Po smrti George Floyda v USA vypukly násilné demonstrace
Smrt George Floyda, který zemřel 25. května poté, co mu na krku téměř devět minut klečel policista Derek Chauvin, rozpoutala po celém světě diskuze o úměrnosti policejních zásahů. Je americká policie skutečně tak brutální, nebo byl Floydův případ nešťastnou výjimkou? Z hlubší analýzy vyplývá, že američtí policisté volí v boji se zločinem tvrdší přístup.
Mohl to být rutinní policejní zásah. Jenže skupina strážníků zpacifikovala Floyda v Minneapolisu tak tvrdě, že 46letý černoch zemřel. USA následně zachvátily protesty, rabování a lidé po celém světě volají po ukončení rasistického jednání a policejní brutality. Ve Francii už zakázali policistům využívat kontroverzní škrticí chvat a vedení města Minneapolis zvažuje kompletní restrukturalizaci policejního útvaru.
Je opravdu přístup americké policie natolik odlišný od zbytku světa? Je. Ze statistik, které zpracovala americká CNN, vyplývá, že ve vazebních věznicích v USA zemře poměrově mnohem více zadržených než v ostatních státech G7 (seskupení sedmi ekonomicky nejvyspělejších států světa). Na každých 100 tisíc zatčení připadá v USA zhruba 12 zabitých zadržených osob. Za rok 2015 zemřelo v USA ve vazebních věznicích přibližně 1 350 lidí. Pro porovnání – v Austrálii to bylo 21 lidí a ve Velké Británii 13.
Víme, kdo jde do kina, ale nevíme, kdo koho zastřelil
Aktuálnější data o umírání ve vazebních věznicích nejsou k dispozici. I to o něčem vypovídá. „Nemůžeme vést informovanou diskuzi, protože nemáme reálné údaje,“ řekl v roce 2015 bývalý ředitel FBI James Comey legislativnímu výboru Kongresu. „Lidé mají informace o tom, kdo šel minulý víkend do kina, ale já vám nemohu říct, kolik lidí policie v USA zastřelila minulý měsíc nebo minulý rok. A to jsme potom ve velmi špatné situaci,“ dodal Comey.
Pohřbu George Floyda v Houstonu se účastnili herci i politici
V texaském městě Houston se v úterý v podvečer konal pohřeb Afroameričana George Floyda – 15 dní poté, co ho udusil minneapoliský policista Derek Chauvin. Smuteční ceremonie se zúčastnilo 500 lidí včetně některých politiků, pohřeb byl navíc vysílán živě po internetu. Celé pohřební výlohy má pokrýt světoznámý boxer Floyd Mayweather.
V případě počtu lidí, které americká policie zastřelí, jsou už k dispozici novější, přesto orientační údaje. V roce 2018 policisté v USA zastřelili zhruba tisíc zločinců (v roce 2019 bylo číslo podle Washington Post podobné). Bezpečnostní složky v Německu zneškodnily předloni jedenáct kriminálníků, v Austrálii osm a ve Velké Británii tři.
Při probírání se statistikami je zapotřebí zohlednit počty obyvatel. Jenže v USA zatýkají policisté mnohem více lidí i poměrově. Z každé stovky Američanů zatkla policie v roce 2018 tři. V Austrálii připadají na sto lidí dvě zatčení, ve Velké Británii jedno. V konečném součtu provedla během roku 2018 americká policie 10,3 milionu zadržení.
V USA je přes dva miliony vězňů
Ze statistiky vyplývá, že američtí policisté zatýkají více občanů černé pleti než bělochů. V roce 2016 to bylo třikrát více Afroameričanů než příslušníků jiných etnik. Nakolik spolu souvisejí faktory zvýšené kriminality a rasové nesnášenlivosti, nejde vyčíst. Logicky z toho vychází i větší počet lidí ve vězení. V USA s 328 miliony obyvatel si odpykává trest zhruba 2,2 milionu lidí, z nichž je třetina tmavé pleti. V sousední sedmatřicetimilionové Kanadě je 40 000 vězňů a mezi nimi téměř polovina lidí černošského původu.
