely. Naopak se zhoršovaly. Paní Ilonu ještě napadlo, zda se nejedná o dozvuky covidu, který prodělala o rok dříve a který měl velmi vážný průběh. Rozhodla se proto raději navštívit lékaře.

V průběhu pěti měsíců jsem podstoupila nespočet různých vyšetření. Zpočátku se lékaři domnívali, že se může jednat o nezhoubný nádor. Diagnóza bohužel byla mnohem horší.

Lékař Ilonu poslal na rentgen plic, které poukázal na nález na plicích. Následoval kolotoč dalších vyšetření – CT, magnetická rezonance, PET (pozitronová emisní tomografie je diagnostická zobrazovací metoda umožňující na tomografických řezech sledovat rozložení radiofarmaka v těle pacienta, pozn. red.). Všechna podstoupila Ilona v průběhu pěti měsíců. „Lékaři se zpočátku domnívali, že by se mohlo jednat o takzvanou lézi pravděpodobně způsobenou covidem nebo prodělaným zápalem plic v dětství,“ vysvětluje.

Lékaři zpočátku nevyloučili, že se může jednat o nezhoubný nádor, protože histologie bronchoskopie neukázala poškozenou tkáň. „Absolvovala jsem antibiotickou léčbu pro vyloučení zánětu v plicích. Po třech měsících však kontrolní CT ukázalo zvětšení nádoru, a proto se lékaři shodli na nutnosti chirurgického zákroku,“ vzpomíná Ilona. V té době jí bylo 43 let.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Nikdy jsem nekouřila, celý život sportuji a žiji zdravě. V mém případě bohužel zahrála roli genetika.

„Nemohla jsem tomu uvěřit, protože jsem nekuřačka, nikdo u nás v rodině nikdy nekouřil. Od dětství jsem pravidelně sportovala a žila aktivně. Jsem zastánkyní zdravého životního stylu. V mém případě však hraje velkou roli genetika,“ pokračuje Ilona, jejíž oba rodiče zemřeli na rakovinu ještě ve středním věku.

V listopadu 2021 lékaři provedli takzvanou VATS lobectomii neboli odstranění plicního laloku a mízních uzlin. Naštěstí se ukázalo, že jde o nádor v prvním stadiu, a proto nebyla nutná další onkologická léčba jako chemoterapie nebo radioterapie.

„I když jsem celoživotní optimista, i pro mě asi jako pro většinu pacientů bylo psychicky náročné ustát ten prvotní šok, když vám lékař řekne, že se jedná o zhoubný nádor. Bylo těžké zachovat chladnou hlavu a optimismus v těch šesti měsících do operace, kdy jsem si vyslechla různé názory lékařů a žila v naději, že se o zhoubný nádor nejedná,“ popisuje Ilona své prvotní pocity.

Nejhorší ze všeho bylo čekání na výsledek histologie a určení, v jakém stadiu má nemoc je.

Dodává, že nejdelších deset dnů ve svém životě prožila, když po operaci čekala na výsledek histologie a určení stadia nemoci. „To je zcela zásadní pro další průběh léčby a determinuje úspěšnost léčby a přežití. Měla jsem obrovské štěstí, protože nádor byl ve stadiu I., kdy se velmi vzácně odhalí. Bohužel většina pacientů přijde pozdě ve třetím nebo dokonce čtvrtém stadiu a často již není chirurgický zákrok možný,“ říká.

Obrovskou oporou jí byl po celou dobu její přítel, který ji, jak sama říká, pozitivně motivoval a trávil s ní veškerý volný čas. „Doprovázel mě na vyšetření, byl se mnou v nemocnici v den operace i po ní. Bylo to velmi stresující a jsem vděčná, že jsem na to nebyla sama. Naštěstí fyzická bolest po operaci postupně odezněla, zůstaly mi tři jizvy a víra, že to nejhorší mám snad za sebou,“ pokračuje ve svém vyprávění.

Ilona měla štěstí, že se na nádor přišlo včas. Z onkologického hlediska je již bez nálezu. Každých šest měsíců musí podstoupit kontrolní CT. „I když existuje určitá pravděpodobnost, že se nádor může objevit znovu, v plicích nebo jinde, snažím se to brát s nadhledem a nezatěžovat si tím hlavu,“ říká Ilona, která opět žije naplno a zaměřuje se především na zdravý životní styl. „Změnila jsem svůj život, ubrala práci, přestěhovala se blíž přírodě, jím střídmě, sportuji, chodím na pravidelné lékařské prohlídky a snažím se nestresovat a myslet pozitivně,“ dodává.

Přesto na sebe musí být opatrná, protože jí plíce fungují na 70 procent, což je částečně způsobené odstraněním jejich části. „Je ale možné, se jedná o chronickou obstrukci průdušek (CHOPN, pozn. red.). Proto mě ještě čekají další vyšetření a léčba,“ popisuje svůj aktuální zdravotní stav.

Ilona se stala ambasadorkou rakoviny plic

Ilona Mančíková se kvůli své nemoci dostala k pacientské organizaci Amelie, která pomáhá lidem s onkologickou diagnózou. „V době, kdy jsem sama hledala odpovědi na některé otázky spojené s nemocí, jsem narazila na Amelii. Líbilo se mi jejich poslání. Počátkem letošního roku, tedy pár měsíců po mé operaci, jsem Amelii oslovila, zda nehledají dobrovolníky,“ vysvětluje.

