Michael Kohajda, Margita Balaštíková, Vladimír Špidla, Lenka Zlámalová, Lukáš Kovanda
Migrační reforma o běžencích byla přijata bez vědomí opozice i občanů, kritizovala ministra vnitra Víta Rakušana poslankyně opozičního hnutí ANO Margita Balaštíková. V pořadu 360° dodala, že šéf Starostů se zachoval zbaběle a přijetí návrhu označila za vlastizrádné. Poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL) však krok české vlády hájil. Připustil však, že lidovci měli také jisté výhrady. Pro návrh podle diplomatických zdrojů nehlasovalo pouze Maďarsko a Polsko.
„Opravdu nám vadí, že pan Rakušan k tomu přistoupil docela zbaběle. Neinformoval opozici a ani občany České republiky, co hodlá dělat a že se to bude projednávat,“ kritizovala postup vlády, kdy se společně s ostatními zeměmi Evropské unie došlo na dohodu o migrační reformě.
ČTĚTE TAKÉ: Senioři pykají za vaši neschopnost, pálí do vlády Vildumetzová. Hrajete nefér, říká Kaňkovský
Uvedla, že jiné státy na tomto kroku vydělají. „Země s tím mají problémy, nefunguje jejich sociální systém a pro ně je (změna migrační politiky) jakási výhra,“ pokračovala. Kohajda však oponoval a uvedl, že je dobře, že dohoda vznikla. A to i přesto, že k ní měli lidovečtí europoslanci výhrady.
„Je však potřeba zdůraznit to, že Česká republika nebude mít povinnost přijímat žádné uprchlíky. A druhá věc je, že se nám jednoduše započítají uprchlíci přijatí z Ukrajiny. Tyto body jsou pro nás důležité,“ reagoval.
Podle poslankyně opozičního hnutí má ale reforma spoustu „neznámých“. „Proto jsme museli okamžitě svolat mimořádné jednání Sněmovny, protože nám to přišlo velmi zbabělé a já musím říct, že mně to přijde opravdu vlastizrádné,“ dodala ve vysílání CNN Prima NEWS.
Evropský blok se dlouho marně pokoušel shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Švédské předsednictví ale v době výrazně rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy úspěšně dovedlo unijní státy ke shodě.