V té době startoval projekt PROdýchej, který se věnuje právě pacientům s rakovinou plic, a paní ředitelka jí nabídla spolupráci. „Jsem ráda, že mohu pomoci, protože sama vím, jak složité je se s nemocí vypořádat –⁠ nejen pro pacienta samotného, ale i pro jeho okolí,“ říká.

Jako ambasadorka se Ilona Mančíková snaží o osvětu hlavně v oblasti prevence. Upozorňuje veřejnost, že od 1. ledna 2022 byl spuštěn nový, státem organizovaný screening rakoviny plic, který se zaměřuje na časný záchyt této nemoci u rizikové populace. Cílem programu je záchyt časných stadií karcinomu plic a zlepšení prognózy pacientů.

Bezplatný screening je aktuálně určen silným kuřákům ve věku 55 až 75 let, kteří kouří minimálně dvacet cigaret denně. Dále jde o ty, kteří sice kouřit přestali, ale byli každodenními kuřáky dvaceti cigaret po dobu dvaceti let nebo čtyřiceti cigaret po dobu deseti let.

„Praktický lékař by měl tyto pacienty posílat k plicním lékařům a na vyšetření CT. Screening by se měl týkat zhruba půl milionu lidí. Jeho cílem je zachytit včasná vyléčitelná stadia onemocnění a zároveň zvýšit povědomí o rakovině plic v souvislosti s kouřením,“ vysvětluje Ilona Mančíková.

Lékař: Rakovinou plic mohou onemocnět i nekuřáci

CNN Prima NEWS oslovila primářku Kateřinu Jirsovou z Integrovaného onkologického centra Nemocnice Na Pleši, aby jí položila několik otázek ohledně nejčastějšího onkologického onemocnění v Česku – rakoviny plic.

Jaké jsou nejčastější příznaky rakoviny plic, které mohou být varovnými signály?
Mezi nejčastější projevy patří kašel, zhoršení dušnosti, vykašlávání krve či opakované záněty plic, ale může se projevit také nechtěným poklesem váhy či celkovým chřadnutím.

Kteří lidé by se měli mít na pozoru vyjma kuřáků?
Kouření je nejvýznamnější rizikový faktor, to je bez diskuse. Onemocnět však mohou i nekuřáci. Významnou roli hrají genetické dispozice, vystavení toxickým vlivům (azbest, znečištění ovzduší) a nelze opomenout také na pasivní kouření.

Kolik lidí ročně u nás onemocnění rakovinou plic?
Rakovina plic patří k nejčastějším zhoubným nádorům vůbec, incidence je okolo 90 na 100 tisíc obyvatel, ročně na tuto diagnózu zemře více než pět tisíc lidí. Častější je toto onemocnění u mužů, ale v poslední době stoupá i v ženské populaci.

Jaký přínos vnímáte v nově zavedeném screeningu?
Zavedení screeningu karcinomu plic je určitě velmi důležité, snahou je odhalit onemocnění v počátečních stadiích, kdy šance na vyléčení je mnohem vyšší.

Je rakovina plic snadno odhalitelná, když člověk přijde včas?
Rakovina plic se dá velmi dobře odhalit zobrazovacími vyšetřeními, někdy je ložisko patrné i na běžném rentgenu, ale nejvhodnější je vyšetření CT (počítačová tomografie). Pak je samozřejmě nutné doplnit i biopsii, abychom co nejpřesněji věděli, o jaký typ nádoru se jedná.

Světový den rakoviny plic

V pondělí 1. srpna si připomínáme Světový den rakoviny plic. Pneumologové při této příležitosti upozorňují, že včasný záchyt tohoto vážného onemocnění mnohonásobně zvyšuje šanci na uzdravení. Kromě prevence je důležitý také výběr kvalitního pneumoonkochirurgického centra, kterých je v České republice sedm.

Podle přednosty III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucího Programu transplantace plic pro Českou republiku profesora Roberta Lischke se znakem kvalitního centra v brzké budoucnosti stane například to, že bude pro operaci karcinomu plic využívat robotické systémy. Nedílnou součástí specializovaných center jsou zkušené bronchoskopické týmy, které vědí, jak a kde ideálně odebrat vzorek nádoru, aby jej bylo možné důkladně prozkoumat.

Program časného záchytu rakoviny plic

V Česku každoročně onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře. Většina z nich přichází k lékaři  v okamžiku, kdy už onemocnění nelze vyléčit. To vše má změnit program časného záchytu karcinomu plic, jehož garantem je ministerstvo zdravotnictví.

Plicní lékaři odesílají rizikové pacienty na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a porada takzvaného multidisciplinárního týmu, jaký postup nejlépe zvolit. Zapojeni jsou také praktičtí lékaři, kteří k pneumologovi posílají pacienty ve věku od 55 do 74 let, kteří buď kouří po dobu dvaceti let asi dvacet cigaret denně, nebo deset let přibližně čtyřicet cigaret za den.